Fragment měděného sekeromlatu z počátku eneolitu z Krhova na Moravě jako příklad materiálové skupiny Hrádok

Jaroslav Peška; Zuzana Jarůšková; Filip Ondrkál; Michael Kamarád

doi:10.35686/AR.2025.269

Autoři

Jaroslav Peška Archeologické centrum Olomouc, p.o, U Hradiska 42/6, CZ-779 00 Olomouc, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-0827-4255
Zuzana Jarůšková Muzeum regionu Boskovicka, p.o., Hradní 642/1, CZ-680 01 Boskovice, Czech Republic
Filip Ondrkál Ústav pro archeologii FF UK, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-4776-9699
Michael Kamarád Archeologické centrum Olomouc, p.o., U Hradiska 42/6, CZ-779 00 Olomouc, Czech Republic https://orcid.org/0009-0009-1073-7368

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2025.269

Klíčová slova:

sekeromlat typu Székely-Nádudvar, sekeromlat typu Handlová, časný eneolit, materiálová skupina mědi, paleometalurgie, traseologická analýza

Abstrakt

Příspěvek se zabývá zajímavým nálezem fragmentu měděného sekeromlatu z Boskovické brázdy na Moravě. Jedná se o nový detektorový nález fragmentu týlní části sekeromlatu, který pochází z lokality Krhov-Písečný (okr. Blansko) ve střední části Boskovické brázdy. Náleží do širší skupiny tzv. těžké měděné industrie geneticky svázané s podobnými typy Szendrő, Székely-Nádudvar či Handlová a přestože nejde o typologicky zcela vyhraněný typ, nejvyšší podobnost vykazuje vůči typu Székely-Nádudvar a Handlová. U posledně uvedeného typu sekeromlatů přehodnocujeme na základě doprovodného inventáře v depotech (včetně eponymní Handlové) jejich datování z přelomu staršího a středního eneolitu (3900/3800–3100/3000 BC) do eneolitu časného (4300/4200–3900/3800 BC) a prostředí kultur ludanické (Slovensko) a jordanovské (Morava). Paleometalurgická analýza artefaktu z Krhova zaznamenala zajímavý rozdíl oproti tradiční surovině v podobě mědi typu Handlová a podobnost s nově definovanou materiálovou skupinou mědi typu Hrádok. Typické tzv. Axtmarky jsou hodnoceny jako jistá míra prestiže (společenské, symbolické?) nebo obchodovatelnosti artefaktu. Sám artefakt je pak interpretován jako symbol moci, bohatství a společenského postavení majitel.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Antonović, D. 2014: Kupferzeitliche Äxte und Beile in Serbien. Prähistorische Bronzefunde 9/27. Stuttgart: Franz Steiner.

Bergfest, A. 1953: Rudné výskyty v Malých Karpatoch a na Inovci III. Banská Štiavnica Nepublikované.

Budaváry, V. 1930: Hromadný medený nález z Handlovej (okr. Prievidza). Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti 24, 95–98.

Dobeš, M. 2013: Měď v eneolitických Čechách. In: J. Klápště – Z. Měřínský (eds.), Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 16. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Dobeš, M. – Fikrle, M. – Drechsler, A. – Faltýnek, K. – Fojtík, P. – Halama, J. – Jarůšková, Z. – Kalábek, M. – Langová, J. – Schenk, Z. – Španihel, S. – Peška, J. 2019: Eneolitická měděná industrie na Moravě. Nové a staronové nálezy ve světle stávajících poznatků o vývoji středoevropské metalurgie. Památky archeologické 110, 5–58.

Dobeš, M. – Řezáč, M. – Smíšek, K. – Šteffl, J. 2015: Nové a staronové nálezy měděné industrie v Čechách. Archeologie ve středních Čechách 19, 167–177.

