Tausované ostruhy z hrobu 161N na akropoli libického hradiště: Příspěvek k poznání vývoje ostruh v pozdně karolínském období

Nikola Koštová; Jiří Košta

doi:10.35686/AR.2023.11

Autoři

Nikola Koštová Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, CZ-11801 Praha 1, Czech Republic; Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. Husinec – Řež, čp. 130, CZ-250 68 Řež, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-8165-8370
Jiří Košta Národní Muzeum, Václavské náměstí 68, 11000, Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-3021-8559

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2023.11

Klíčová slova:

raný středověk, Libice nad Cidlinou, ostruhy, tausie, chronologie, radiouhlíkové datování

Abstrakt

Ústředním prvkem předložené studie jsou znovuobjevené ostruhy s garniturami řemení nalezené roku 1951 při archeologickém výzkumu pohřebiště na akropoli hradiště v Libici nad Cidlinou. Na povrchu artefaktů byly za pomoci rentgenového tomografu a spektrometrie odhaleny a podrobně dokumentovány pozůstatky bohaté výzdoby provedené stříbrem a slitinami barevných kovů, díky nimž se set řadí mezi nejcennější nálezy raně středověkých ostruh z českého území. Výsledky typologického a chronologického vyhodnocení ostruh, revize nálezového kontextu a radiouhlíkové datování ostatků libických hrobů s ostruhami se staly základem pro přezkoumání geneze a šíření ostruh s dlouhým bodcem. Datování pohřbu 161N do druhé poloviny 9. století vyvolává i obecnější otázky týkající se periodizace takzvaných povelkomoravských památek v raně středověkých Čechách či dynamiky kontaktů s Moravou a Franskou říší.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Bialeková, D. 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobedim (Typologie und Datierung). Slovenská archeológia 25, 103–160.

Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates. Radiocarbon 51, 337–360. DOI: https://doi.org/10.1017/S0033822200033865

Capelle, T. 2000: Ein karolingischer Schwertgurtbeschlag. In: K. B. Kruse (ed.), Der Hildesheimer Dom. Von der Kaiserkapelle und den Karolingischen Kathedralkirchen bis zur Zerstörung 1945: Grabungen und Bauuntersuchungen auf dem Domhügel 1988 bis 1999, Hannover: Verlag Hahnsche Buchhandlung, 329–334.

Cramer, J. – Breitling, S. 2006: Die Stiftskirche in Walbeck. In: K. G. Beuckers – J. Cramer – M. Imhoff (eds.), Die Ottonen. Kunst – Architektur – Geschichte, Petersberg: Michael Imhof Verlag, 273–278.

Coblenz, W. 1989: Reitersporen von Burgen des 9. bis 11. Jahrhunderts in Sachsen. Slovenská archeológia 37, 5–20.

Eggenstein, G. – Börste, N. et al. 2008: Eine Welt in Bewegung. Unterwegs zu Zentren des frühes Mittelalters. Begleitbuch der Gemeinnschaftsaustellung. München: Deutscher Kunstverlag.

von Freeden, U. 1984: Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Grafendobrach in Oberfranken. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 64, Mainz: Philipp von Zabern, 417–508.

Gabriel, I. 1984: Starigard/Oldenburg. Hauptburg der Slawen in Wagrien I. Stratigraphie und Chronologie (Archäologische Ausgrabungen 1973–1982). Neumünster: Wachholtz Verlag.

Galuška, L. 1998: Souprava velmože z hrobu 266/49 ze Starého Města. K poznání neobvyklé technologie výzdoby raněstředověkých předmětů. In: P. Kouřil – R. Nekuda – J. Unger (eds.), Ve službách archeologie, Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 95–107.

Galuška, L. 1999: Jezdecká souprava z hrobu 224/51 ze Starého Města. K otázce raně středověkých ostruh s ploténkami se svislými paralelními řadami nýtů. In: A. Avenarius – Z. Ševčíková (ed.), Slovensko a európsky juhovýchod. Medzikultúrne vzťahy a kontexty. Zborník k životnému jubileu Tatiany Štefanovičovej, Bratislava: Filozofická fakulta Univerzity Komenského, 84–108.

Galuška, L. 2013: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy – Search for the origin. From Avar bronze items to Great Moravian gold. Brno: Moravské zemské muzeum.

Gensen, R. 1975: Christenberg, Burgwald und Amöneburger Becken in der Merowinger- und Karolingerzeit. In: W. Schlestinger (ed.), Althessen in Frankenreich, Sigmaringen: Jan Thorbecke Verlag, 121–172.

Goßler, N. 1998: Untersuchungen zur Formenkunde und Chronologie mittelalterlicher Stachelsporen in Deutschland (10.–14. Jahrhundert). Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 79, 479–664.

