Pokyny pro autory
Stáhnout pokyny pro autory v PDF
Archeologické rozhledy vyžadují určitá pravidla pro formátování zaslaných příspěvků. Upozorňujeme, že příspěvky, které se budou významnou měrou od těchto pravidel odchylovat, mohou být vráceny autorům s požadavkem na opravu a opětovné podání. Časopis přijímá příspěvky v angličtině a češtině.
Při přípravě anglicky psaných příspěvků doporučujeme řídit se anglickou verzí pokynů (ke stažení zde nebo dostupná z anglické verze stránek).
Obsah
Typy publikovaných příspěvků
Peer-reviewed sekce:
Výzkumný článek
- příspěvek prezentující nový výzkum, případovou studii nebo posun v archeologii střední Evropy
- maximální rozsah 12 000 slov (zahrnuje pouze vlastní text a soupis literatury) a 20 obrazových příloh a tabulek
- celková struktura článku by měla respektovat následující rozvržení: Úvod, Materiál a metody, Výsledky, Diskuze, Závěry; v odůvodněných případech je možné zvolit alternativní rozvržení
- 5-7 klíčových slov, abstrakt v rozsahu 100-200 slov, pro příspěvky v češtině také anglický souhrn v rozsahu 500-1500 slov
Tematická syntéza
- článek přinášející souhrn určitého tématu středoevropské archeologie nebo se vztahem k tomuto prostoru; příspěvek by měl nabídnout ucelený přehled dosavadní literatury i nejnovější závěry týkající se dané problematiky
- maximální rozsah 12 000 slov (zahrnuje pouze vlastní text a soupis literatury) a 15 obrazových příloh a tabulek
- 5-7 klíčových slov, abstrakt v rozsahu 100-200 slov, pro příspěvky v češtině také anglický souhrn v rozsahu 500-1500 slov
Diskuze
- příspěvek diskutující aktuální problematiku řešenou v rámci badatelské obce, polemizující s ostatními autory nebo metodologickými přístupy
- rozsah maximálně 8 000 slov (zahrnuje pouze vlastní text a soupis literatury) a 5 obrazových příloh nebo tabulek
- žádáme autory, aby se při polemice s ostatními badateli vyvarovali expresivních negativních výrazů, invektiv a argumentů ad hominem; v takových případech si redakce vyhrazuje právo editovat či dokonce odmítnout rukopis
- 5-7 klíčových slov, abstrakt v rozsahu 100-200 slov, pro příspěvky v češtině také anglický souhrn v rozsahu 500-1500 slov
Editor-reviewed sekce:
Recenze
- recenze nově publikované archeologické literatury týkající se nebo mající přesah do archeologie střední Evropy, recenze by měla zasadit publikaci do současného diskurzu a prezentovat také recenzentův názor; krátké anotace nejsou redakcí přijímány
- rozsah maximálně 4 000 slov
- žádáme autory, aby se vyvarovali expresivních negativních výrazů, invektiv a argumentů ad hominem; v takových případech si redakce vyhrazuje právo editovat či dokonce odmítnout rukopis
Zprávy
- krátké příspěvky přinášející zprávy z konferencí, veřejná prohlášení a další
- rozsah maximálně 2 000 slov
- časopis neotiskuje blahopřání k narozeninám, připomínky jubileí a nekrology
Formátování textu
Příspěvky jsou přijímány ve formě textových dokumentů MS Word (.doc, .docx, nebo .rtf). Velikost fontu by měla být 12 bodů s normálním řádkováním. Žádáme autory, aby nepoužívali další formátování textu jako například zarovnávání a automatické nadpisy nebo číslování. Poznámky pod čarou by měly být používány jen zřídka. Obrazové přílohy a tabulky by neměly být vkládány do textového souboru, ale zaslány v samostatných souborech. Do textu se vkládají pouze odkazy na tyto přílohy (např. „Obr. 1“, Tab. 1“). Popisky obrázků a tabulek vložte na konec textového dokumentu.
Archeologické rozhledy se řídí pravidly pro britskou angličtinu. Časopis neprovádí komplexní korektury anglicky psaných rukopisů a nenese zodpovědnost za případné jazykové chyby nebo nepřesnosti. Důrazně doporučujeme autorům, kteří si nejsou jistí jazykovou kvalitou svých anglických textů, aby si zajistili kvalitní korektury. Časopis provádí pouze překlad nebo korektury anglických abstraktů, souhrnů a popisků pod obrázky či tabulkami.
Zkratky
Zkratky obvyklé ve středoevropské archeologii mohou být používány bez předchozího uvedení v nezkrácené formě (např. LnK, ZvP). Ostatní méně obvyklé výrazy by nejprve měly být uvedeny v plné délce.
