Ženský pohřeb v bronzovém vědru z doby římské z Nezabylic v severozápadních Čechách

Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska; Joanna Witan; Helena Březinová; Radka Černochová; Kamila Kováčová Zítová; Lenka Ondráčková; Libor Petr; Marek Půlpán

doi:10.35686/AR.2025.290

Autoři

Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego, Moniuszki 10, PL-35 015 Rzeszów, Poland https://orcid.org/0000-0002-7834-5979
Joanna Witan Ústav archeologické památkové péče SZ Čech, v. v. i., Jana Žižky 835/9, CZ-434 01 Most, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-6827-8162
Helena Březinová Archeologický ústav AV ČR, Praha, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic
Radka Černochová Archeologický ústav AV ČR, Praha, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0009-0002-2894-0910
Kamila Kováčová Zítová Regionální muzeum v Teplicích, Srbická 479, CZ-415 01 Teplice-Sobědruhy, Czech Republic
Lenka Ondráčková Oblastní muzeum v Chomutově, Palackého 86, CZ-430 01 Chomutov, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-7749-3128
Libor Petr Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic
Marek Půlpán Ústav archeologické památkové péče SZ Čech, Jana Žižky 835/9, CZ-434 01 Most, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-9743-1506

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2025.290

Klíčová slova:

Čechy, starší doba římská, ženský pohřeb, bronzové vědro, kolínkovitá spona, přírodovědná analýza

Abstrakt

Článek je zaměřen na žárový pohřeb v bronzovém vědru, prozkoumaný v roce 2019 na pohřebišti v Nezabylicích (SZ Čechy) a datovaný do fáze B2b doby římské. Pohřby v kovových urnách doby římské jsou ve středoevropském barbariku obvykle spojovány s mužskými bojovníky. Naproti tomu antropologické určení spolu s rozborem výbavy hrobu z Nezabylic ukázaly, že v něm byla uložena kremace staršího dospělého jedince, nejspíše ženy. Prezentovaný soubor patří v Čechách do řídce doložené skupiny hrobů se třemi sponami ve výbavě. Přináší cenné poznatky na téma složení ženského kroje u polabských Germánů ve vyspělých fázích starší doby římské, zvláště s ohledem na výskyt železné kolínkovité spony. Výjimečnost souboru podtrhuje importované vědro östlandského typu sloužící jako urna. Studie ukazuje, že pohřby v obdobných kovových urnách jsou v Čechách z poloviny zastoupeny muži s výzbrojí a více než ze čtvrtiny dospělými ženami. Jejich přítomnost na nekropolích starší doby římské může být chápána jako manifestace a sebeprezentace elitních skupin labsko-germánské společnosti.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Adserias-Garriga J. – Wilson-Taylor, R. 2019: Skeletal age estimation in adults. In: J. Adserias-Garriga (ed.), Age Estimation: A Multidisciplinary Approach. London: Academic Press, 55–73. DOI: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-814491-6.00005-4

Almgren, O. 1923: Studien über Nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtigung der provinzial-römischen und südrussischen Formen. Mannus-Bibliothek 32. Leipzig: Curt Kabitzsch.

Anonym 1874: Nález zdický. Památky archeologické 9 (1871–1873), 901.

Baumgartl, H. 2009: Bestattungen in römischen Importgefäßen in der Germania Magna während der römischen Kaiserzeit. Wien: Universität Wien. Nepublikovaná magisterská práce.

Bazovský, I. 2010: Depot z doby rímskej z Dunajskej Lužnej. In: J. Beljak – G. Březinová – V. Varsik (eds.), Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov: Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Archaeologica Slovaca Monographiae Communicationes 10. Nitra: Archeologický ústav SAV, 13–27.

Beug, H.-J. 2004: Leitfaden der Pollenbestimmung für Mitteleuropa und angrenzende Gebiete. München: Friedrich Pfeil.

Blažek, J. – Ondráčková, L. – Půlpán, M. – Půlpánová-Reszczyńska, A. 2021: Výzkum pohřebiště z doby římské v Nezabylicích (okr. Chomutov) v roce 2020. In: K. Sklenář (ed.), Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 119, Archeologické výzkumy v Čechách 2020. Praha: Česká archeologická společnost, 20–21.