Farkaš, Z. – Peška, J. – Ondrkál, F. 2023: Eneolitický depot z Beckova a jeho transkarpatské interakcie. Slovenská archeológia 71, 1–23. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2023.71.1

Farkaš, Z. – Ritterová, B. 2024: Nové nálezy medených sekeromlatov typu Pločnik, Szendrő, Handlová a Şiria zo Slovenska. Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia 34, 21–55. DOI: https://doi.org/10.55015/FFLA9750

Heeb, J. 2011: Copper Shaft-Hole Axes and Early Metallurgy in South-Eastern Europe. Exeter: University of Exeter. Nepublikovaná disertační práce.

Heeb, J. 2014: Copper Shaft-Hole Axes and Early Metallurgy in South-Eastern Europe. Oxford: Archaeopress. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctvqc6jzt

Horňák, M. – Kissová, M. – Barta, P. 2020: Využívanie jaskynných priestorov v staršom eneolite na príklade jaskyne Cigánka II pri Ráztočne. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 67, 39–52. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2020.67.2

Jarecki, H. – Moser, A. 2014: Zur Erforschung der Salzmünder Kultur. In: H. Meller – S. Friederich (eds.), Salzmünde-Schiepzig – ein Ort, zwei Kulturen. Ausgrabungen an der Westumfahrung Halle (A 143) Teil I. Archäologie in Sachsen-Anhalt, Sonderband 21. Halle (Saale) Landesamt für Denkmalpﬂege und Archäologie Sachsen-Anhalt, 211–222.

Jockenhövel, A. 2003: Querverbindungen in Handwerk und Symbolik zwischen Gold und Bronzetoreutik. In: T. Springer (ed.), Gold und Kult der Bronzezeit, Nürnberg: Germanisches Nationalmuseum, 106–118.

Junghans, S. – Sangmeister, E. – Schröder, M. 1960: Metallanalysen kupferzeitlicher und frühbronzezeitlicher Bodenfunde aus Europa. Studien zu den Anfängen der Metallurgie. Band 1. Berlin: Mann.

Junghans, S. – Sangmeister, E. – Schröder, E. 1968: Kupfer und Bronze in der frühen Metallzeit Europas. Tafeln, Tabellen, Diagramme, Karten. Studien zu den Anfängen der Metallurgie, Band 2.3. Berlin: Mann.

Klassen, L. 2000: Frühes Kupfer im Norden: Untersuchungen zu Chronologie, Herkunft und Bedeutung der Kupferfunde der Nordgruppe der Trichterbecherkultur. Aarhus: Jutland Archaeological Society.

Krause, R. 2003: Studien zur kupfer- und frühbronzezeitlichen Metallurgie zwischen Karpatenbecken und Ostsee. Vorgeschichtliche Forschungen 24. Rahden/Westf.: Marie Leidorf.

Kvietok, M. 2013: Nové eneolitické nálezy z Banskej Bystrice a okolia. In: I. Cheben (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2013. Zborník referátov z 32. pracovného stretnutia bádateľov pre výskum neolitu a eneolitu Čiech, Moravy a Slovenska. Rimavská Sobota 23–26. 9. 2013. Archaeologica Slovaca Monographiae, Communicationes, Tomus 16. Nitra: Archeologický ústav SAV, 151–168.

Kvietok, M. 2017: Záchranné výskumy Stredoslovenského múzea. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2012, 100–103.

Lechtman, H. 1996: Arsenic bronze: dirty copper or chosen alloy? A view from the Americas. Journal of Field Archaeology 23, 477–514. DOI: https://doi.org/10.1179/009346996791973774

Mayer, E. F. 1977: Die Äxte und Beile in Österreich. Prähistorische Bronzefunde 9/9. München: C. H. Beck.

Matuschik, I. 1997: Eine donauländische Axt vom Typ Şiria aus Überlingen am Bodensee – Ein Beitrag zur Kenntnis des frühesten kupferführenden Horizonts im zentralen Nordalpengebiet. Prähistorische Zeitschrift 72, 81–105. DOI: https://doi.org/10.1515/prhz.1997.72.1.81

Nevizánsky, G. – Šalkovský, P. – Zachar, T. 2017: Archeologický výskum v Slovenskom Pravne. Príspevok k poznaniu metalurgie medi v období eneolitu. Zborník Slovenského národného múzea v Martine, Kmetianum 14, 37–47.

