A unique stone mould for casting a spearhead from Morkůvky in South Moravia as an example of long-distance import in the Urnfield Period, and its technological contribution

Milan Salaš; Antonín Přichystal; Jan Petřík; Karel Slavíček; Dalibor Všianský; Vojtěch Nosek

doi:10.35686/AR.2025.272

Autoři

Milan Salaš Institute of Archaeology, Moravian Museum, Zelný trh 6, CZ-659 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0009-0004-8249-9913
Antonín Přichystal Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-6653-0416
Jan Petřík Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-5269-2411
Karel Slavíček Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-6662-927X
Dalibor Všianský Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-9769-072X
Vojtěch Nosek Department of Archaeology and Museology, Faculty of Arts, Masaryk University, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-0760-6713

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2025.272

Klíčová slova:

jižní Morava, mladší doba bronzová, hrot kopí, XRF/XRD analýzy, petrografie, provenience suroviny, karpatské importy

Abstrakt

Příspěvek přináší komplexní analýzu unikátně dochované poloviny kamenného kadlubu, náhodně nalezeného v obci Morkůvky (okr. Břeclav). I když je to ojedinělý nález, vyznačuje se nadstandardní vypovídací hodnotou, a to z hlediska jak typologického a technologického, tak surovinově provenienčního. Podle makroskopických stop a XRF–XRD analýz byl do svisle postavených a měděným drátem stažených polovin kadlubu vléván cínový bronz. Dobře dochovaný negativ prozrazuje, že v kadlubu byl odléván hrot kopí s hruškovitě tvarovanou čepelí, žebírky profilovaným listem i žebírkem v listové části tulejky. Tento typ kopí je na Moravě přitom vzácný, běžně se vyskytuje v karpatské oblasti a většinou je datovaný do mladší doby bronzové (stupně B D-Ha A). Těžiště jeho územního výskytu proto také indikuje karpatský původ samotného kadlubu, což verifikovala petrografická analýza. Podle ní je odlévací forma vyrobena z ryolitového tufu, tedy horniny, která se v adekvátním množství vykytuje nejblíže v severním Maďarsku. Kadlub z Morkůvek je tak prokazatelně výsledkem dálkového importu a dalším dokladem karpatských vlivů v prostředí kultury středodunajských popelnicových polí.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Adámek, F. 1961: Pravěké Hradisko u Obřan. Brno: Moravské muzeum v Brně.

Axamit, J. 1924: Tetín. Praha: V. Vortel a R. Rejman.

Augustýnová, M. 2016a: Metalurgická krajina? Doklady metalurgie bronzu v jižních Čechách v době bronzové. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 29, 55–86.

Augustýnová, M. 2016b: Metalurgie bronzu doby bronzové v západních Čechách – známé indicie. Archeologia technica 27, 3–17.

Augustýnová, M. 2017: Metalurgické (Pod)krušnohoří – stopy po výrobě bronzu v době bronzové. Acta rerum naturalium 21, 79–100.

Augustýnová, M. 2018: Střední Čechy a metalurgie bronzu doby bronzové. Archeologie ve středních Čechách 22, 121–145.

Bader, T. 2015: Zur Chronologie der Lanzenspitzen im Karpaten-Donau-Raum. In: R. E. Németh – B. Rezi (eds.), Bronze Age Chronology in the Carpathian Basin. Proceedings of the International Colloquium from Târgu Mureş 2–4 October 2014. Bibliotheca Mvsei Marisiensis Seria Archaeologica 8. Târgu Mureş: Editura MEGA, 373–391.

Bálint, P. 2004: Bronzkori és vaskori öntőformák petrográfiai vizsgálata. In: Momos III. Őskoros Kutatók III. Összejövetelének konferenciakötete, Halottkultusz és temetkezés. Szombathely – Bozsok, 2002. október 7–9. Szombathely: Vas megyei Múzeumok Igazgatósága, 487–525.

Bartelheim, M. 1998: Studien zur böhmischen Aunjetitzer Kultur – Chronologische und chorologische Untersuchungen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 46. Bonn: Rudolf Habelt.

Bína, J. – Demek, J. 2012: Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia.

Blažek, J. – Ernée, M. – Smejtek, L. 1998: Die bronzezeitlichen Gußformen in Nordwestböhmen. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Budai, T. – Gyalog, L. (eds.) 2010: Magyarország földtani atlasza országjáróknak 1:200 000/ Geological Map of Hungary for Tourists 1:200 000. Budapest: Geological Institute of Hungary.