Hanáková, H. 1969: Eine anthropologische Analyse der slawischen Skelette aus dem Burgwall von Libice nad Cidlinou. Anthropologie 7, 3–30.

Hasil, J. 2018: Chebsko v raném středověku. Archeologie středoevropského regionu v 7.–12. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Hedges, R. E. M. – Clement, J. G. – David, C. – Thomas, L. – O’Connell, T. C. 2007: Collagen turnover in the adult femoral mid‐shaft: Modeled from anthropogenic radiocarbon tracer measurements. American Journal of Physical Anthropology 133, 808–816. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.20598

Hilczerówna, Z. 1956: Ostrogi polskie z X – XIII wieku. Poznań.

Hošek, J. – Košta, J. – Žákovský, P. 2021: Ninth to mid-sixteenth century swords from the Czech Republic in their European context II. Swords of medieval and early renaissance Europe as a technological and archaeological source. Praha – Brno: Archeologický ústav AV ČR, Praha – Národní muzeum – Archeologický ústav AV ČR, Brno – Masarykova univerzita.

Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště Na valách. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

Chmielewski, T. – Hałuszko, A. – Goslar, T. – Cheronet, O. – Hajdu, T. – Szeniczey, T. – Virag, C. 2021: Increase in 14 C dating accuracy of prehistoric skeletal remains by optimised bone sampling: Chronometric studies on eneolithic burials from Mikulin 9 (Poland) and Urziceni-Vada Ret (Romania). Geochronometria 47, 196–208. DOI: https://doi.org/10.2478/geochr-2020-0026

Chorvátová, H. 2023: Prunkvoller Frauenschmuck während des langen 9. Jahrhunderts im Mährerreich. Typologie, Chronologie und historische Bedeutung. Berlin – Boston: De Gruyter. DOI: https://doi.org/10.1515/9783111030265

Kalousek, F. 1971: Břeclav-Pohansko 1. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Brno: Universita J. E. Purkyně.

Kavánová, B. – Šmerda, J. 2010: Zlatý solidus Michala III. z hrobu 480 u baziliky v Mikulčicích. In: Š. Ungerman – R. Přichystalová (eds.), Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 151–162.

Kavánová, B. 1976: Slovanské ostruhy na území Československa. Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně IV-3. Praha: Academia.

Kind, T. 2002: Archäologische Funde von Teilen der Reiterausrüstung aus Europa und ihr Beitrag zur Kultur- und Sozialgeschichte der Ottonenzeit. In: J. Henning (Hrsg.), Europa im 10. Jahrhundert. Archäologie einer Aufbruchszeit, Mainz: Verlag Philipp von Zabern, 283–299.

Kind, T. 2007: Westliche Einflüsse auf der östlichen Balkanhalbinsel im Spiegel der früh- und hochmittelalterlichen Reitausrüstung. In: J. Henning (ed.), Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium 2. Byzantium, Pliska, and the Balkans, Berlin – New York: De Gruyter, 543–612. DOI: https://doi.org/10.1515/9783110218831.3.543

Klanica, Z. 1985: Mikulčice-Klášteřisko. Památky archeologické 76, 474–539.

Klanica, Z. – Kavánová, B. – Kouřil, P. – Ungerman, Š. 2019: Mikulčice – Die Nekropole an der dreischiffigen Basilika. Studien zum Burgwall von Mikulčice 12. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Kleemann, J. 2002: Sachsen und Friesen im 8. und 9. Jahrhundert: Eine archäologisch-historische Analyse der Grabfunde. Oldenburg: Isensee.

Koch, R. 1982: Stachelsporen des frühen und hohen Mittelalters. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 10, 63–83.

Košta, J. – Hošek, J. 2014: Early Medieval Swords from Mikulčice. Studien zum Burgwall von Mikulčice 10. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Košta, J. – Lutovský, M. 2014: Raně středověký knížecí hrob z Kolína. Fontes Archeologici Pragenses 41. Praha: Národní muzeum.

Koštová, N. 2014: Pohřebiště na akropoli libického hradiště. Nové zhodnocení archeologického výzkumu. Praha: Univerzita Karlova. Nepublikovaná magisterská práce.

Kouřil, P. 2005: Frühmittelalterliche Kriegergräber mit Flügellanzen und Sporen des Typs Biskupija-Crkvina auf mährischen Nekropolen. In: P. Kouřil (ed.), Die Frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas, Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 67–100.

Kouřil, P. 2020: Ostentatious Spurs from Mikulčice. In: L. Poláček (ed.), Great Moravian Elites from Mikulčice. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 255–272.

