Cesty na tento i onen svět

Laténská polozemnice z Nižboru ve středních Čechách

Autoři

  • Natalie Venclová Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 00 Praha 1, Czech Republic
  • Dagmar Dreslerová Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 00 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0003-0062-5871
  • René Kyselý Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-0788-7287
  • Michal Dyčka Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-5916-4750
  • Jiří Šebesta Czech Geological Survey, Klárov 3, CZ-118 21 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-3936-9804
  • Kateřina Pachnerová Brabcová Nuclear Physics Institute of the CAS, Husinec-Řež 130, CZ-250 68 Řež, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-5288-6080
  • Jarmila Bíšková Nuclear Physics Institute of the CAS, Husinec-Řež 130, CZ-250 68 Řež, Czech Republic; Department of Archaeology and Museology, Faculty of Arts, Masaryk University, Arna Nováka 1, CZ-602 00 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-9910-0196
  • Václav Matoušek Contemporary European Cultural History, Faculty of Humanities, Charles University, Pátkova 2137/5, CZ-182 00 Praha 8, Czech Republic

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2023.25

Klíčová slova:

sídliště, zázemí oppida, exkarnace, cesty, brod, doba laténská, radiokarbonové datování

Abstrakt

Článek představuje nálezový soubor z polozemnice v Nižboru, ležící naproti oppidu Stradonice na druhém břehu řeky Berounky. Nálezy z polozemnice, které svědčí o její současnosti s jednou z fází osídlení na oppidu v mladší době laténské, tvořily kromě běžných sídlištních nálezů keramiky a zvířecích kostí také kosterní pozůstatky staršího muže. Jde tedy o pramen ke studiu exkarnace, resp. zacházení s těly zemřelých ve středoevropské mladší době laténské po ukončení pohřbívání na tzv. plochých pohřebištích. Radiokarbonové datování lidských i zvířecích kostí významně přispívá k řešení chronologie doprovodného nálezového souboru, zejména malované keramiky v Čechách. Poloha lokality u pravděpodobného brodu přes Berounku tvoří výchozí bod pro rekonstrukci cest v širším okolí oppida.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

AMCR database: Archaeological Map of the Czech Republic. Available at: https://digiarchiv.aiscr.cz/ [accessed 01-01-2022].

Beech, M. 1995: The animal bones from the Hallstatt settlement of Jenštejn, central Bohemia, Czech Republic. In: D. Dreslerová, A Late Hallstatt settlement in Bohemia. Excavation at Jenštejn 1984. Praha: Muzeum města Prahy – Archeologický ústav AV ČR, 99–140.

Beech, M. 1998: Animal bones from Mšecké Žehrovice. In: N. Venclová (ed.), Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero, 3rd-2nd cent. B.C. Sceaux: Kronos B. Y. Editions, 225–258.

Bellavia, G. 2001: Extracting "Natural Pathways" from a Digital Elevation Model. Applications to Landscape Archaeological Studies. In: G. Burenhult – J. Arvidsson (eds.), Archaeological Informatics: Pushing The Envelope. Proceedings of the CAA 2001. Oxford: Archaeopress, 5–12.

Bíšková, J. – Brychová, V. – Demján, P. – Dreslerová, D. – Frank Danielisová, A. et al. 2023: Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky. Archeologické rozhledy 75, 40–67. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2023.4

Bolina, P. – Klimek, T. – Cílek, V. 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha: Academia.

BPEJ: Bonitovaná půdně ekologická jednotka – Evaluated Soil Ecological Units (ESEU) – eCatalogue. Available at: https://bpej.vumop.cz/42614

Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates. Radiocarbon 51, 337–360. DOI: https://doi.org/10.1017/S0033822200033865

Břeň, J. 1966: Keltské oppidum Třísov. Praha: Národní muzeum.

Břeň, J. 1973: Pozdnělaténská malovaná keramika v Čechách. Sborník Národního muzea v Praze, řada A – Historie 27, 105–155.

Carr, G. – Knüsel, C. 1997: The ritual framework of excarnation by exposure as the mortuary practice of the early and middle Iron Ages of central southern Britain. In: A. Gwilt – C. Haselgrove (eds.), Reconstructing Iron Age societies. Oxbow Monograph 71. Oxford: Oxbow, 167–173.

Cumberpatch, C. G. 1993: The circulation and exchange of late Iron Age slip decorated pottery in Bohemia and Moravia. Památky archeologické 84, 60–85.