Chiodioşan, N. – Soroceanu, T. 1995: Der Bronzefund von Galoşpetreu, Kr. Bihor. In: T. Soroceanu (ed.), Bronzefunde aus Rumänien. Berlin: Wissenschaftsverlag Volker Spiess, 169–186.

Červinka, I. L. 1939: Venétové na Moravě. Kultura popelnicových polí. Unpublished manuscript. Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Čižmář, M. – Geislerová, K. – Unger, J. (eds.) 2000: Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno.

Drescher, H. 1957: Der Bronzeguß in Formen aus Bronze. Kunde NF 8, 52–75.

Enăchiuc, V. 1995: Der Bronzefund von Dridu, Kr. Ialomiţa. In: T. Soroceanu (ed.), Bronzefunde aus Rumänien. Berlin: Wissenschaftsverlag Volker Spiess, 279–310.

Ernée, M. – Smejtek, L. 1997: Kadluby na slévání bronzových předmětů, nalezené ve Zvoleněvsi II: několik poznámek po 112 letech. Archeologie ve středních Čechách 1, 183–203.

Foltiny, S. 1955: Zur Chronologie der Bronzezeit des Karpatenbeckens. Bonn: Rudolf Habelt.

Gedl, M. 2009: Die Lanzenspitzen in Polen. Prähistorische Bronzefunde V/3. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Geisler, M. 1996: Rettungsgrabung an der Transitgasleitungstrasse zwischen Mutěnice und Velké Němčice (Bez. Hodonín u. Břeclav). Přehled výzkumů 37, 90–91.

Goldmann, K. 1981: Guß in verlorener Sandform – Das Hauptverfahren alteuropäischer Bronzegießer? Archäologisches Korrespondenzblatt 11, 109–116.

Gottwald, A. 1924: Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku. Prostějov: J. F. Buček.

Gottwald, A. 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov: Městské museum v Prostějově.

Hampel, J. 1887: Alterthümer der Bronzezeit in Ungarn. Budapest: Friedrich Kilian.

Hampel, J. 1892: A bronzkor emlékei magyarhonban. II. rész: A leletek statisztikája. Budapest: Az orsz. rég. és Embertani társulat kiadványa.

Hänsel, A. 1990: Der Hortfund von Crévic, ein urnenfelderzeitliches Handwerkerdepot aus Lothringen. Acta Praehistorica et Archaeologica 22, 57–81.

Hellerschmid, I. 2006: Die urnenfelder-/hallstattzeitliche Wallanlage von Stillfried an der March. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 63. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. DOI: https://doi.org/10.1553/0x0007eaf0

Hellerschmid, I. – Penz, M. 2004: Die befestigte Siedlung Stillfried a. d. March am Übergang von der Bronze- zur Eisenzeit. In: Popelnicová pole a doba halštatská. Příspěvky z VIII. konference, České Budějovice 22.–24. 9. 2004. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Supplementum 1. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 167–192.

Ilon, G. 2006: Bronzezeitliche Gussformen in dem Karpatenbecken. In: J. Kobaľ (Hrsg.), Bronzezeitliche Depotfunde – Problem der Interpretation. Materialien der Festkonferenz für Tivodor Lehoczky zum 175. Geburtstag. Ushhorod, 5.–6. Oktober 2005. Užgorod: Transkarpatisches Regionalmuseum, 273–301.

Ilon, G. 2022: Casting moulds in the Bronze Age of the Carpathian Basin. A catalogue of sites and finds. Antaeus 38, 143–186. DOI: https://doi.org/10.62149/Antaeus.38.2022_05

Jantzen, D. 2008: Quellen zur Metallverarbeitung im Nordischen Kreis der Bronzezeit. Prähistorische Bronzefunde XIX/2. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Jarůšková, Z. 2023: Šebetov (okr. Blansko). Přehled výzkumů 64, 241–242.

Jockenhövel, A. 2018: Alteuropäische Gräber der Kupferzeit, Bronzezeit und älteren Eisenzeit mit Beigaben aus dem Giessereiwesen (Giessformen, Düsen, Tiegel). Prähistorische Bronzefunde XIX/3. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 213–337.

Kemenczei, T. 1965: Die Chronologie der Hortfunde vom Typ Rimaszombat. A Herman Ottó Múzeum évkönyve 5, 105–175.

