Proto-Eneolithic settlement feature for leather processing: Analysis of the Epi-Lengyel lithics from Drnholec, South Moravia

Ludmila Kaňáková; František Trampota; Gabriela Dreslerová; Vojtěch Nosek; Antonín Přichystal

doi:10.35686/AR.2022.16

Autoři

Ludmila Kaňáková Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Arna Nováka 1, CZ-602 00 Brno https://orcid.org/0000-0001-8580-7193
František Trampota Regionální muzeum v Mikulově, Zámek 1/4, CZ-692 01 Mikulov; trampota@rmm.cz; Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Arna Nováka 1, CZ-602 00 Brno; Archeologický ústav AV ČR, Letenská 123/4, CZ-118 00 Praha https://orcid.org/0000-0001-8437-9246
Gabriela Dreslerová Masarykovo Muzeum v Hodoníně, Zámecké nám. 27/9, 69501 Hodonín
Vojtěch Nosek Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Arna Nováka 1, CZ-602 00 Brno https://orcid.org/0000-0002-0760-6713
Antonín Přichystal Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Kotlářská 267/2, Brno, CZ-602 00 https://orcid.org/0000-0001-6653-0416

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2022.16

Klíčová slova:

Epilengyel, časný eneolit, štípaná industrie, traseologie, kamenné suroviny

Abstrakt

Poznání epilengyelského osídlení na jižní Moravě je dosud omezeno na několika málo izolovaných publikovaných lokalit, s převahou zaměření na typologického vyhodnocení keramiky. Kolekce štípané industrie zůstávají dosud nevyhodnoceny, nebo pojednány převážně typologicky. Inventář sídlištního objektu z Drnholce – Lidické ulice, čítající kromě jiného 45 ks štípané industrie, umožnil aplikovat na studium kolekce moderní metody, které objasňují detailní aspekty jejího používání a depozičních souvislostí těchto funkcí. Jde o vůbec první traseologicky vyhodnocený soubor epilengyelské štípané industrie ve střední Evropě. Z výsledků traseologických analýz vyplývá, že se jedná o funkčně homogenní soubor, který byl určený ke zpracování živočišných materiálů, především kůží. Z hlediska distribuce kamenné suroviny se projevuje absolutní orientace na lokální zdroje. V širším sídelním kontextu se lokalita jeví jako periferní.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Burroni, D. – Donahue, R. E. – Pollard, M. – Mussi, M. 2002: The Surface Alteration Features of Flint Artefacts as a Record of Environmental Processes. Journal of Archaeological Science 29, 1277-1287. DOI: https://doi.org/10.1006/jasc.2001.0771

Červená, K. – Trampota, F. 2019a: Drnholec (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 60-1, 235, 250.

Červená, K. – Trampota, F. 2019b: Drnholec (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 60-2, 260.

Čižmář, Z. 2001a: Podmolí (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 42, 155-156.

Čižmář, Z. 2001b: Epilengyelské sídliště v Seloutkách (okres Prostějov). In V. Podborský ed., 50 let výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 225-256.

Čižmář, Z. 2003: Hodonice 2003. Nálezová zpráva 59/03, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.

Čižmář, Z. – Pavúk, J. – Procházková, P. – Šmíd, M. 2004: K problému definování finálního stádia lengyelské kultury. In: B. Hänsel, E. Studeníková Hrsg., Zwischen Karpaten und Ägäis Neolitikum und Ältere Bronzezeit, Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 208-231.

Dobeš, M. – Kostka, M. – Stolz, D. 2007: Sídliště kultur jordanovské a nálevkovitých pohárů v Praze-Ďáblicích. Archeologie ve středních Čechch 11, 79-124.

Dobeš, M. – Kostka, M. – Popelka, M. 2010: Žárové hroby jordanovské kultury z Prahy-Bubenče a Dejvic. Archaeologica Pragensia 20, 294-326.

Geisler, M. – Kovárník, J. 1983: Pravěké sídliště u Dobšic (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1981, 74-76.

Jelínek, T. 2011: Jordanovské osídlení lokality Olomouc Slavonín – Zahrady. Manuscript of BA thesis, Olomouc: Palacky University in Olomouc. On-line: https://theses.cz/id/lg17t3/?lang=en

Jelínek, T. 2019: Štípaná industrie jordanovské kultury na Olomoucku a Prostějovsku. Ročenka 2018. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc.

Kalábek, M. – Kalábková, P. 2020: Domy jordanovské kulturyz Olomouce – Slavonína. Pravěk NŘ 28, 103-118.