Blažek, J. – Ondráčková, L. – Půlpán, M. – Půlpánová-Reszczyńska, A. 2022: Výzkum pohřebiště z doby římské v Nezabylicích (okr. Chomutov) v roce 2021. In: K. Sklenář (ed.), Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 122, Archeologické výzkumy v Čechách 2021. Praha: Česká archeologická společnost, 26.

Blažek J. – Ondráčková L. – Půlpán M. – Reszczyńska A. 2014: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Nezabylicích, okr. Chomutov. Archeologie ve středních Čechách 18, 799–811.

Bochnak, T. – Opielowska-Nowak, Z. 2017: Zubowice, pow. zamojski, stan. 1 – brązowa situla z grobu kultury przeworskiej świadectwem kontaktów wzdłuż tzw. „szlaku bastarneńskiego”? Materiały i Sprawozdania Rzeszowskiego Ośrodka Archeologicznego 38, 155–184. DOI: https://doi.org/10.15584/misroa.2017.38.8

Bradley, R. 2017: A Geography of Offerings: Deposits of Valuables in the Landscapes of Ancient Europe. Oxbow Insights in Archaeology. Oxford & Philadelphia: Oxbow Books.

Břeň, J. 1953: Kostrové hroby starší doby římské v Čechách. Archeologické rozhledy 5, 515–529.

Březinová, H. – Poppová Urbanová, K. 2009: Fragmenty textilu na bronzovém vědru z doby římské z Řepova. Archeologické rozhledy 61, 101–117.

Buikstra, J. E. – Ubelaker, D. H. (eds.) 1994: Standards for Data Collection from Human Skeletal Remains: Proceedings of a Seminar at the Field Museum of Natural History. Arkansas Archaeological Service, Research Series 44. Fayetteville: Arkansas Archaeological Survey.

Capelle, T. 1971: Studien über elbegermanische Gräberfelder in der ausgehenden Laténezeit und der älteren römischen Kaiserzeit. Münstersche Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 6. Hildesheim: August Lax.

Černochová, R. 2020: Konzervátorská a restaurátorská zpráva TP-2020-50031. Bronzové vědro Nezabylice. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

Černý, M. 2011: Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech, okr. Hradec Králové. In: E. Droberjar (ed.), Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra historie Filozofické fakulty, 65–102.

Černý, M. 2013: Germánské spony starší doby římské v Čechách. Praha: Univerzita Karlova. Nepublikovaná diplomová práce.

Černý, M. 2017: Spony doby římské a související nálezy ze sbírky Regionálního muzea v Mělníku. In: E. Droberjar – B. Komoróczy (eds.), Archeologie barbarů 2012. Římské a germánské spony ve střední Evropě. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 53. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 257–268.

Čisťakova, V. – Beneš, Z. – Nagyová, D. 2022: Nový pohled na staré nálezy – předměty z hrobů ze starší doby římské z Prahy-Vinohrad. Archeologie ve středních Čechách 26, 143–169.

Dobisíková, M. 1999: Anthropologische Auswertung der Brandgräber von Dobřichov-Pičhora. In: E. Droberjar, Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen (Ein Beitrag zur Kenntniss des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae: Museum Nationale Pragae, 181–185.

Dokládal, M. 1999: Morfologie spálených kostí. Význam pro identifikaci osob. Sborník prací Lékařské fakulty 113. Brno: Masarykova univerzita Brno – Lékařská fakulta.

Droberjar, E. 1994: Der Niederschlag der Markomannenkriege auf den kaiserzeitlichen Siedlungen in Südmähren und die Frage der Übergangsstufe B2/C1. In: H. Friesinger – J. Tejral – A. Stuppner (eds.), Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 1. Brno: Archeologický ústav AV ČR Brno, 179–201.

Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes Archaeologici Pragenses 21. Pragae: Museum Nationale Pragae.

Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen (Ein Beitrag zur Kenntniss des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae: Museum Nationale Pragae.

Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha: Libri.

Droberjar, E. 2006: Hornolabští Svébové – Markomani. K problematice dalšího vývoje großromstedtské kultury ve stupni Eggers B1 („Zeitgruppe 3”) v Čechách (dobřichovská skupina). Archeologie ve středních Čechách 10, 599–712.