Čižmář, I. 2015: Pozdně laténská chata z Ohrozimi. Archeologické rozhledy 67, 438–463. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2015.24

Čižmář, I. – Čižmářová, H. 2013: Laténské sídliště Hulín „Ve vysokém trní“ (okr. Kroměříž). Pravěk NŘ 21, 179–198.

Čižmář, I. et al. forthcoming: Němčice enclosure 525.

Čižmář, M. 1989: Pozdně laténské osídlení předhradí Závisti. Památky archeologické 80, 59–116.

Čižmář, M. 2000: Nálezy lidských kostí na moravských sídlištích doby laténské. In: Pavlů, I. (ed.), In memoriam Jan Rulf. Památky archeologické – Supplementum 13. Prague: Institute of Archaeology, 81–91.

Danielisová, A. 2020: Bohemia at the end of the La Tène period: objects, materials, chronology, and main development trends – a review. Památky archeologické 111, 113–157. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2020.3

Deberge, Y. – Orengo, L. – Loughton, M. – Verrier, G. 2007: La culture matérielle de la Grande Limagne d´Auvergne du IIIe à Ier s. a. J.-C. In: C. Mennessier-Jouannet – Y. Deberge, L´archéologie de l´âge du Fer en Auvergne, Actes du XXVIIe colloque international de l´Association Française pour l´Etude d l´Age du Fer 2003. Lattes: Association pour le Développement de l´Archéologie en Languedoc-Rousillon, 167–204.

Déderix, S. 2016: Travelling Across Archaeological Landscapes: the Contribution of Hierarchical Communication Networks. In: S. Campana – R. Scopigno – G. Carpentiero (eds.), Keep the revolution going. Proceedings of the 43rd Annual Conference of Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology, CAA 2015. Oxford: Archaeopress, 555–565.

Dragan, A. 2014: Production and circulation of the La Tène painted pottery north of the Lower Danube. In: S. Berecki (ed.), Iron Age crafts and craftsmen in the Carpathian Basin. Targu Mureş: Editura Mega, 301–317.

Drda, P. 1981: Malovaná keramika z podhradí Závisti. Praehistorica 8 – Varia archaeologica 2. Praha: Univerzita Karlova, 201–208.

Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema. Památky archeologické 88, 65–123.

Dreslerová, D. – Venclová, N. – Demján, P. – Kyselý, R. – Matoušek, V. 2022: Did they leave or not? A critical perspective on the beginnings of the La Tène period in Bohemia. Archeologické rozhledy 74, 505–537. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2022.24

von den Driesch, A. 1976: A guide to the measurement of animal bones from archaeological sites. Peabody Museum Bulletin 1. Cambridge: Harvard University.

Drtikolová Kaupová, S. 2023: Izotopová rekonstrukce stravy populačního souboru velatické fáze KSPP lokality Cezavy u Blučiny. In: M. Salaš (ed.), Návrší Cezavy u Blučiny v mladší době bronzové. Nadkomunitní areál s obětními rituály na jižní Moravě. Brno: Moravské zemské muzeum, 387–395.

Dumont, A. 2011: Comment Rome a franchi les rivières? Gués, ponts en bois et ponts mixtes. In: M. Reddé – P. Barral – F. Favory – J.-P. Guillaumet – M. Joly – J.-Y. Marc – P. Nouvel – L. Nuninger – C. Petit (eds.), Aspects de la romanisation dans l’Est de la Gaule. Collection Bibracte 21. Glux-en-Glenne: Bibracte – Centre archéologique européen, 49–60.

Egri, M. – Rustoiu, A. 2016: Body and matter transformations. Burials in kilns and ovens during the Late Iron Age. In: F. Gogâltan – S.-C. Ailincăi (eds.), Settlements of life and death. Studies from prehistory to Middle Ages. Proceedings of an International Colloquium, Tulcea 2016. Cluj-Napoca: Editura Mega, 331–346.

Fábrega-Álvarez, P. 2006: Moving without destination. A theoretical GIS-based determination of movement from a giving origin. Archaeological Computing Newsletter 64, 7–11.

