Raw materials for Neolithic ground tools from the extraction fields at Bílý Kámen Hill, Central Bohemia

Pavel Burgert; Antonín Přichystal; Petr Gadas

doi:10.35686/AR.2023.18

Authors

Pavel Burgert Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-2032-0314
Antonín Přichystal Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 267/2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-6653-0416
Petr Gadas Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 267/2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2023.18

Keywords:

Neolithic, Stroked Pottery culture, ground tools, petrography, Jizera Mountains-type metabasites

Abstract

The assemblage of ground tools and their fragments from the site of Bílý Kámen Hill near the town of Sázava (Czech Republic, Central Bohemia) is one of the largest chronologically uniform collections in Central Europe. Based on the dominant representation of bored axe-hammers, we date it to the late phase of the Stroked Pottery culture (SBK; 5100/5000–4500/4400 cal BC). Their connection to the extraction of local marble and the production of prestigious bracelets raises many questions. The material composition of the assemblage could be the key to understanding the origin of the artefacts. In this article, we examined 912 samples using optical and electron microscopy methods. This points to the dominant representation of amphibole-rich Jizera Mountains-type metabasites. Other rocks are represented only in small quantities and raw materials of local origin are probably missing in the assemblage. It is thus comparable to assemblages from contemporaneous settlement sites, although we do not yet know of stable occupation in the vicinity of the site, nor do we even anticipate its existence.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Berounská, M. 1987: Bulavy ve střední Evropě. In: M. Buchvaldek (ed.), Praehistorica 13, Varia archaeologica 4, 27–61.

Bukovanská, M. – Březinová, D. 1987: Kamenná industrie z lokality Mšeno. Petrologická studie. Rukopis, Archiv Oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea v Praze.

Burgert, P. 2022: Dílna na výrobu broušené industrie kultury s lineární keramikou v Sobčicích u Hořic. Archeologie ve středních Čechách 26, 79–102.

Burgert, P. – Přichystal, A. 2021: Die Erzeugungskette von Marmorarmringen des jüngeren Neolithikums. Anthropologie 59, 297–314. DOI: https://doi.org/10.26720/anthro.21.06.28.1

Burgert, P. – Přichystal, A. 2022: Marble as a material for the production of bracelets in Neolithic Central Europe. Archäologisches Korrespondenzblatt 52, 27–40.

Burgert, P. – Přichystal, A. – Davidová, T. 2020: Nový výzkum pravěkých těžebních polí na Bílém kameni u Sázavy, okr. Benešov. Archeologické rozhledy 67, 349–378. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2020.12

Ehling, A. – Hoffmann, A. – Wetzel, G. 2020: Gesteins-Untersuchungen mit Naher Infrarotspektroskopie an rössenzeitlichen Marmorarmringen und Keulen zur Frage der Herkunft. Acta Praehistorica et Archaeologica 52, 7–23.

Eliáš, M. – Uhmann, J. 1968: Densities of the rocks in Czechoslovakia. Explanation text to the Synoptic Rock-Density map of Czechoslovakia 1 : 500 000. Praha: Česká geologická služba.

Chlupáč, I. – Havlíček, V. – Kříž, J. – Kukal, Z. – Štorch, P. 1992: Paleozoikum Barrandienu (kambrium – devon). Praha: Český geologický ústav.

Kachlík, V. 1999: Relationship between Moldanubicum, the Kutná Hora Crystalline Unit and Bohemicum (Central Bohemia, Czech Republic): A result of the polyphase Variscan nappe tectonics. Journal of the Czech Geological Society 44, 201–291.

Koutek, J. 1933: Geologie posázavského krystalinika I. (Okolí Rataj n. Sáz.). Věstník Státního geologického ústavu ČSR 9, 319–333.

Leake, B. – Woolley, A. – Arps, C. – Birch, W. – Gilbert, M. et al. 1997: Nomenclature of amphiboles: Report of the subcommittee on amphiboles of the International Mineralogical Association Commission on New Minerals and Mineral Names. Mineralogical Magazine 61, 295–310. DOI: https://doi.org/10.1180/minmag.1997.061.405.13

Lička, M. – Šreinová, B. 2022: Makrolitická industrie kultury s vypíchanou keramikou ve Mšeně. Fontes Archaeologici Pragensis 49. Praha: Národní muzeum.

Mísař, Z. – Dudek, A. – Havlena, V. – Weiss, J. 1983: Geologie ČSSR I. Český masív. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Neustupný, E. 1988: Nástroje z pravěkých dolů na křemenec. Slovenská archeológia 36, 291–298.

Ondřej, A. 1922: O amfibolitech středního Posázaví. Časopis Národního musea 96, 66–72.

Přichystal, A. 1988: Petrografický výzkum štípané a broušené industrie z lokality s moravskou malovanou keramikou v Brně-Bystrci. Archeologické rozhledy 40, 508–512.

Přichystal, A. 2018: Amfibolické metabazity z Českého masivu jako dominující suroviny neolitických broušených nástrojů ve střední Evropě. Acta archaeologica Opaviensia 5, 207–222.

Přichystal, A. – Burgert, P. – Gadas, P. 2019: Marble from Neolithic quarries at the Bílý Kámen Hill near Sázava (Czech Republic) and its petrographic-geochemical characterization. Geological Quarterly 63, 811–821. DOI: https://doi.org/10.7306/gq.1503

Šída, P. – Kachlík, V. – Prostředník, J. 2014: Neolitická těžba metabazitů v Jizerských horách. Opomíjená archeologie 3. Plzeň: Katedra archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity.

Šreinová, B. – Šrein, V. – Dolníček, Z. 2018: Neolitická těžba na Bílém kameni u Sázavy nad Sázavou. Bulletin Mineralogie Petrologie 26, 223–246.

Štelcl, J. – Malina, J. 1975: Základy petroarcheologie. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.

Velímský, T. 1969: Neolitická broušená kamenná industrie z Bylan. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Unpublished MA thesis.

Vencl, S. 1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech. Památky archeologické 66, 12–73.

Whitney, L. D. – Evans, B. W. 2010: Abbreviations for names of rock-forming minerals. American Mineralogist 95, 185-187. DOI: https://doi.org/10.2138/am.2010.3371

Zápotocká, M. 1984: Armringe aus Marmor und anderen Rohstoffen im jüngeren Neolithikum Böhmens und Mitteleuropas. Památky archeologické 75, 50–132.

Zápotocký, M. 1969: K významu Labe jako spojovací a dopravní cesty. Památky archeologické 60, 277–360.

Žebera, K. 1939: Archeologický výzkum Posázaví. I. zpráva. Neolitické a středověké vápencové lomy na „Bílém kameni“ u Sázavy. Památky archeologické 41, 51–58.

Žebera, K. 1940: Střední Posázaví v Pravěku. Archeologický výzkum Posázaví – zpráva 2. Časopis turistů 8, 2–8.

Žebera, K. 1955: Nerostné suroviny v kamenných dobách pravěku. In: J. Kořan (ed.), Přehledné dějiny československého hornictví. Praha: Nakladatelství ČSAV, 8–53

Žebera, K. 1986: Nerudné suroviny pravěkého člověka na území Československa. In: M. Kužvart (ed.), Historie využití nerud. Sborník přednášek 32. fora pro nerudy. Praha: Národní technické muzeum, 3–17.