A unique stone mould for casting a spearhead from Morkůvky in South Moravia as an example of long-distance import in the Urnfield Period, and its technological contribution

Milan Salaš; Antonín Přichystal; Jan Petřík; Karel Slavíček; Dalibor Všianský; Vojtěch Nosek

doi:10.35686/AR.2025.272

Authors

Milan Salaš Institute of Archaeology, Moravian Museum, Zelný trh 6, CZ-659 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0009-0004-8249-9913
Antonín Přichystal Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-6653-0416
Jan Petřík Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-5269-2411
Karel Slavíček Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-6662-927X
Dalibor Všianský Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-9769-072X
Vojtěch Nosek Department of Archaeology and Museology, Faculty of Arts, Masaryk University, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-0760-6713

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2025.272

Keywords:

South Moravia, Late Bronze Age, spearhead, XRF/XRD analyses, petrography, material provenance, Carpathian imports

Abstract

The paper provides a comprehensive analysis of a well-preserved half of a stone mould, accidentally found in the village of Morkůvky (Břeclav District). Although it is a stray find, it is characterised by above-standard informative value from the point of view of both typology and technology, as well as in terms of raw material provenance. According to macroscopic traces and XRF–XRD analyses, bronze was poured into vertically erected halves of the mould, which were tightened with copper wire. The negative reveals that the mould was used to cast a socketed lanceolate spearhead, in which each of the flanking blade wings and the midrib carried a longitudinal rib. This spearhead type is commonly found in the Carpathian Basin and is mostly dated to the Late Bronze Age. The area of its most frequent occurrence thus indicates the Carpathian origin of the mould, which was verified by petrographic analysis. According to its results, the casting mould is made of rhyolite tuff, i.e. a rock that occurs in adequate quantities in northern Hungary. The casting mould from Morkůvky is thus demonstrably the result of long-distance import and further evidence of Carpathian influences in the Middle Danube Urnfield Culture.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Adámek, F. 1961: Pravěké Hradisko u Obřan. Brno: Moravské muzeum v Brně.

Axamit, J. 1924: Tetín. Praha: V. Vortel a R. Rejman.

Augustýnová, M. 2016a: Metalurgická krajina? Doklady metalurgie bronzu v jižních Čechách v době bronzové. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 29, 55–86.

Augustýnová, M. 2016b: Metalurgie bronzu doby bronzové v západních Čechách – známé indicie. Archeologia technica 27, 3–17.

Augustýnová, M. 2017: Metalurgické (Pod)krušnohoří – stopy po výrobě bronzu v době bronzové. Acta rerum naturalium 21, 79–100.

Augustýnová, M. 2018: Střední Čechy a metalurgie bronzu doby bronzové. Archeologie ve středních Čechách 22, 121–145.

Bader, T. 2015: Zur Chronologie der Lanzenspitzen im Karpaten-Donau-Raum. In: R. E. Németh – B. Rezi (eds.), Bronze Age Chronology in the Carpathian Basin. Proceedings of the International Colloquium from Târgu Mureş 2–4 October 2014. Bibliotheca Mvsei Marisiensis Seria Archaeologica 8. Târgu Mureş: Editura MEGA, 373–391.

Bálint, P. 2004: Bronzkori és vaskori öntőformák petrográfiai vizsgálata. In: Momos III. Őskoros Kutatók III. Összejövetelének konferenciakötete, Halottkultusz és temetkezés. Szombathely – Bozsok, 2002. október 7–9. Szombathely: Vas megyei Múzeumok Igazgatósága, 487–525.

Bartelheim, M. 1998: Studien zur böhmischen Aunjetitzer Kultur – Chronologische und chorologische Untersuchungen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 46. Bonn: Rudolf Habelt.

Bína, J. – Demek, J. 2012: Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia.

Blažek, J. – Ernée, M. – Smejtek, L. 1998: Die bronzezeitlichen Gußformen in Nordwestböhmen. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Budai, T. – Gyalog, L. (eds.) 2010: Magyarország földtani atlasza országjáróknak 1:200 000/ Geological Map of Hungary for Tourists 1:200 000. Budapest: Geological Institute of Hungary.

Chiodioşan, N. – Soroceanu, T. 1995: Der Bronzefund von Galoşpetreu, Kr. Bihor. In: T. Soroceanu (ed.), Bronzefunde aus Rumänien. Berlin: Wissenschaftsverlag Volker Spiess, 169–186.