Kouřil, P. – Tymonová, M. 2013: Slovanský kostrový mohylník ve Stěbořicích. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Losos, L. 1959: Nové metody konservace musejních sbírek. Praha: Národní museum v Praze.

Macháček, J. – Dresler, P. – Přichystalová, R. – Sládek, V. 2016: Břeclav – Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Brno: Masarykova univerzita. DOI: https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8455-2016

Mařík, J. 2010: Die Sakralbauten in der frühmittelalterlichen Burg Libice nad Cidlinou. In: L. Poláček – J. Maříková-Kubková (eds.), Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle, Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 263–273.

Mařík, J. 2016: Saint Adalbert – Apostle of Prussia, his Family, Environment, and Residence in Libice. Komunikaty Mazursko-Warmińskie 3(293), 431–457. DOI: https://doi.org/10.51974/kmw-135033

Mařík, J. – Košta, J. 2010: Archeologická mapa raně středověké Libice. Výzkumy Rudolfa Turka na akropoli hradiště. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha – Národní muzeum.

Mařík, J. – Maříková Vlčková, P. – Maříková-Kubková, J. 2013: Revizní výzkum raně středověkého kostela v Libici nad Cidlinou. Zprávy České společnosti archeologické – Archeologické výzkumy v Čechách 2012, 23.

Menghin, W. 1980: Neue Inschriftenschwerter aus Süddeutschland und die Chronologie karolingischer Spathen auf dem Kontinent. In: K. Spindler, Vorzeit zwischen Main und Donau: Neue archäologische Forschungen und Funde, Erlangen: Universitätsbund Erlangen-Nürnberg, 227–272.

Moilanen, M. 2015: Marks of Fire, Value and Faith. Swords with Ferrous Inlays in Finland during the Late Iron Age (ca. 700–1200 AD). Turku: Suomen keskiajan arkeologijan seura.

Müller-Wille, M. 1982: Zwei karolingische Schwerter aus Mittelnorwegen. In: H.-J. Häßler (ed.), Studien zur Sachsenforschung 3, Oldenburg: Isensee, 101–154.

Nowotny, E. 2005: Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Hohenberg, Steiermark, mit Exkursion zur historischen und archäologischen Situation im Ostalpenraum. Archaeologia Austriaca 89, 177–250. DOI: https://doi.org/10.1553/archaeologia89s177

Nowotny, E. 2018: Thunau am Kamp – Das Frühmittelalterliche Gräberfeld auf der Oberen Holzwiese. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 87. Wien. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv8xnfjn

Petrinec, M. 2009: Gräberfelder aus dem 8. bis 11. Jahrhundert im Gebiet des frühmittelalterlichen kroatischen Staates. Monumenta medii aevi Croatiae 3. Split.

Pieta, K. 2015: Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: K. Pieta – Z. Robak (eds.), Bojná 2. Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk, Nitra: Archeologický ústav SAV, 9–49.

Poláček, L. 2022: Interiérové hroby ve 3. kostele. In: L. Poláček (ed.), Velkomoravské elity z Mikulčic, Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 175–178. DOI: https://doi.org/10.47382/arub2022-03

Pöllath, R. 2002a: Karolingerzeitliche Gräberfelder in Nordostbayern. Eine archäologisch-historische Interpretation mit der Vorlage der Ausgrabungen von K. Schwarz in Weismain und Thurnau-Alladorf. Band 1: Text. München: Arethousa.

Pöllath, R. 2002b: Karolingerzeitliche Gräberfelder in Nordostbayern. Eine archäologisch-historische Interpretation mit der Vorlage der Ausgrabungen von K. Schwarz in Weismain und Thurnau-Alladorf. Band 2: Abbildungen, Listen, Literatur. München: Arethousa.

Pöllath, R. 2002c: Karolingerzeitliche Gräberfelder in Nordostbayern. Eine archäologisch-historische Interpretation mit der Vorlage der Ausgrabungen von K. Schwarz in Weismain und Thurnau-Alladorf. Band 3: Katalog. München: Arethousa.

Profantová, N. 1994: K nálezům ostruh z konce 7.–9. stol. v Čechách. Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, Památky archeologické 85 – Supplementum 2, Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 60–85.

Profantová, N. 2012: Nově získané kovové předměty z hradiště Češov a jeho okolí. Archeologie ve středních Čechách 16, 315–320.

Profantová, N. 2013: Frühmittelalterliche Gräber mit Sporen aus Böhmen. In: F. Bierman – T. Kersting – A. Klammt (eds.), Soziale Gruppen und Gesellschaftsstrukturen im westslawischen Raum, Langenweissbach: Beier & Beran, 57–76.

