Variabilita výrobní techniky keramiky LBK ve světle archeologických experimentů a mikrotomografické analýzy struktury pórů
DOI:
https://doi.org/10.35686/AR.2017.11Klíčová slova:
technika formování nádob, válečková technika, kultura s lineární keramikou, archeologický experiment, mikrotomografieAbstrakt
Cílem článku je identifikování původu porozit, tj. stop po vyhořelé organické příměsi uvnitř hrnčířské hmoty, u neolitické keramiky (LBK) z území České republiky. Metodicky je práce založena na srovnání experimentálně zhotovených vzorků s originální keramikou staršího neolitu z lokalit Bylany u Kutné Hory a Těšetice-Kyjovice. Klíčovým analytickým postupem byla nedestruktivní 3D mikrotomografická analýza (uCT), která je přínosná právě pro studium vnitřní prostorové organizace porozit a příměsí. Umožňuje tak zkoumat, jestli je možné na základě vnitřního uspořádání pórů definovat odlišné výrobní techniky použité pro stavbu nádob. Výsledkem výzkumu bylo identifikování kravského hnoje jako pravděpodobné organické příměsi v keramické hmotě původní LBK. Jako utvářecí výrobní postup, který nejblíže odpovídal znakům pozorovaným na neolitických nádobách, byla určena tzv. technika „S“, založená na přimačkávání válečku ke stěně nádoby.