Nový výzkum pravěkých těžebních polí na Bílém kameni u Sázavy, okr. Benešov

Pavel Burgert; Antonín Přichystal; Tereza Davidová

doi:10.35686/AR.2020.12

Autoři

Pavel Burgert Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1 https://orcid.org/0000-0002-2032-0314
Antonín Přichystal Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty MU, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno
Tereza Davidová Muzeum Podblanicka, Křižíkova 1351, CZ-256 01 Benešov

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2020.12

Klíčová slova:

Čechy, mramor, distribuce, neolit, petrografie, šperk

Abstrakt

Článek předkládá aktuální pohled na problematiku neolitické těžební lokality Bílý kámen u Sázavy (okr. Benešov). Své výsledky opírá jak o analýzu dostupných starších nálezů, tak o poznatky získané novým archeologickým výzkumem. Zjištění ukazují, že tradovanou představu o jedné z nejvýznamnějších památek po pravěké těžební činnosti nesilicitových hornin ve střední Evropě bude nutné podstatně revidovat. Již konstatování, že se nejedná o hlavní zdroj suroviny mramorových náramků kultury s vypíchanou keramikou (5100/5000–4500/4400 cal BC) otevírá nový prostor ve zdánlivě dávno vyřešené diskusi. Zároveň získaná radiokarbonová data obohacují naše poznání o aktivity probíhající na Bílém kameni v pozdním středověku a raném novověku.