Kobaľ, J. 2000: Bronzezeitliche Depotfunde aus Transkarpatien (Ukraine). Prähistorische Bronzefunde XX/4. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Klanicová, E. 1993: Přírůstky archeologického pracoviště Regionálního muzea v Mikulově v letech 1984–1992. REGIOM 93 – Zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově, 1–6.

Kosarová, Z. 2009: Odlévací formy mladší doby bronzové z oblasti středního Podunají. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie. Unpublished Master’s Thesis.

Kostrhun, P. – Salaš, M. – Sedlák Čevelová, D. 2024: Trappův nejstarší soupis archeologické sbírky Františkova musea. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 109, 151–182.

König, P. 2004: Spätbronzezeitliche Hortfunde aus Bosnien und der Herzegowina. Prähistorische Bronzefunde XX/11. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Kukal, Z. 1985: Návod k pojmenování a klasifikaci sedimentů. Metodické příručky ÚÚG sv. 2. Praha: Ústřední ústav geologický.

Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Leshtakov, L. 2015: Typology and Chronology of Late Bronze Age and Early Iron Age Bronze Socketed Spearheads in Southeastern Europe. Archeologičeski izsledvanija na SU “Sv. Kliment Ochridski” 1. Sofia: Ars et Technica Explicatus.

Lochner, M. 2004: Tongussformen für Ringe aus urnenfelderzeitlichen Siedlungen Niederösterreichs. Archaeologia Austriaca 88, 103–120. DOI: https://doi.org/10.1553/archaeologia88s103

Merta, J. 1978: Slévárenské formy doby bronzové. Sborník Technického muzea 2, 144–152.

Miske, K. 1908: Die prähistorische Ansiedlung Velem St. Vid. Wien: Verlagsbuchhandlung Carl Konegen.

Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Mozsolics, A. 1973: Bronze- und Goldfunde des Karpatenbeckens. Budapest: Akadémiai Kiadó.

Mozsolics, A. 1985: Bronzefunde aus Ungarn. Depotfundhorizonte Aranyos, Kurd und Gyermely. Budapest: Akadémiai Kiadó.

Nekvasil, J. 1962: Popelnicové pohřebiště lužické kultury v Moravičanech, okr. Šumperk. Přehled výzkumů 6, 57–58.

Nekvasil, J. 1982: Pohřebiště lužické kultury v Moravičanech. Fontes Archaeologiae Moravicae XIV/1–2. Brno: Archeologický ústav Československé akademie věd v Brně.

Nessel, B. 2019: Der bronzezeitliche Metallhandwerker im Spiegel der archäologischen Quellen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 344. Bonn: Rudolf Habelt.

Novotná, M. 1957: Hromadný nález odlievacích kadlubov zo Želiezoviec. Slovenská archeológia 5, 317–322.

Novotná, M. 1970: Die Äxte und Beile in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde IX/3. München: C. H. Beckʼsche Verlagsbuchhandlung.

Olexa, L. – Olšav, Š. – Szabová, L. 2021: Vybrané doklady remeselnej činnosti na opevnenom sídlisku II v Nižnej Myšli. Slovenská archeológia 69, 217–257. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2021.69.10

Overbeck, M. 2018: Die Gießformen in West- und Süddeutschland (Saarland, Rheinland-Pfalz, Hessen, Baden-Württemberg, Bayern). Prähistorische Bronzefunde XIX/3. Stuttgart: Franz Steiner Verlag. DOI: https://doi.org/10.25162/9783515121064

Pančíková, Z. 2008: Metalurgia v období popolnicových polí na Slovensku. Památky archeologické 99, 93–160.

Penz, M. 2006: Die Kleinfunde aus Stillfried a. d. March, N. Ö. – Hügelfeldgrabungen 1969–1989. In: I. Hellerschmid, Die urnenfelder-/hallstattzeitliche Wallanlage von Stillfried an der March. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 63. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 343–394.

Petránek, J. – Eliáš, M. – Kukal, Z. – Skoček, V. 1961: Základní terminologie usazených hornin. Věstník Ústředního ústavu geologického 36, l6, 417–434.

Petrescu-Dîmboviţa, M. 1978: Die Sicheln in Rumänien mit Corpus der jung- und spätbronzezeitlichen Horte Rumäniens. Prähistorische Bronzefunde XVIII/1. München: C. H. Beckʼsche Verlagsbuchhandlung.