Červinka, I. L. 1939: Venétové na Moravě. Kultura popelnicových polí. Unpublished manuscript. Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Čižmář, M. – Geislerová, K. – Unger, J. (eds.) 2000: Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno.

Drescher, H. 1957: Der Bronzeguß in Formen aus Bronze. Kunde NF 8, 52–75.

Enăchiuc, V. 1995: Der Bronzefund von Dridu, Kr. Ialomiţa. In: T. Soroceanu (ed.), Bronzefunde aus Rumänien. Berlin: Wissenschaftsverlag Volker Spiess, 279–310.

Ernée, M. – Smejtek, L. 1997: Kadluby na slévání bronzových předmětů, nalezené ve Zvoleněvsi II: několik poznámek po 112 letech. Archeologie ve středních Čechách 1, 183–203.

Foltiny, S. 1955: Zur Chronologie der Bronzezeit des Karpatenbeckens. Bonn: Rudolf Habelt.

Gedl, M. 2009: Die Lanzenspitzen in Polen. Prähistorische Bronzefunde V/3. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Geisler, M. 1996: Rettungsgrabung an der Transitgasleitungstrasse zwischen Mutěnice und Velké Němčice (Bez. Hodonín u. Břeclav). Přehled výzkumů 37, 90–91.

Goldmann, K. 1981: Guß in verlorener Sandform – Das Hauptverfahren alteuropäischer Bronzegießer? Archäologisches Korrespondenzblatt 11, 109–116.

Gottwald, A. 1924: Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku. Prostějov: J. F. Buček.

Gottwald, A. 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov: Městské museum v Prostějově.

Hampel, J. 1887: Alterthümer der Bronzezeit in Ungarn. Budapest: Friedrich Kilian.

Hampel, J. 1892: A bronzkor emlékei magyarhonban. II. rész: A leletek statisztikája. Budapest: Az orsz. rég. és Embertani társulat kiadványa.

Hänsel, A. 1990: Der Hortfund von Crévic, ein urnenfelderzeitliches Handwerkerdepot aus Lothringen. Acta Praehistorica et Archaeologica 22, 57–81.

Hellerschmid, I. 2006: Die urnenfelder-/hallstattzeitliche Wallanlage von Stillfried an der March. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 63. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. DOI: https://doi.org/10.1553/0x0007eaf0

Hellerschmid, I. – Penz, M. 2004: Die befestigte Siedlung Stillfried a. d. March am Übergang von der Bronze- zur Eisenzeit. In: Popelnicová pole a doba halštatská. Příspěvky z VIII. konference, České Budějovice 22.–24. 9. 2004. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Supplementum 1. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 167–192.

Ilon, G. 2006: Bronzezeitliche Gussformen in dem Karpatenbecken. In: J. Kobaľ (Hrsg.), Bronzezeitliche Depotfunde – Problem der Interpretation. Materialien der Festkonferenz für Tivodor Lehoczky zum 175. Geburtstag. Ushhorod, 5.–6. Oktober 2005. Užgorod: Transkarpatisches Regionalmuseum, 273–301.

Ilon, G. 2022: Casting moulds in the Bronze Age of the Carpathian Basin. A catalogue of sites and finds. Antaeus 38, 143–186. DOI: https://doi.org/10.62149/Antaeus.38.2022_05

Jantzen, D. 2008: Quellen zur Metallverarbeitung im Nordischen Kreis der Bronzezeit. Prähistorische Bronzefunde XIX/2. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Jarůšková, Z. 2023: Šebetov (okr. Blansko). Přehled výzkumů 64, 241–242.

Jockenhövel, A. 2018: Alteuropäische Gräber der Kupferzeit, Bronzezeit und älteren Eisenzeit mit Beigaben aus dem Giessereiwesen (Giessformen, Düsen, Tiegel). Prähistorische Bronzefunde XIX/3. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 213–337.

Kemenczei, T. 1965: Die Chronologie der Hortfunde vom Typ Rimaszombat. A Herman Ottó Múzeum évkönyve 5, 105–175.