Kaňáková, L. 2020a: Lithic Arrowheads of the Nitra Culture – The Use of Actual and Experimental Use-Wear Analyses to Identify the Differential Effects of Quiver Transportation. Lithic Technology 46, 1–13. DOI: https://doi.org/10.1080/01977261.2020.1795337

Kaňáková, L. 2020b: Lithic Archery Projectiles and Their Role in Social Dynamics and Vertical Stratification on the Threshold of the Bronze Age. Studien zur Archäologie Europas 34. Bonn: Habelt Verlag.

Kaňáková, L. 2018: Soubor štípané industrie časného a staršího eneolitu ze sídliště Rousínovec – Přední lány. Studia Archaeologica Brunensia 23/1, 39-64. DOI: https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-3

Kaňáková, L. 2013: Posteneolitická štípaná industrie na Moravě. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 15. Brno: Masarykova univerzita.

Koštuřík, P. 1997: Poznámky k jordanovské kultuře na Moravě. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M2, 89-112.

Koštuřík, P. 2007: Eneolitické osídlení hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech. Brno: Masarykova univerzita.

Koštuřík, P. – Rumianová, A. – Přichystal, A. 1998: Nálezy jordanovské keramiky z Drnovic a Radslavic (okr. Vyškov). Pravěk NŘ 1997/7, 129-147.

Koštuřík, P. – Stuchlíková, J. 1982: Neolitické a eneolitické nálezy z jeskyně Turold u Mikulova, okr. Břeclav. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E27, 95-90.

Koštuřík, P. – Šebela, L. 1994: Eneolitická sídliště v Dolních Věstonicích, okr. Břeclav. Pravěk NŘ 2, 183-204.

Krištuf, P. – Turek, J. a kol. 2019: Arény předků. Posvátno a rituály na počátku eneolitu. Plzeň: Západočeská Univerzita.

Lenneis, E. 2017: Erste Bauerndörfer – älteste Kultbauten. Die frühe und mittlere Jungsteinzeit in Niederösterreich. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctvdmwxx3

Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E. 1995: Jungsteinzeit im osten Österreichs, St. Pölten – Wien: Niederösterreichisches Pressehaus.

Pajdla P. – Trampota F. 2021: Neolithic Settlements in Central Europe: Data from the Project ‘Lifestyle as an Unintentional Identity in the Neolithic’. Journal of Open Archaeology Data, 9: 13, 1–6. DOI: https://doi.org/10.5334/joad.88

Peška, J. 1993: Siedlung des Volkes der Kultur mit Mährischer bemalter Keramik in Drnholec (Bez. Břeclav). Přehled výzkumů 1989, 25.

Peška, J. – Rakovský, I. 1989: Břeclavsko v pozdní době kamenné. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově etc.

Podborský, V. ed. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost.

Přichystal, A. – Trampota, F. 2019: Drnholec (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 60-1, 173-174.

Rakovský, I. 1990: Sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou u Dolních Věstonic. Archeologické rozhledy 42, 492-499.

Schild, R. 1980: Introduction to Dynamic Technological Analysis of Chipped Stone Assemblages. In: Schild, R. ed., Unconventional Archaeology. New Approaches and Goals in Polish Archaeology, Wrocław etc.: Zaklad Narodowy im. Ossolinskich, 57–85.

Stadler, P. – Ruttkay, E. 2007: Absolute chronology of the Moravian-Eastern-Austrian group (MOG) of the Painted Pottery (Lengyel-Culture) based on new radiocarbon dates from Austria. In: Kozłowski, J. K. – Raczky, P. eds., The Lengyel, Polgár and related cultures in the Middle/Late Neolithic in Central Europe, Kraków: The Polish Academy of Arts and Sciences Kraków – Eötwös Loránd University, Institute of Archaeological Sciences Budapest, 117-146.

Šmíd, M. 2011: Půdorys domu jordanovské kultury z Rousínovce u Rousínova (okr. Vyškov). Příspěvek k poznání časně eneolitické sídelní jednotky. Pravěk NŘ 19, 3-21.

Šmíd, M. 2017: Nálevkovité poháry na Moravě. Pravěk – Supplementum 33. Brno: Ústav archeologické památkové péče.

Trampota, F. 2015: Sídelní a distribuční struktury v neolitu v regionu povodí Dyje. Ph.D. dissertation thesis. Brno: Masaryk University. On-line: https://is.muni.cz/th/emcwq/