Fernandes, R. – Rinne, C. – Nadeau, M. – Grootes, P. M. 2014: Towards the use of radiocarbon as a dietary proxy: establishing a first wide-ranging radiocarbon reservoir effects baseline for Germany. Environmental Archaeology 21, 285–294. DOI: https://doi.org/10.1179/1749631414Y.0000000034

Fitzpatrick, A. P. 2011: Les pratiques funéraires de l’âge du Fer tardif dans le sud de l’Angleterre. In: P. Barral – B. Dedet – F. Delrieu – P. Giraud – I. Le Goff – S. Marion – A. Villard-Le Tiec (eds.), L’âge du Fer en Basse-Normandie II. Gestes funéraires en Gaule au Second Âge du fer. Besançon: Presses universitaires de Franche-Comté, 15–30. DOI: https://doi.org/10.4000/books.pufc.6737

Geilenbrügge, U. 1992: Die Keramik. In: F. Maier – U. Geilenbrügge – E. Hahn – H.-J. Köhler – S. Sievers (eds.), Ergebnisse der Ausgrabungen 1984–1987 in Manching. Ausgrabungen in Manching 15. Stuttgart: Steiner Verlag, 65–136.

Grand, K. 1995: Le répertoire décoratif de la céramique peinte gallo-romaine de Roanne (Loire). Revue archéologique du Centre de la France 34, 177–194. DOI: https://doi.org/10.3406/racf.1995.2727

Grant, A. 1982: The use of tooth wear as a guide to the age of domestic ungulates. In: B. Wilson – C. Grigson – S. Payne (eds.), Ageing and sexing animal bones from archaeological sites. B.A.R. British Series 109. Oxford: BAR Publishing, 91–108.

Guichard, V. – Picon, M. – Vaginay, M. 1991: La céramique peinte gauloise en pays segusiave aux IIe et Ier siècles avant notre ère. In: La céramique peinte celtique dans son contexte européen. Actes du Symposium International d´Hautvillers 1987. Reims: Société archéologique Champenoise, 211–227.

Hahn, E. 1992: Die menschlichen Skelettreste. In: F. Maier – U. Geilenbrügge – E. Hahn – H.-J. Köhler – S. Sievers (eds.), Ergebnisse der Ausgrabungen 1984–1987 in Manching. Die Ausgrabungen in Manching 15. Stuttgart: Steiner Verlag, 214–234.

Hahn, E. 2013: Die menschlichen Skelettreste. In: S. Sievers – M. Leicht – B. Ziegaus, Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching-Altenfeld 1996–1999. Teil 2. Die Ausgrabungen in Manching 18. Wiesbaden: Reichert Verlag, 669–704.

Handlos, P. – Světlík, I. – Horáčková, L. – Fejgl, M. – Kotík, L. – Brychová, V. – Megisová, N. – Marecová, K. 2018: Bomb peak: radiocarbon dating of skeletal remains in routine forensic medical practice. Radiocarbon 60, 1017–1028. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2018.72

Holodňák, P. 2015: Lidské pozůstatky v kontextu sídlištních objektů doby halštatské až laténské ze Soběsuk (okr. Chomutov). Živá archeologie 17, 3–9.

Holzer, V. 2019: Die Grosssiedlung Roseldorf /Niederösterreich und ihre Heiligtümer - Varianten, Opfer und Rituale. In: S. Fichtl – P. Barral – G. Pierrevelcin – M. Schönfelder (eds.), Les agglomérations ouvertes de l´Europe celtique (IIIe-Ier s. av. J.-C.). Mémoires d´Archéologie du Grand-Est 4, Strasbourg, 389–410.

Chochol, J. 1982: Document C-TX-198203454. AMCR Digital Archive. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-198203454.

Jansová, L. 1963: Laténská červeně malovaná keramika z českých nálezů. Památky archeologické 54, 336–342.

Jud, P. 2008: Die Töpferin und der Schmied. Basel-Gasfabrik, Grabung 1989/5. Materialhefte zur Archäologie in Basel, Heft 20. Basel: Archäologische Bodenforschung des Kantons Basel-Stadt. DOI: https://doi.org/10.12685/mh.20A.2008.1-334

Kaenel, G. 1991: La céramique peinte de la Tène sur le plateau Suisse. In: La céramique peinte celtique dans son contexte européen. Actes du Symposium International d´Hautvillers 1987. Reims: Société archéologique Champenoise, 241–247.

Kaliff, A. – Oestigaard, T. 2004: Cultivating corpses. A comparative approach to disembodied mortuary remains. Current Swedish Archaeology 12, 83–104. DOI: https://doi.org/10.37718/CSA.2004.05

Křivánek, R. 2011: Geofyzikální průzkum opevněné polohy Žlubinec na k. ú. Nižbor, okr. Beroun. Archeologie ve středních Čechách 15, 485–489.