Podborský, V. 1974: Na okraj výroby bronzových předmětů staršího metalika na Moravě. In: Archeologický sborník. Věnováno památce Lumíra Jisla. Ostrava: Ostravské muzeum, 66–76.

Procházka, A. 1921: Slavkovsko v pravěku. In: A. Ličman, Slavkovský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno: Musejní spolek, 16–38.

Říhovský, J. 1989: Die Sicheln in Mähren. Prähistorische Bronzefunde XVIII/3. München: C. H. Beckʼsche Verlagsbuchhandlung.

Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde IX/17. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Říhovský, J. 1996: Die Lanzen-, Speer- und Pfeilspitzen in Mähren. Prähistorische Bronzefunde V/2. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.

Salaš, M. 1985: Metalurgická výroba na výšinném sídlišti z doby bronzové u Blučiny. Časopis Moravského muzea 70, 7–56.

Salaš, M. 1995: Bemerkungen zur Organisation der urnenfelderzeitlichen Metallverarbeitung unter Berücksichtigung des mitteldonauländischen Kulturkreises in Mähren. Archeologické rozhledy 47, 569–586.

Salaš, M. 1997: Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Polešovice und die Frage der Stellung des Depotfundhorizonts Drslavice in Mähren. Brno: Moravské zemské muzeum.

Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno: Moravské zemské muzeum.

Salaš, M. et al. 2023: Návrší Cezavy u Blučiny v mladší době bronzové. Nadkomunitní areál s obětními rituály na jižní Moravě. Brno: Moravské zemské muzeum.

Skutil, J. 1939: Pravěké nálezy na Kloboucku. Vlastivědné publikace musea v Kloboukách u Brna 1. Klobouky u Brna: Musejní spolek v Kloboukách u Brna.

Slavíček, K. – Petřík, J. – Všianský, D. 2025: Závěrečná zpráva analýzy a dataset k článku Unikátní kamenný kadlub na hrot kopí z Morkůvek na jižní Moravě jako příklad dálkového importu v době popelnicových polí a jeho technologický přínos (Data set). Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.14697362

Studeníková, E. – Paulík, J. 1983: Osada z doby bronzovej v Pobedime. Bratislava: Vydavateľstvo Osveta.

Šráčková, E. 1963: Věteřovský kadlub z Josefova. Archeologické rozhledy 15, 506–509.

Štrof, A. 2000: Mladší doba bronzová a doba halštatská. In: M. Čižmář – K. Geislerová – J. Unger (eds.), Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, 37–44.

Štrof, A. 2014: Doba bronzová a starší doba železná (halštatská). In: Z. Jarůšková – A. Štrof (eds.) et al., Pravěk Boskovicka. Vlastivěda Boskovicka 3. Boskovice: Muzeum Boskovicka v nakladatelství Albert, 103–178.

Tihelka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště. Památky archeologické 54, 229–338.

Trommer, F. – Bader, T. 2013: Lanzenspitzenherstellung. In: B. Rezi – R. E. Németh – S. Berecki (eds.), Bronze Age Crafts and Craftsmen in the Carpathian Basin. Proceedings of the International Colloquium from Târgu Mureş 5–7 October 2012. Bibliotheca Mvsei Marisiensis Seria Archaeologica 6. Târgu Mureş: Editura MEGA, 313–340.

Tylecote, R. F. 1962: Metallurgy in Archaeology: A Prehistory of Metallurgy in the British Isles. London: Edward Arnold.

Unger, J. 1984: Archeologická sbírka Jaroslava Otýpky z Boleradic (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 27, 100.

Unger, J. 1985: Přírůstky archeologického pracoviště Regionálního muzea v Mikulově v letech 1974–1983. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově.

Vinski-Gasparini, K. 1973: Kultura polja se žarama u sjevernoj Hrvatskoj. Zadar: Filozofski fakultet.

Wanzek, B. 1989: Die Gußmodel für Tüllenbeile im südöstlichen Europa. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 2. Bonn: Rudolf Habelt.

Weidmann, T. 1982: Keramische Gussformen aus der spätbronzezeitlichen Seerandsiedlung Zug „Sumpf“. Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft für Ur- und Frühgeschichte 65, 69–81.

Zich, B. 1996: Studien zur regionalen und chronologischen Gliederung der nördlichen Aunjetitzer Kultur. Berlin – New York: Walter de Gruyter.