Profantová, N. 2016: Ostruhy jako doklady přítomnosti elity v 8. a 9. století v Čechách. Archaeologia historica 41/2, 7–40. DOI: https://doi.org/10.5817/AH2016-2-1

Profantová, N. 2020: K významu nálezů ostruh a seker ze žalovských pohřebišť. In: K. Tomková (ed.), Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl II. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 357–385.

Reimer, P. et al. 2020: The IntCal20 Northern Hemisphere radiocarbon age calibration curve (0–55 cal kBP). Radiocarbon 62, 1–33. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41

Robak, Z. 2013: Studia nad okuciami rzemieni w typie karolińskim. VIII–X wiek. I. Nitra: Archeologický ústav SAV.

Robak, Z. 2017: The origins and the collapse of the Blatnica-Mikulčice Paradigm. Slovenská archeológia 65, 99–162.

Robak, Z. 2018a: Chronology and periodisation of imports of Carolingian military equipment in the Carpathian Basin between the eighth and the tenth centuries. Antæus 35/36, 327–345.

Robak, Z. 2018b: The sword and sword-belt in Carolingian times. The warrior burial 23 from Závada reconsidered. Študijné zvesti AÚ SAV 64, 149–177. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2019.66.8

Schulze-Dörrlamm, M. 1995: Bestattungen in den Kirchen Großmährens und Böhmens während des 9. und 10. Jahrhunderts. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 40, 557–620.

Sláma, J. 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter 1. Katalog der Grabfunde. Praha: Univerzita Karlova.

Szőke, B. M. 2018: Tauschierte Schwertgurtbeschläge von Turócszentmárton/Blatnica. In: J. Drautschke – E. Kislinger – K. Kühtreiber – Th. Kühtreiber – G. Scharrer-Liška – T. Vida (eds.), Lebenswelten zwischen Archäologie und Geschichte. Festschrift für Falko Daim zu seinem 65. Geburtstag, Mainz: Schnell & Steiner, 393–404.

Šolle, M. 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi. Památky archeologické 50, 353–507.

Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha: Academia.

Tomková, K. 2012: Pohřebiště na Levém Hradci a jeho předpolí. Katalog. In: K. Tomková (ed.), Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl II, Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 7–272.

Tomková, K. 2020: Pohřebiště. In: K. Tomková (ed.), Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl II, Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 7–304.

Turek, R. 1953: Archeologický výzkum v Libici nad Cidlinou v letech 1949–1953. Svazek I, kopie 1. Strojopis nálezové zprávy. Uloženo v Národním muzeu. Praha.

Turek, R. 1976: Libice. Pohřebiště na vnitřním hradisku. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – Historie 30, 249–316.

Turek, R. 1978: Libice. Hroby na vnitřním hradisku. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – Historie 32, 1–150.

Unger, A. 1990: Holzkonservierung: Schutz und Festigung von Holzobjekten. München: Georg D.W. Callwey Verlag.

Ungerman, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu. Archeologické rozhledy 57, 707–749.

Ungerman, Š. 2022: Lýtkové řemeny. In: L. Poláček (ed.), Velkomoravské elity z Mikulčic, Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 331–334.

Ungerman, Š. – Kavánová, B. 2010: Das Gräberfeld bei der Basilika von Mikulčice. In: L. Poláček – J. Maříková-Kubková (eds.), Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle, Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 71–86.

Wachowski, K. 1987: Merowingische und karolingische Sporen auf dem Kontinent. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 14/15, 49–79.

Wamers, E. 1986: Frühmittelalterliche Funde aus Mainz. Zum karolingisch-ottonischen Metallschmuck und seinen Verbindungen zum angelsächsischen Kunsthandwerk. In: E. Wamers – W. Metternich – A. Kluge-Pinsker (eds.), Frankfurter Beiträge zur Mittelalter-Archäologie 1, Bonn: Dr. Rudolf Habelt, 11–56.

Wamers, E. 1994: König im Grenzland. Neue Analyse des Bootkammergrabes von Haiðaby. Acta Archaeologica 65, 1–56.

Wamers, E. 2008: Glaubesboten. „Aristokratische“ Kunststile des 8. bis 10. Jahrhunderts n. Chr. In: Katalog München. In: G. Eggenstein – N. Börste (eds.): Eine Welt in Bewegung. Unterwegs zu Zentren des frühes Mittelalters. Begleitbuch der Gemeinnschaftsaustellung, München: Deutscher Kunstverlag, 37–50.

Wamers, E. 2011: Continental and Insular Metalwork. In: D. Skre (ed.), Things from the Town. Artefacts and Inhabitants in Viking-Age Kaupang. Århus: Aarhus University Press, 65–97. DOI: https://doi.org/10.2307/jj.608256.6

Westphalen, P. 2002: Die Eisenfunde von Haithabu. Neumünster: Wachholtz Verlag.