Latinská slova
Latinská slova či jejich zkratky uvádějte kurzivou („de facto“, „per se“, „in situ“, „in medias res“). Normálním písmem jsou uvedena původně latinská slova a jejich zkratky, která byla přejata a běžně se používají v češtině (např. „artefakt“, „katedra“, „circa“ či „cca“, „cf.“; ale srov. „et al.“ v citacích literatury).
Číslovky
Číslovky menší než 10 by měly být uváděny slovně, číslovky od 10 výše pak arabskými číslicemi. Pokud je číslovka součástí věty, v níž je většina čísel větších než pět, je možné použít arabské číslice pro všechny (např. „125 zlomků keramiky, 11 zlomků mazanice a 4 kosti“). Pokud je to možné a vhodné, vyhněte se používání římských číslovek. U číslovek nad 1 000 se oddělují trojice řádů mezerou (např. „3 128“, „12 568“, „1 125 328“), což ovšem neplatí pro kalendářní data (viz níže).
Jednotky
Používejte Mezinárodní systém jednotek (SI). Jednotka by měla být uvedena pomocí zkratky oddělené od čísla mezerou (např. „58 cm“, „2,6 kg“, „10 %“). Níže uvádíme některé specifické případy:
- nadmořská výška: „524 m n. m.“ (za zkratkou pro metr není tečka)
- chemické prvky: hmotnostní číslo se uvádí vlevo nahoře před vlastním symbolem prvku (např. 14C, 15N, 87Sr/86Sr)
Kalendářní data
Pro české či slovenské příspěvky upřednostňujeme označení „př. n. l.“ a „n. l.“, případně „před Kr.“ a „po Kr.“. Forma BC/AD používaná primárně pro anglické text je nicméně rovněž přípustná i zde. AD je uváděno před číslem, BC za ním. Chronologický rozsah uvádějte pomocí pomlčky (–), nikoliv spojovníku (např. „2200–1900 př. n. l.“).
Radiokarbonová data
Každé radiokarbonové datum, ať už je součástí tabulky nebo přímo v textu, musí být uvedeno ve formě nekalibrovaného konvenčního stáří BP (např. „3521±24 BP“) spolu s příslušným laboratorním kódem (např. „Poz-20921“). V případě kalibrovaných a modelovaných dat je nutné jejich rozsah (či rozsahy) uvádět spolu s hladinou pravděpodobnosti (zpravidla 68,3 % nebo 95,4 %); přípustné je uvádět také 1σ and 2σ, na níž byla kalibrace provedena (např. „5247–5041 cal BC při 95,4 % pravděpodobnosti“, „1σ: 528–642 cal AD“). Doporučujeme rovněž autorům uvádět použitý kalibrační software (např. „OxCal v.4.4“) a kalibrační křivku (např. „IntCal20“) i s příslušnými citacemi.
Detailní informace o konvencích při publikování radiokarbonových data najdete zde:
Millard, A.R. 2014: Conventions for Reporting Radiocarbon Determinations. Radiocarbon 56, 555–559. https://doi.org/10.2458/56.17455
Obrazové přílohy
Obrazové přílohy ve formě rastrové grafiky (fotografie, mapy aj.) jsou přijímány ve formátech TIFF, EPS, AI, PSD, nebo JPG. Vektorovou grafiku (schémata, grafy, terénní kresebná dokumentace aj.) lze podávat ve formátech PDF, TIFF, EPS, nebo XLS. Redakce nepřijímá obrázky ve formě dokumentů MS Word. Minimální rozlišení rastrových obrázků je 500dpi. Jejich rozměry jsou limitovány maximální šířkou 126 mm a maximální výškou 195 mm, ale je nutné brát v úvahu místo pro popisek obrázku. Po konverzi obrázku do tiskového formátu by neměla velikost písmen klesnout pod 1,5 mm (odpovídá přibližně velikosti fontu 4,5). Podané soubory by měly být jasně pojmenovány a očíslovány (např. příjmení hlavního autora_Obr_01). Zkontrolujte, že odkazy na obrazové přílohy uvedené v textu odpovídají označení zaslaných souborů.
Za publikaci barevných obrazových příloh nejsou autorům účtovány žádné poplatky.
Mapy a plány musí obsahovat měřítko a severku. Pokud je v příspěvku prezentována konkrétní lokalita, měl by její plán být doplněn přehledovou mapou umístěnou nejlépe v rohu, která zobrazuje polohu lokality v rámci daného státu nebo v širším prostoru stření Evropy.