Kučera, J. – Maxeiner, S. – Müller, A. – Němec, M. – John, J. et.al. 2022: A new AMS facility MILEA at the Nuclear Physics Institute in Řež, Czech Republic. Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 527, 29–33. DOI: https://doi.org/10.1016/j.nimb.2022.07.012

Kuna, M. et al. 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století. Praha: Archeologický ústav AV ČR – Academia.

Kyselý, R. 2002: Laténské zvířecí kosti z polohy Střekov-Podhradí (Ústí n. L.). In: P. Čech – Z. Smrž (eds.), Sborník Drahomíru Kouteckému. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 93–96.

Kyselý, R. 2004: Die Ergebnisse der Analyse der Tierknochen. In: M. Chytráček – M. Metlička, Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Památky archeologické – Supplementum 16. Prague: Institute of Archaeology, 89–92.

Kyselý, R. 2012: Zvířecí kosti. In: N. Venclová– J. Valentová, Oppidum Stradonice. Výzkum Albína Stockého r. 1929. Fontes Archaeologici Pragenses 38. Praha: Národní muzeum, 77–83.

Kyselý, R. 2024: Document C-TX-202400137. AMCR Digital Archive. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-202400137.

Kyselý, R. – Peške, L. 2022: New discoveries change existing views on the domestication of the horse and specify its role in human prehistory and history – a review. Archeologické rozhledy 74, 299–345. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2022.15

Lange, G. 1983: Die menschlichen Skelettreste aus dem Oppidum von Manching. Die Ausgrabungen in Manching 7. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag.

Lavendhomme, M.-O. – Guichard, V. 1997: Rodumna (Roanne, Loire), le village gaulois. Documents d´Archéologie Française 62. Paris: Editions de la Maison des Sciences de l´Homme. DOI: https://doi.org/10.4000/books.editionsmsh.43248

Le Huray, J. D. – Schutkowski, H. 2005: Diet and social status during the La Tène period in Bohemia: carbon and nitrogen stable isotope analysis of bone collagen from Kutná Hora-Karlov and Radovesice. Journal of Anthropological Archaeology 24, 135–147. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaa.2004.09.002

Loughton, M. 2005: La Tène painted pottery: use and deposition. In: R. Karl – J. Leskovar (eds.), Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Teorie. Tagungsbeiträge der 1. Linzer Gespräche zur interpretativen Eisenzeitarchäologie. Studien zu Kulturgeschichte von Oberösterreich 18. Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum, 155–170.

Maier, F. 1970: Die bemalte Spätlatènekeramik von Manching. Die Ausgrabungen in Manching 3. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag.

Mangel, T. – Stolz, D. – Vávra, M. – Mazáč, M. 2023: Čtyřúhelníková ohrazení na laténských nekropolích v Čechách a na Moravě ve světle nálezů z Lochenic a Nebovid. Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie ved 70, 1–28. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2023.70.1

Matoušek, V. – Venclová, N. 1985: Nižbor, okr. Beroun. Výzkumy v Čechách 1982–83, 115.

Meduna, J. 1980: Die latènezeitlichen Siedlungen in Mähren. Praha: Academia.

Mennessier-Jouannet, Ch. – Deberge, Y. 2017: Chronologie du mobilier archéologique du second âge du Fer en Auvergne. 65e Supplément à la Revue Archéologique du Centre de la France. Fédération pour l'édition de la Revue archéologique du centre de la France.

Metzler-Zens, N. – Metzler-Zens, J. – Méniel, P. 1999: Lamadelaine. Une nécropole de l´oppidum du Titelberg. Dossiers d´archéologie du Musée National d´Histoire et d´Art VI. Luxembourg: Musée National d'Histoire et d'Art.

Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění. Památky archeologické 81, 308–433.

Murrieta-Flores, P. 2012: Understanding human movement through spatial technologies. The role of natural areas of transit in the Late Prehistory of south-western Iberia. Trabajos de Prehistoria 69, 103–122. DOI: https://doi.org/10.3989/tp.2012.12082

Novák, D. 2017: GIS data - Model potenciálních rozlivových zón na území ČR | GIS data - Model of Potential Floodplains in the Czech Republic. Zenodo.

Novák, D. – Pružinec, F. – Lieskovský, T. 2022: The Potential and Implications of Automated Pre-Processing of Lidar-Based Digital Elevation Models for Large-Scale Archaeological Landscape Analysis. Slovak Journal of Civil Engineering 30, 4. DOI: https://doi.org/10.2478/sjce-2022-0022

O´Brien, E. 2014: Decayed, consumed, dried, cut up, drowned or burnt? An overview of burial practices in Iron Age Britain. Archaeologia Mosellana 9, 25–51.