Novák, M. 2015: Opevněné výšinné sídliště na „Malém Chlumu“ u Krhova a jeho zázemí v pozdní době bronzové a v době halštatské. Pravěk – Supplementum 31. Brno: Ústav archeologické památkové péče.

Novotná, M. 1955: Medené nástroje a problém najstaršej ťažby medi na Slovensku. Slovenská archeológia 3, 70–110.

Novotná, M. 1970: Die Äxte und Beile in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde 9/3. München: C. H. Beck.

Novotná, M. 1974: Einige Bemerkungen zur Datierung der Kupferindustrie in der Slowakei, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 13, 5–22.

Novotná, M. – Zachar, T. – Dzúrik, J. 2021a: Fascinácia špirálou. Depot medených ozdobných predmetov zo staršieho eneolitu z Hrádku, okr. Nové Mesto nad Váhom. Archeologické rozhledy 73, 507–532. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2021.16

Novotná, M. – Zachar, T. – Dzúrik, J. – Kvietok, M. 2021b: Depot medených predmetov z Mníchovej Lehoty (okr. Trenčín). Príspevok k poznaniu antimónovej medi typu Nógrádmarcal v období staršieho eneolitu. Památky archeologické 112, 71–100. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2021.2

Patay, P. 1958: Príspevky k spracúvaniu kovov v dobe medenej na Slovensku. Slovenská archeológia 6, 301–313.

Patay, P. 1984: Kupferzeitliche Meißel, Beile und Äxte in Ungarn. Prähistorische Bronzefunde 9/15. München: C. H. Beck.

Peška, J. 2020: Nejstarší kovová industrie Moravy. In: I. Cheben – P. Kalábková – M. Metlička (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2017–2019. Archaeologica Slovaca Monographiae – Communicationes 26, Nitra – Olomouc – Plzeň: Archeologický ústav SAV, 161–190.

Peška, J. 2021: Časně eneolitické depozitum v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí. Přehled výzkumů 62, 69–77. DOI: https://doi.org/10.47382/pv0621-03

Peška, J. 2022a: A remarkable hoard of copper objects in the foothills of the White Carpathians in Eastern Moravia. In: M. Dębiec – J. Górski – J. Müller – M. Nowak – A. Pelisiak – T. Saile – P. Włodarczak (eds.), From Farmers to Heroes? Archaeological Studies in honour of Sławomir Kadrow. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 376. Bonn: Rudolf Habelt, 317–335.

Peška, J. 2022b: Časně eneolitická těžká měděná industrie ve sbírkách muzea v Kroměříži. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 69, 223–234. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2022.69.12

Peška, J. – Ondrkál, F. v tisku: Nové depoty medí typu Handlová a Hrádok na Západnom Slovensku. Slovenská archeológia.

Peška, J. – Králík, M. – Selucká, A. 2006: Rezidua a otisky organických látek v korozních produktech mědi a jejích slitin. Pilotní studie. Industrie starší doby bronzové. Památky archeologické 97, 5–46.

Peška, J. – Salaš, M. 2020: Nález časně eneolitické tzv. těžké měděné industrie z Moravského krasu na Blanensku. Studia Archaeologica Brunensia 25, 79–102. DOI: https://doi.org/10.5817/SAB2020-2-3

Pulszky, F. 1881: Szegedi leletek. Archaeologiae Értésitö 1, 1–6.

Remiášová, M. 1971: Nový nález medeného sekeromlatu. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Musaica 11, 3–7.

Remondino, F. – El-Hakim, S. 2006: Image-based 3D modelling: a review. Photogrammetric Record 21(115), 269–291. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1477-9730.2006.00383.x

Rožnovský, D. – Šmíd, M. 2015: Objekt kultury nálevkovitých pohárů s doklady metalurgie mědi z obce Dyje, okr. Znojmo. Pravěk NŘ 23, 35–56.

Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde 9/17. Stuttgart: Franz Steiner.