Kobaľ, J. 2000: Bronzezeitliche Depotfunde aus Transkarpatien (Ukraine). Prähistorische Bronzefunde XX/4. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Klanicová, E. 1993: Přírůstky archeologického pracoviště Regionálního muzea v Mikulově v letech 1984–1992. REGIOM 93 – Zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově, 1–6.

Kosarová, Z. 2009: Odlévací formy mladší doby bronzové z oblasti středního Podunají. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie. Unpublished Master’s Thesis.

Kostrhun, P. – Salaš, M. – Sedlák Čevelová, D. 2024: Trappův nejstarší soupis archeologické sbírky Františkova musea. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 109, 151–182.

König, P. 2004: Spätbronzezeitliche Hortfunde aus Bosnien und der Herzegowina. Prähistorische Bronzefunde XX/11. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Kukal, Z. 1985: Návod k pojmenování a klasifikaci sedimentů. Metodické příručky ÚÚG sv. 2. Praha: Ústřední ústav geologický.

Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Leshtakov, L. 2015: Typology and Chronology of Late Bronze Age and Early Iron Age Bronze Socketed Spearheads in Southeastern Europe. Archeologičeski izsledvanija na SU “Sv. Kliment Ochridski” 1. Sofia: Ars et Technica Explicatus.

Lochner, M. 2004: Tongussformen für Ringe aus urnenfelderzeitlichen Siedlungen Niederösterreichs. Archaeologia Austriaca 88, 103–120. DOI: https://doi.org/10.1553/archaeologia88s103

Merta, J. 1978: Slévárenské formy doby bronzové. Sborník Technického muzea 2, 144–152.

Miske, K. 1908: Die prähistorische Ansiedlung Velem St. Vid. Wien: Verlagsbuchhandlung Carl Konegen.

Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Mozsolics, A. 1973: Bronze- und Goldfunde des Karpatenbeckens. Budapest: Akadémiai Kiadó.

Mozsolics, A. 1985: Bronzefunde aus Ungarn. Depotfundhorizonte Aranyos, Kurd und Gyermely. Budapest: Akadémiai Kiadó.

Nekvasil, J. 1962: Popelnicové pohřebiště lužické kultury v Moravičanech, okr. Šumperk. Přehled výzkumů 6, 57–58.

Nekvasil, J. 1982: Pohřebiště lužické kultury v Moravičanech. Fontes Archaeologiae Moravicae XIV/1–2. Brno: Archeologický ústav Československé akademie věd v Brně.

Nessel, B. 2019: Der bronzezeitliche Metallhandwerker im Spiegel der archäologischen Quellen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 344. Bonn: Rudolf Habelt.

Novotná, M. 1957: Hromadný nález odlievacích kadlubov zo Želiezoviec. Slovenská archeológia 5, 317–322.

Novotná, M. 1970: Die Äxte und Beile in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde IX/3. München: C. H. Beckʼsche Verlagsbuchhandlung.

Olexa, L. – Olšav, Š. – Szabová, L. 2021: Vybrané doklady remeselnej činnosti na opevnenom sídlisku II v Nižnej Myšli. Slovenská archeológia 69, 217–257. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2021.69.10

Overbeck, M. 2018: Die Gießformen in West- und Süddeutschland (Saarland, Rheinland-Pfalz, Hessen, Baden-Württemberg, Bayern). Prähistorische Bronzefunde XIX/3. Stuttgart: Franz Steiner Verlag. DOI: https://doi.org/10.25162/9783515121064

Pančíková, Z. 2008: Metalurgia v období popolnicových polí na Slovensku. Památky archeologické 99, 93–160.

Penz, M. 2006: Die Kleinfunde aus Stillfried a. d. March, N. Ö. – Hügelfeldgrabungen 1969–1989. In: I. Hellerschmid, Die urnenfelder-/hallstattzeitliche Wallanlage von Stillfried an der March. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 63. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 343–394.

Petránek, J. – Eliáš, M. – Kukal, Z. – Skoček, V. 1961: Základní terminologie usazených hornin. Věstník Ústředního ústavu geologického 36, l6, 417–434.

Petrescu-Dîmboviţa, M. 1978: Die Sicheln in Rumänien mit Corpus der jung- und spätbronzezeitlichen Horte Rumäniens. Prähistorische Bronzefunde XVIII/1. München: C. H. Beckʼsche Verlagsbuchhandlung.