Olsen, J. – Heinemeier, J. – Lübke, H. – Lüth, F. – Terberger, T. 2010: Dietary habits and freshwater reservoir effects in bones from a Neolithic Northern German cemetery. Radiocarbon 52, 635–644. DOI: https://doi.org/10.1017/S0033822200045665

Peške, L. 1982: Document C-TX-198203505. AMCR Digital Archive. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX- 198203505.

Peške, L. 1993: Osteological analysis of the material from Radovesice (23): animal husbandry in La Tene period. In: J. Waldhauser, Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen II. Archeologické výzkumy v severních Čechách 21. Praha, 156–172.

Peške, L. 1994: The history of natural scientific methods in the Archaeological Institute and their present objectives. In: Fridrich, J. (ed.), 25 years of archaeological research in Bohemia. Památky archeologické – Supplementum 1. Prague: Institute of Archaeology, 259–278.

Philippsen, B. 2013: The freshwater reservoir effect in radiocarbon dating. Heritage Science 1, 24. DOI: https://doi.org/10.1186/2050-7445-1-24

Píč, J. L. 1903: Hradiště u Stradonic. Starožitnosti země České II. Praha: Píč.

Reimer, P. J. – Austin, W. E. N. – Bard, E. – Bayliss, A. – Blackwell, P. J. et al. 2020: The IntCal20 Northern Hemisphere Radiocarbon Age Calibration Curve (0–55 cal kBP). Radiocarbon 62, 725–757. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41

Rousseau, E. 2011: Les restes humains en Gaule continentale. In: R. Roure – L. Pernet (eds.), Des rites et des hommes. Paris: Editions Errance, 122–130.

Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku. Študijné zvesti 32, 115–124.

Rybová, A. – Drda, P. 1994: Hradiště by Stradonice. Rebirth of a Celtic oppidum. Praha: Institute of Archaeology.

Salač, V. 2014: K dokladům bojů na laténských oppidech. In: J. Čižmářová – N. Venclová – G. Březinová (eds.), Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií. Brno: Moravské zemské muzeum, 439–447.

Saliari, K. – Trebsche, P. 2023: Cattle make the difference: variations and developments of animal husbandry in the Central European La Tène culture. Animals 13, 1847. DOI: https://doi.org/10.3390/ani13111847

Stančo, L. – Pažout, A. 2020: Which way to Roxane: Mobility networks in the heartland of Central Asia. Journal of Archaeological Science: Reports 32, 102391. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2020.102391

Styk, M. – Repka, D. 2021: Fell into an eternal sleep. Finding the human skeleton in the La Tène dwelling from Bratislava-Devín, Záhrady site. In: Z. Robak – M. Ruttkay (eds.), Celts – Germans – Slavs. A tribute anthology to Karol Pieta. Slovenská archeológia – Supplementum 2, 107–116. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2021.suppl.2.9

Svyatko, S. V. – Reimer, P. J. – Schulting, R. J. – Bayliss, A. – Blackwell, P. G. 2022: Freshwater reservoir effects in archaeological contexts of Siberia and the Eurasian steppe. Radiocarbon 64, 377–388. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2022.21

Šumberová, R. – Valentová, J. 2011: Dům mrtvých, nebo dům živých? Laténský objekt s lidskými kostrami z Nových Dvorů, okr. Kutná Hora. Archeologické rozhledy 63, 220–250.

Trebsche, P. 2013: Die Regelhaftigkeit der „irregulären“ Bestattungen im österreichischen Donauraum während der Latènezeit. In: N. Müller-Scheessel (ed.), „Irreguläre“ Bestattungen in der Urgeschichte: Norm, Ritual, Strafe …? Akten der Internationalen Tagung in Frankfurt a. M. 2012. Bonn: Habelt, 387–408.

Trebsche, P. 2016: Latènezeitliche Leichen im Keller? Überlegungen zur Deutung von Siedlungsbestattungen im Österreichischen Donauraum. In: L. Husty – K. Schmotz (eds.), Vorträge des 34. Niederbayerischen Archäologentages. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 79–118.