Seger, H. 1904: Das Gräberfeld von Marschwitz, Kreis Ohlau. Schlesiens Vorzeit in Bild und Schrift N.F. 3, 27–42.

Schmitz, A. 2004: Typologische, chronologische und paläomatallurgische Untersuchungen zu den frühkupferzetlichen Kupferflachbeilen und Kupfermeißeln in Alteuropa. Saarbrücken: Universität des Saarlandes. Nepublikovaná disertační práce.

Schreiner, M. 2007: Erzlagerstätten im Hrontal. Slowakei. Genese und Prähistorische Nutzung. Forschungen zur Archäometrie und Altertumswissenschaft 3. Rahden/Westf: Marie Leidorf.

Schubert, F. 1965: Zu den südosteuropäischen Kupferäxten. Germania 43, 274–295.

Schubert, E. 1982: Grundzüge der metallurgischen Entwicklung im nordwestlichen Karpatenbecken bis zur Mitte des 2. Jahrtausends v. u. Z. Archeologia Polski 27, 315–317.

Schubert, E. – Schubert, F. 1999: Die Hammeräxte vom Typus Handlová. In: F. R. Hermann (ed.), Festschrift für Günter Smolla II. Materialien zur Vor und Frühgeschichte in Hessen 8. Wiesbaden: Landesamt für Denkmalpflege, 657–671.

Schunke, T. 2013: Die Salzmünde Kultur – eine aussergewöhnliche Steinzeitkultur in Mitteleuropa. In: H. Meller (ed.), 3300 BC. Mysteriöse Steinzeittote und ihre Welt. Halle (Saale): Nünnerich-Asmus 246–256.

Siklósi, Z. – Horváth, E. – Villa, I.M. – Nisi, S. – Mozgai, V. – Bajnóczi, B. 2022: The provenance of the raw material and the manufacturing technology of copper artefacts from the Copper Age hoard from Magyaregres, Hungary. PLoS ONE 17/11, e0278116. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0278116

Šalkovský, P. 1977: Sídlisko z doby rímskej v Slovenskom Pravne. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1976, 261–262.

Šmíd, M. 2017: Nálevkovité poháry na Moravě. Pravěk – Supplementum 33. Brno: Ústav archeologické památkové péče.

Todorova, H. 1981: Die kupferzeitlichen Äxte und Beile in Bulgarien. Prähistorische Bronzefunde 9/14. München: C. H. Beck.

Vaškových, M. 2004: Měděné předměty z Velehradu a Sušic-Traplic, okr. Uherské Hradiště. In: E. Kazdová – Z. Měřínský – K. Šabatová (eds.), K poctě Vladimíru Podborskému. Přátelé a žáci k sedmdesátým narozeninám. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 161–165.

Volko, J. 1923: Bešeňovské praobydlenisko z neolithu a bronzu. Obzor Praehistorický II, 125–127.

Vulpe, A. 1975: Die Äxte und Beile in Rumänien II. Prähistorische Bronzefunde 9/5. München: C. H. Beck.

Wedepohl, K. H. 1978: Handbook of Geochemistry 11. Sections 73. B–G. Berlin – Heidelberg – New York: Springer.

Zachar, T. – Bartík, J. – Farkaš, Z. 2019: Chemická analýza medených a bronzových predmetov z depotu zo Svätého Jura I. In: I. Bazovský – G. Březinová (eds.): Ľudia a hory – Archeologická perspektíva. Bratislava – Nitra, 103–118.

Zachar, T. – Bartík, J. – Struhár, V. – Ozdín, D. – Pašteka, R. – Nývltová Fišáková, M. – David, W. 2023: Early Copper Age settlement with evidence of copper smelting metallurgy from Horná Mičiná (central Slovakia). Zborník Slovenského Národného múzea CXVII, Archeológia 33, 7–24. DOI: https://doi.org/10.55015/CTQL8512

Žeravica, Z. 1993: Äxte und Beile aus Dalmatien und anderen Teilen Kroatiens, Montenegro, Bosnien und Herzegowina. Prähistorische Bronzefunde 9/18. Stuttgart: Franz Steiner.