Podborský, V. 1974: Na okraj výroby bronzových předmětů staršího metalika na Moravě. In: Archeologický sborník. Věnováno památce Lumíra Jisla. Ostrava: Ostravské muzeum, 66–76.

Procházka, A. 1921: Slavkovsko v pravěku. In: A. Ličman, Slavkovský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno: Musejní spolek, 16–38.

Říhovský, J. 1989: Die Sicheln in Mähren. Prähistorische Bronzefunde XVIII/3. München: C. H. Beckʼsche Verlagsbuchhandlung.

Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde IX/17. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Říhovský, J. 1996: Die Lanzen-, Speer- und Pfeilspitzen in Mähren. Prähistorische Bronzefunde V/2. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Salaš, M. 1985: Metalurgická výroba na výšinném sídlišti z doby bronzové u Blučiny. Časopis Moravského muzea 70, 7–56.

Salaš, M. 1995: Bemerkungen zur Organisation der urnenfelderzeitlichen Metallverarbeitung unter Berücksichtigung des mitteldonauländischen Kulturkreises in Mähren. Archeologické rozhledy 47, 569–586.

Salaš, M. 1997: Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Polešovice und die Frage der Stellung des Depotfundhorizonts Drslavice in Mähren. Brno: Moravské zemské muzeum.

Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno: Moravské zemské muzeum.

Salaš, M. et al. 2023: Návrší Cezavy u Blučiny v mladší době bronzové. Nadkomunitní areál s obětními rituály na jižní Moravě. Brno: Moravské zemské muzeum.

Skutil, J. 1939: Pravěké nálezy na Kloboucku. Vlastivědné publikace musea v Kloboukách u Brna 1. Klobouky u Brna: Musejní spolek v Kloboukách u Brna.

Slavíček, K. – Petřík, J. – Všianský, D. 2025: Závěrečná zpráva analýzy a dataset k článku Unikátní kamenný kadlub na hrot kopí z Morkůvek na jižní Moravě jako příklad dálkového importu v době popelnicových polí a jeho technologický přínos (Data set). Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.14697362

Studeníková, E. – Paulík, J. 1983: Osada z doby bronzovej v Pobedime. Bratislava: Vydavateľstvo Osveta.

Šráčková, E. 1963: Věteřovský kadlub z Josefova. Archeologické rozhledy 15, 506–509.

Štrof, A. 2000: Mladší doba bronzová a doba halštatská. In: M. Čižmář – K. Geislerová – J. Unger (eds.), Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, 37–44.

Štrof, A. 2014: Doba bronzová a starší doba železná (halštatská). In: Z. Jarůšková – A. Štrof (eds.) et al., Pravěk Boskovicka. Vlastivěda Boskovicka 3. Boskovice: Muzeum Boskovicka v nakladatelství Albert, 103–178.

Tihelka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště. Památky archeologické 54, 229–338.

Trommer, F. – Bader, T. 2013: Lanzenspitzenherstellung. In: B. Rezi – R. E. Németh – S. Berecki (eds.), Bronze Age Crafts and Craftsmen in the Carpathian Basin. Proceedings of the International Colloquium from Târgu Mureş 5–7 October 2012. Bibliotheca Mvsei Marisiensis Seria Archaeologica 6. Târgu Mureş: Editura MEGA, 313–340.

Tylecote, R. F. 1962: Metallurgy in Archaeology: A Prehistory of Metallurgy in the British Isles. London: Edward Arnold.

Unger, J. 1984: Archeologická sbírka Jaroslava Otýpky z Boleradic (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 27, 100.

Unger, J. 1985: Přírůstky archeologického pracoviště Regionálního muzea v Mikulově v letech 1974–1983. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově.

Vinski-Gasparini, K. 1973: Kultura polja se žarama u sjevernoj Hrvatskoj. Zadar: Filozofski fakultet.

Wanzek, B. 1989: Die Gußmodel für Tüllenbeile im südöstlichen Europa. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 2. Bonn: Rudolf Habelt.

Weidmann, T. 1982: Keramische Gussformen aus der spätbronzezeitlichen Seerandsiedlung Zug „Sumpf“. Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft für Ur- und Frühgeschichte 65, 69–81.

Zich, B. 1996: Studien zur regionalen und chronologischen Gliederung der nördlichen Aunjetitzer Kultur. Berlin – New York: Walter de Gruyter.