Droberjar, E. 2012: Nová varianta spony typu Almgren 132 z Jevíčka. K přechodným formám Almgrenovy V. skupiny ve stupni B2/C1. In: G. Březinová – V. Varsik (eds.), Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu. Archaeologica Slovaca Monographiae Communicationes 14. Nitra: Archeologický ústav SAV, 235–245.

Droberjar, E. 2015: Markomannen und Superiores Barbari in Třebusice und Jevíčko zur Zeit der Markomannenkriege. Zur Problematik der Übergangsstufe B2/C1 in Böhmen und Mähren. Přehled výzkumů 56(2), 103–125.

Droberjar, E. 2023: Silberfibeln bei den Elbgermanischen Eliten in der älteren römischen Kaiserzeit nördlich vom Mitteldonaugebiet. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 70(1), 125–148. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2023.70.8

Droberjar, E. 2024: Třebusice. Ein Brandgräberfeld aus der römischen Kaiserzeit in Mittelböhmen. Teil II: Analysen und Interpretationen. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 81. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik. DOI: https://doi.org/10.47382/arub2024-04

Droberjar, E. – Frána, J. 2004: Antická mosaz (aurichalcum) v českých nálezech doby římské. Archeologie ve středních Čechách 8, 441–462.

Droberjar, E. – Krásný, F. – Militký, J. 2021: Kovové artefakty na sídlišti z doby laténské a římské v Horce u Bakova nad Jizerou (okr. Mladá Boleslav). Archeologie ve středních Čechách 25, 545–566.

Droberjar, E. – Motyková, K. 2023: Třebusice. Žárové pohřebiště z doby římské ve středních Čechách. Díl I: Archeologické prameny. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 76. Brno – Nitra: Archeologický ústav AV ČR Brno – Archeologický ústav SAV, Nitra. DOI: https://doi.org/10.47382/arub2023-06

Droberjar, E. – Vojtěchovská, I. 2000: Kostrový hrob mladé ženy ze starší doby římské z Velkých Přílep (okr. Praha-západ). Archeologie ve středních Čechách 4, 211–225.

Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Atlas der Urgeschichte, Band 1. Hamburg: Hamburgisches Museum für Völkerkunde und Vorgeschichte.

Elschek, K. 2013: Zohor – Ein neues Fürstengrab der „Lübsow-Gruppe“ und Brandgräber mit Edelmetallbeigaben aus Zohor (Westslowakei). In: M. Hardt – O. Heinrich-Tamáska (eds.), Macht des Goldes, Gold der Macht. Herrschafts- und Jenseitsrepräsentation zwischen Antike und Frühmittelalter im mittleren Donauraum. Forschungen zu Spätantike und Mittelalter 2. Weinstadt: Bernhard Albert Greiner, 91–123.

Elschek, K. 2022: Germánske stredisko v Zohore a kniežacie hroby zo staršej doby rímskej zo Zohora a Vysokej pri Morave. In: V. Turčan (ed.), Germánske elity v dobe rímskej na Slovensku. Bratislava: Slovenské národné muzeum, 136–169.

Elschek, K. – Jakab, J. – Štolcová, T. 2017: Die Fürstengräber von Zohor in der Westslowakei und ihr Umfeld im Licht neuer Forschungen. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 98, 105–129.

Fairgrieve, S. I. 2008: Forensic Cremation. Recovery and Analysis. New York: CRC Press. DOI: https://doi.org/10.1201/9781420008746

Garbsch, J. 1965: Die norisch-pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Veröffentlichungen der Kommission zur archäologischen Erforschung des spätrömischen Raetien 5. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 11. München: C. H. Beck.

Gebühr, M. 1976: Der Trachtschmuck der älteren römischen Kaiserzeit im Gebiet zwischen unterer Elbe und Oder und auf den westlichen dänischen Inseln. Göttinger Schriften zur Vor- und Frühgeschichte 18. Neumünster: Karl Wachholtz.

Gupte, O. 2004: Knieförmig gebogene Fibeln der römischen Kaiserzeit. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 110. Bonn: Rudolf Habelt.

Holck, P. 2015: Anthropology. Cremated Bones. In: J. Payne-James – R. Byard (eds.), Encyclopedia of Forensic and Legal Medicine, 113–119. DOI: https://doi.org/10.1016/B0-12-369399-3/00026-4

Chochol, J. 1970: Lidské pozůstatky ze žárového pohřebiště doby římské v Lužci nad Vltavou (o. Mělník). Památky archeologické 61, 378–394.

