Hrob s kamennou konstrukcí ze střední doby bronzové z Mikulova

Klára Šabatová; David Parma; František Trampota; Ivana Jarošová; Ludmila Kaňáková; Antonín Přichystal; Lenka Vargová; Kateřina Vymazalová

doi:10.35686/AR.2020.7

Autoři

Klára Šabatová Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, Arna Nováka 1, CZ-602 00 Brno https://orcid.org/0000-0003-4573-4510
David Parma Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i., Kaloudova 1321/30, CZ-614 00 Brno https://orcid.org/0000-0001-5719-9637
František Trampota Regionální muzeum v Mikulově, Zámek 1/4, CZ-692 01 Mikulov https://orcid.org/0000-0001-8437-9246
Ivana Jarošová
Ludmila Kaňáková Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, Arna Nováka 1, CZ-602 00 Brno https://orcid.org/0000-0001-8580-7193
Antonín Přichystal Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd, Kotlářská 267/2, CZ-611 37 Brno
Lenka Vargová Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Anatomický ústav, Kamenice 5, CZ-625 00 Brno https://orcid.org/0000-0001-7424-6044
Kateřina Vymazalová Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Anatomický ústav, Kamenice 5, CZ-625 00 Brno https://orcid.org/0000-0001-5613-0777

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2020.7

Klíčová slova:

střední doba bronzová, jižní Morava, hrob, kamenná konstrukce, zrnotěrky

Abstrakt

Hrob ze střední doby bronzové se dvěma pohřby v kamenných komorách je v prostředí Moravy unikátním nálezem. Hrob byl jediným objektem z daného období v ploše výzkumu, případný mohylový násep nebyl zjištěn. Část kamene použitého na konstrukci tvoří zrnotěrky ze 40 km vzdáleného zdroje, většina konstrukce je tvořena místním vápencem. Oba pohřby, dítěte i dospělého jedince, byly uloženy současně a vybaveny osobním šperkem i milodary. Na bronzových artefaktech se podařilo zachytit organická rezidua a traseologické stopy. Součástí inventáře je i kamenná sekerka z málo časté suroviny – eklogitu. Na základě typologického rozboru a série radiokarbonových dat je celek datován do středního stupně mohylové kultury, na přelom 15. a 14. stol. př. n. l. Zachování antropologického materiálu, exkluzívní vnitřní konstrukce, výbava obou pohřbů a moderní dokumentace představují výjimečný zdroj dat pro poznání společnosti střední doby bronzové a tehdejších pohřebních zvyklostí.