Trebsche, P. 2020: Kult, Deponierungen und Rituale. In: P. Trebsche (ed.), Keltische Münzstätten und Heiligtümer. Die jüngere Eisenzeit im Osten Österreichs (ca. 450 bis 15 v. Chr.). Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 440–464. DOI: https://doi.org/10.1553/0x003be0ee

Ubelaker, D. H. – Thomas, Ch. – Olson, J. E. 2015: The impact of age at death on the lag time of radiocarbon values in human bone. Forensic Science International 251, 56–60. DOI: https://doi.org/10.1016/j.forsciint.2015.03.024

Valentová, J. 2013: Oppidum Stradonice. Keramika ze starších fondů Národního muzea. Fontes Archaeologici Pragenses 39. Praha: Národní muzeum.

Veit, U. 2016: „Siedlungsbestattung“ in der jüngeren Urgeschichte Mitteleuropas: Überlegungen zur Theorie und Methodik archäologischer Gräberforschung. In: L. Husty – K. Schmotz (eds.),Vorträge des 34. Niederbayerischen Archäologentages. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 19–39.

Venclová, N. 1982: Document C-TX-198200921. AMCR Digital Archive. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-198200921.

Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero. 3rd-2nd cent. B.C. Sceaux: Kronos Editions.

Venclová, N. – Danielisová, A. 2020: Středočeská oppida a jejich zázemí: příklad Kosoře. In: I. Čižmář – H. Čižmářová – A. Humpolová (eds.), Jantarová stezka v proměnách času. Brno: Moravské zemské muzeum, 385–397.

Venclová, N. – Valentová, J. 2012: Oppidum Stradonice. Výzkum Albína Stockého r. 1929. Fontes Archaeologici Pragenses 38. Praha: Národní muzeum.

Venclová, N. – Drda, P. – Michálek, J. – Militký, J. – Salač, V. – Sankot, P. – Vokolek, V. 2013: The Prehistory of Bohemia 6. The Late Iron Age – The La Tène Period. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Verhagen, P. 2010: On the Road to Nowhere? Least Cost Paths, Accessibility and the Predictive Modelling Perspective. In: F. Contreras – M. Farjas – F. J. Melero (eds.), Proceedings of the 38th Annual Conference on Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology, CAA 2010. Oxford: Archaeopress, 383–390.

Verhagen, P. – Brughmans, T. – Nuninger, L. – Bertoncello, F. 2013: The Long and Winding Road: Combining Least Cost Paths and Network Analysis Techniques for Settlement Location Analysis and Predictive Modelling. In: E. Graeme (ed.), Archaeology in the Digital Era. Papers from the 40th Annual Conference of Computer Applications and Quantitative Methods in Archaeology (CAA), Southampton, 26-29 March 2012. Amsterdam: Amsterdam University Press, 357–366. DOI: https://doi.org/10.1515/9789048519590-039

Waldhauser, J. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen I–II. Archeologické výzkumy v severních Čechách 21. Praha.

Waldhauser, J. 2010: Lidské osteologické pozůstatky v sídelních strukturách z období Ha D – LT D v Čechách a na Moravě. In: R. Tichý – O. Štulc (eds.), Hroby, pohřby a lidské ostatky na pravěkých a středověkých sídlištích. Živá archeologie – Supplementum 3, 151–156.

Wendling, H. 2019: Un sanctuaire sans architecture. La zone à offrandes du centre de l´oppidum de Manching. In: P. Barral – M. Thivet (eds.), Sanctuaires de l´âge du Fer. Actualités de la recherche en Europe celtique occidentale. Actes du 41e colloque international de l´AFEAF (Dole 2017). Paris: AFEAF, 163–175.

Wimmer, J. 2022: Wenn Fibeln sprechen könnten. Taphonomische und chronologische Untersuchungen anhand stratifizierter Fundinventare aus der jüngerlatènezeitlichen Siedlung Basel-Gasfabrik. Basel: Archäologische Bodenforschung des Kantons Basel-Stadt. DOI: https://doi.org/10.12685/mh.25B.2022.1-305

Ženožičková, I. 2009: Pozdně laténská malovaná keramika z oppida Staré Hradisko. Brno: Masarykova univerzita. Unpublished BA thesis.

Publikováno

19-05-2024

Jak citovat

Venclová, N., Dreslerová, D., Kyselý, R., Dyčka, M., Šebesta, J., Pachnerová Brabcová, K., Bíšková, J., & Matoušek, V. (2024). Cesty na tento i onen svět: Laténská polozemnice z Nižboru ve středních Čechách. Archeologické Rozhledy, 75(4), 329–358. https://doi.org/10.35686/AR.2023.25

Číslo

Sekce

Výzkumný článek

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 > >>