Jílek, J. 2009: Doklady kontaktů mezi polabskými Germány, przeworskou a wielbarskou kulturou ve východních Čechách. In: M. Karwowski – E. Droberjar (eds.), Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Collectio Archaeologica Resoviensis 13. Rzeszów: Fundacja Rzeszowskiego Ośrodka Archeologicznego – Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego, 249–283.

Jílek, J. 2012: Bronzové nádoby z doby římské na Moravě a naddunajské části Dolního Rakouska. Roman Period Bronze Vessels in Moravia and in lower Austria north of the Danube. Pardubice: Univerzita Pardubice.

Jílek, J. 2013: Doba římská ve východních a severovýchodních Čechách. Sledování vzájemných interakcí germánské a římské společnosti v době římské. Brno: Masarykova Univerzita. Nepublikovaná disertační práce.

Jílek, J. 2016: Roman Metal Vessels in the Milieu of Germanic Elites in the Middle Danube Region. Studia Hercynia 19(1-2), 169–188.

Jílek, J. 2017: Spony barbarské provenience z doby římské ve východních Čechách. In: Na hranicích impéria – Extra fines imperii. Jaroslavu Tejralovi k 80. narozeninám. Brno: Masarykova Univerzita, Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, 141–164.

Jílek, J. 2022: Antické kovové nádoby v prostředí germánské elity ve středním Podunají. In: V. Turčan (ed.), Germánske elity v dobe rímskej na Slovensku. Bratislava: Slovenské národné muzeum, 251–284.

Jílek, J. – Fojtík, P. – Popelka, M. – Kala, J. 2020: Žárový hrob z doby římské z Pustiměře, okr. Vyškov. Příspěvek k poznání pohřebních výbav ženských hrobů z konce 2. století. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 67(2), 259–283. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2020.67.13

Jílek, J. – Kuča, M. – Sojková, T. 2011: Pohřebiště z doby římské ve Velaticích. Slovenská archeológia 59, 235–309.

Jílek J. – Rožnovský, D. – Jamrichová, E. 2022: Roman Bronze Vessels from Jazovice in the district of Znojmo. A contribution to the interpretation of solitary finds of Roman Bronze Vessels. Anthropologie 53, 509–529. DOI: https://doi.org/10.26720/anthro.22.05.17.1

Jílek, J. – Vokolek, V. – Beková, M. – Bek, T. – Urbanová, K. – Horník, P. 2013: Sídliště z časné doby římské ve Slepoticích. A settlement from the Early Roman period at Slepotice. Archeologie východních Čech 6, 21–334.

Karasová, Z. 1998: Die römischen Bronzegefässe in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses Volumen 22. Pragae: Museum Nationale Pragenses.

Kolník, T. 1959: Germánske hroby zo staršej doby rímskej zo Zohora, Žlkoviec a Kostolnej pri Dunaji. Slovenská archeológia 7, 144–162.

Kolník, T. 1980: Römerzeitliche Gräberfelder in der Slowakei. Teil I. Archaeologica Slovaca – Fontes 14. Bratislava: Slovenská Akadémia Vied, Archeologický ústav.

Koudelka, J. 1904–1905: Archaeologický nález u Nového Bydžova. Památky archeologické 21, 137–140.

Kozáková, R. – Šamonil, P. – Kuneš, P. – Novák, J. – Kočár, P. – Kočárová, R. 2011: Contrasting local and regional Holocene histories of Abies alba in the Czech Republic in relation to human impact: Evidence from forestry, pollen and anthracological data. The Holocene 21, 431–444. DOI: https://doi.org/10.1177/0959683610385721

Kraskovská, Ľ. 1959: Hroby z doby rímskej v Zohore. Slovenská archeológia 7, 99–143.

Kraskovská, Ľ. 1976: Rímske bronzové nádoby na Slovensku. Slovenská archeológia 24, 429–440.

Krekovič, E. 1987: Rímske importy na Slovensku. Památky archeologické 78, 231–282.

Krekovič, E. 2007: Príspevok k sociálnej štruktúre Germánov. Žiarové pohrebiská juhozápadného Slovenska. Zborník Filozofickej Fakulty Univerzity Komenského 25, 91–97.

Krekovič, E. 2008: Víno, ženy a bronzové nádoby. Acta archaeologica Opaviensia 3, 113–116.

Krekovič, E. 2014: Sociálna diferenciácia všeobecne a u Germánov zvlášť. In: B. Komoróczy (ed.), Archeologie barbarů 2011. Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 44. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 13–18.

Kunow, J. 1983: Die römische Import in der Germania libera bis zu den Markomannenkriegen. Studien zu Bronze- und Glassgefässen. Göttinger Schriften zur Vor- und Frühgeschichte 21. Neumünster: Karl Wachholtz.

Künzl, E. 1993: Die Alamannenbeute aus dem Rhein bei Neupotz. Plünderungsgut aus dem römischen Gallien. Monographien Römisch-Germanisches Zentralmuseum 34. Mainz: Römisch-Germanisches Zentralmuseum.

Kytlicová, O. 1970: Pohřebiště z doby římské v Lužci nad Vltavou (o. Mělník). Památky archeologické 61, 291–377.

Leube, A. 1978: Neubrandenburg. Ein germanischer Bestattungsplatz des 1. Jahrhunderts u. Z. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte der Bezirke Rostock, Schwerin und Neubrandenburg 11. Berlin: VEB Deutsche Verlag der Wissenschaften.

Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. BAR International Series 360. Oxford: BAR Publishing. DOI: https://doi.org/10.30861/9780860544678

Malinowski, A. 1974: Historia i perspektywy antropologicznych badań grobów ciałopalnych. In: H. Giżyńska (ed.), Metody, wyniki i konsekwencje badań kości z grobów ciałopalnych, Sesja naukowa UAM, Seria Antropologiczna 2. Poznań: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu, 7–15.

Moore, P. D. – Webb, J. A. – Collinson, M. E. 1991: Pollen analysis. Oxford: Blackwell Scientific Publications.

Motyková, K. 1981: Das Brandgräberfeld der römischen Kaiserzeit von Stehelčeves. Památky archeologické 72, 340–415.

Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae: Museum Nationale Pragae.

Motyková-Šneidrová, K. 1965: Žárové pohřebiště z Tvršic na Žatecku. Památky archeologické 56, 115–148.

Motyková-Šneidrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 11. Pragae: Museum Nationale Pragae.

Nalepka, D. – Walanusz, A. 1999: POLPAL – Program for counting pollen grains, diagrams plotting and numerical analysis. Acta Palaeobotanica, Suppl. 2, 659–661.

Nalepka, D. – Walanusz, A. 2003: Data processing in pollen analysis. Acta Palaeobotanica 43, 125–134.

Ondrouch, V. 1957: Bohaté hroby z doby rímskej na Slovensku. Novšie nálezy. Bratislava: Vydavaťelstvo Slovenskej Akadémie Vied.

Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha: Academia.

Pieta, K. 2023: Opferfunde der römischen Kaiserzeit aus Streženice, Nordwestslowakei. Slovenská archeológia 71, 23–52. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2023.71.2

Piontek, J. 2002: Wpływ procesu kremacji na morfologię kości szkieletu ludzkiego. Wyniki badań eksperymentalnych. In: J. Wrzesiński (ed.), Popiół i kość. Funeralia Lednickie 4. Sobótka – Wrocław: Stowarzyszenie Naukowe Archeologów Polskich, 95–108.

Piontek, J. 2007: Metodyka antropologicznych badań materiałów kostnych z grobów ciałopalnych. In: L. Bakalarska (ed.), Materiały z konferencji konserwatorstwa archeologicznego zorganizowanych przez Ośrodek Ochrony Dziedzictwa Archeologicznego. Warszawa: Krajowy Ośrodek Badań i Dokumentacji Zabytków, 56–73.

Píč, J. L. 1897: Žárový hrob v Libři u Jílového. Památky archeologické 17, 515–517.

Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země České II, 3. Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů. Praha: J. L. Píč.

Preidel, H. 1930: Die germanischen Kulturen in Böhmen und ihre Träger. Kassel – Wilhelmshöhe: Johaness Stauda.

Priya, E. 2017: Methods of skeletal age estimation used by forensic anthropologists in adults: a review. Forensic Research & Criminology International Journal 4, 41‒51. DOI: https://doi.org/10.15406/frcij.2017.04.00104

Půlpán, M. – Půlpánová-Reszczyńska, A. – Křivánek, R. 2018: Přínos nedestruktivních průzkumů pro poznání dílčích struktur polykulturního funerálního areálu v Nezabylicích, okr. Chomutov. Archeologie ve středních Čechách 22, 645–654.

Půlpánová-Reszczyńska, A. 2018: Cmentarzysko w Nezabylicach (okr. Chomutov, Ústecký kraj). Nowe materiały do poznania obrządku pogrzebowego na obszarze północno-zachodnich Czech w okresie rzymskim. In: B. Niezabitowska-Wiśniewska – P. Łuckiewicz – S. Sadowski – M. Stasiak-Cyran – M. Erdrich (eds.), Studia barbarica. Profesorowi Andrzejowi Kokowskiemu w 65. rocznicę urodzin. Lublin: Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej, 86–99.

Půlpánová-Reszczyńska, A. – Půlpán, M. – Křivánek, R. 2017a: Geophysical Survey and Archaeological Excavations at the Roman Period Cemetery in Nezabylice (Chomutov District, Northwest Bohemia). Analecta Archaeologica Ressoviensia 12, 109–131. DOI: https://doi.org/10.15584/anarres.2017.12.8

Půlpánová-Reszczyńska, A. – Půlpán, M. – Ondráčková, L. 2017b: Bronzové vědro s obličejovými atašemi typu E 28 z pohřebiště doby římské v Nezabylicích, okr. Chomutov. Archeologie ve středních Čechách 21, 347–360.

Půlpánová-Reszczyńska, A. – Kuljavceva Hlavová, J. – Ondráčková, L. – Černochová, R. – Křivánek, R. – Radoň, M. – Půlpán, M. 2023: Grave from Nezabylice, Chomutov District. On the Phenomenon of Inhumation in Stage B1 of the Early Roman Period in Bohemia. Analecta Archaeologica Ressoviensia 18, 131–158. DOI: https://doi.org/10.15584/anarres.2023.18.9

Půlpánová-Reszczyńska, A. – Půlpán, M. – Ondráčková, L. 2018: Depot zbraní z doby římské v krušnohorské Hrádečné, okr. Chomutov. A Roman Period weapon hoard from Hrádečná in the Erzgebirge Mts., northwest Bohemia. Archeologické rozhledy 70, 554–595. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2018.32

Sakař, V. 1965: Značky na bronzových nádobách starší doby římské v Čechách. Památky archeologické 56, 149–159.

Sakař, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14. Pragae: Museum Nationale Pragae.

Sedlmayer, H. 1999: Die römischen Bronzegefässe in Noricum. Monographies instrumentum 10. Montagnac: Éditions Monique Mergoil.

Sedlmayer, H. 2016: Die Spektren römischer Bronzegefässe in Noricum und dem angrenzenden Barbaricum im Vergleich. Typen 2./3. Jahrhunderts n. Chr. In: H. U. Voss – N. Müller-Scheeßel (eds.), Archäologie zwischen Römern und Barbaren. Zur Datierung und Verbreitung römischer Metallarbeiten des 2. und 3. Jahrhunderts n. Ch. im Reich und im Barbaricum – ausgewählte Beispiele (Gefässe, Fibeln, Bestandteile militärischer Ausrüstung, Kleingerät, Münzen). Teil I. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 22. Bonn: Rudolf Habelt, 379–397.

Schuster, J. 2010: Lübsow. Älterkaiserzeitliche Fürstengräber im nördlichen Mitteleuropa. Bonner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichtlichen Archäologie 12. Bonn: Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität.

Steckel, R. H. – Larsen, C. S. – Sciulli, P. W. – Walker, P. L. 2011: Data Collection Codebook. In: R. H. Steckel – C. S. Larsen – P. W. Sciulli, P. – P. L. Walker (eds.), The Global History of Health Project. Ohio: Cambridge University Press, 397–427. DOI: https://doi.org/10.1017/9781108379830.016

Strzałko, J. – Piontek, J. – Malinowski, A. 1973: Teoretyczno-metodyczne podstawy badań kości z grobów ciałopalnych. Materiały i Prace Antropologiczne 85, 179–201.

Strzałko, J. – Piontek, J. 1974: Wpływ spalania w warunkach zbliżonych do kremacji pradziejowych na morfologię kości. Przegląd Antropologiczny 40, 315–32. DOI: https://doi.org/10.18778/1898-6773.40.2.10

Stylegar, F.-A. 2011: Weapon graves in Roman and Migration period Norway (AD 1–550). In: I. Khrapunov – F.-A. Stylegar (eds.): Inter Ambo Maria. Contacts between Scandinavia and the Crimea in the Roman Period. Kristiansand – Simferopoľ: Dolya Publishing House, 217–235.

Svoboda, B. 1948: Čechy a římské Imperium. Acta Musei Nationalis Pragae, Volumen II – A – Historia. Praha: Národní muzeum v Praze.

Szabová, A. 2018: Nože a nožnice na juhozápadnom Slovensku v dobe rímskej. Musaica archaeologica 1/2018, 65–80.

Szczurowski, J. 2018: Analiza antropologiczna szczątków kostnych z ciałopalnego grobu popielnicowego kultury przeworskiej odkrytego w Bliskowicach – gm. Annopol, pow. kraśnicki. In: B. Niezabitowska-Wiśniewska – P. Łuckiewicz – S. Sadowski – M. Stasiak-Cyran – M. Erdrich (eds.), Studia barbarica. Profesorowi Andrzejowi Kokowskiemu w 65. rocznicę urodzin, tom II. Lublin: Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej, 282–286.

Šimek, E. 1923: Čechy a Morava za doby římské. Kritická studie. Praha: Filosofická fakulta University Karlovy.

Tejral, J. 1967: K otázce importu bronzových nádob na Moravu ve starší době římské. Památky archeologické 58, 81–134.

Tejral, J. 2001: Die germanische Silberfibel von Mušov und ihr archäologisch-historisches Umfeld. Slovenská archeológia 49, 203–247.

Tejral, J. 2006: Die germanische Gießereiwerkstatt in Pasohlávky (Bez. Břeclav). Ein Beitrag zur Frage der Fernhandels- und Kulturbeziehungen nach den Markomannenkriegen. Památky archeologické 97, 133–170.

Tejral, J. 2015: Some Remarks on the Transitional Phase between Early Roman and Late Roman Periods in the Region North of the Middle Danube. Přehled výzkumů 56(2), 43–101.

Tempelmann-Mączyńska, M. 1989: Das Frauentrachtzubehör des mittel- und osteuropäischen Barbaricums in der römischen Kaiserzeit. Kraków: Jagiellonen-Universität.

Varsik, V. 2011: Germánske osídlenie na východnom predpolí Bratislavy. Sídliská z doby rímskej v Bratislave-Trnávke a okolí. Archaeologica Slovaca Monographiae – Fontes 18. Nitra: Archeologický Ústav Slovenskej Akadémie Vied Nitra.

Vích, D. – Jílek, J. – Kmošek, J. – Biborski, M. J. – Biborski, M. R. – Martínek, J. 2020: Soubor kovových předmětů z doby římské z Boršova na Moravskotřebovsku. Památky archeologické 111, 159–192. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2020.4

Voß, H. U. – Hammer, P. – Lutz, J. 1998: Römische und germanische Bunt- und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 79, 107–382.

Wahl, J. 2015: Investigations on Pre-Roman and Roman Cremation Remains. In: S. Symes (eds.), The Analysis of Burned Human Remains (Second Edition). London: Academic Press, 163–179. DOI: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-800451-7.00009-7

White, T. D. – Folkens, P. A. 2005: The Human Bone Manual. Amsterdam: Academic Press.

Wielowiejski, J. 1985: Die spätkeltischen und römischen Bronzegefässe in Polen. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 66, 123–320.

Wnuczek, I. 2012: Strój Markomanów – Swebów w starszym okresie rzymskim. Materiały i Sprawozdania Rzeszowskiego Ośrodka Archeologicznego 33, 179–267.

Zeman, J. 1961: Severní Morava v mladší době římské. Problémy osídlení ve světle rozboru pohřebiště z Kostelce na Hané. Monumenta Archaeologica 9. Praha: Československá akademie věd.