Tabulky
Tabulky jsou přijímány v souborech MS Excel (.xls, .xlsx) nebo MS Word (.doc, .docx). Nevkládejte tabulky do textu příspěvku, ale podávejte je v samostatných souborech, které jsou jasně pojmenovány a očíslovány (např. příjmení hlavního autora_Tab_01). Zkontrolujte, že odkazy na tabulky uvedené v textu odpovídají označení zaslaných souborů.
Tabulky neformátujte. Maximální velikost tabulky je 126 × 195 mm, ale je nutné brát v úvahu místo pro popisek. Doporučujeme tabulky, u nichž zformátování na tyto rozměry výrazně zhoršují čitelnost, přeřadit do sekce online příloh (viz níže).
Online přílohy
Tyto přílohy mohou být nahrány v OJS rozhraní jako Dependend Files. Online přílohy zahrnují širokou škálu materiálů (text, tabulky, terénní dokumentace, fotografie, videa), které rozměry nebo objemem přesahují možnosti tištěné verze časopisu. Na online přílohy by v textu mělo být odkázáno stejným způsobem jako obrazové přílohy nebo tabulky (např. „Online příloha 1). Upozorňujeme, že tento materiál bude dostupný pouze online jako stažitelný soubor umístěný na webové stránce daného článku.
Prohlášení o financování
Prohlášení o financování (typicky identifikační údaje grantových projektů) mohou být uvedena v sekci Poděkování umístěné mezi vlastním textem a soupisem literatury. Doporučujeme autorům, aby si pečlivě překontrolovali správnost všech uvedených informací. Redakce nenese žádnou zodpovědnost za překlepy nebo opomenutí způsobená nepozorností autorů!
Citace v textu
Archeologické rozhledy používají harvardský citační styl, tj. odkazy v závorkách jsou vloženy přímo do textu. Závorky obsahují jméno autora kurzivou, rok vydání kurzivou a normálním písmem uvedenou stranu či rozmezí stran oddělené pomlčkou. Pokud není citována práce jako celek, měla být vždy uváděna čísla konkrétních stránek. Vícenásobné citace v jedné závorce jsou odděleny středníkem a řazeny chronologicky od nejstarší po nejmladší. Pokud má více prací téhož autora stejný rok vydání, jsou odlišeny malými písmeny. Pokud má práce tři a více autorů, uvádí se pouze první z nich následovaný „et al.“.
Příklady citací v textu:
… jak uvádí Stephan (2001, 28), lidé jsou …
… bylo zaznamenáno již dříve (viz Stephan 2001, Fig. 3).
… bylo zaznamenáno již dříve (viz Nováková 2001, Obr. 3).
… Stephan et al. (1996; 1997) soudí, že ...
Například Stephan a Marcus (1992) analyzovali …
… bylo prokázáno také na jiných lokalitách (Stephan – Marcus 1992, Tab. 2).
… nebylo dosud prokázáno (Stephan et al. 1994, 199–200).
… proběhla řada terénních odkryvů (Stephan – Marcus 1985, 156–159; Olivier – See 2001; Stephan 2002, 38; Stephan et al. 2006, 45).
… dosavadní analýzy potvrzují tuto hypotézu (Stephan 1986a; 1986b).
… jak dokládají poslední výzkumy (Stephan v tisku).
Přímé citace by měly být uváděny kurzivou a umístěny v uvozovkách. Krátké citace mohou být uvedeny přímo v textu, delší citace by měly být odsazeny.
Citace klasických autorů a historických či archivních pramenů, které byly editovány, jsou uváděny v textu. Závorky obsahují jméno autora a název práce kurzivou, dále pak specifikaci kapitoly, části, řádku či verše podle konvenčních pravidel. Tyto údaje jsou následovány za dvojtečkou jménem editora/překladatele díla a rokem vydání. Zkratky názvů obecně známých děl jsou přípustné.
Příklady citací klasických autorů a edicí historických nebo archivních pramenů v textu:
… jsou známy z Gallie (Caesar, Bell. Gall. VI. 25, 2: Bureš 1964).
Kosmas (Chronica Boemorum I. 35: Hrdina et al. 2011) uvádí, že …
… je popisován už klasickými autory (Tacitus, Annales II, 26, 3: Minařík 1975).
… je znám také ze severské mytologie (Snorri Sturluson, Mladší Edda, Gylfaginning, 35: Kadečková 2003).
Citace needitovaných archivních pramenů jsou uváděny v textu. Závorky obsahují kurzivou uvedené označení instituce, která dokument archivuje, dále označení fondu a standardním písmem identifikaci daného dokumentu. Zde je povoleno zachovat názvy, zkratky a jiné identifikátory v původním jazyce archivující instituce.
Příklady citací needitovaných archivních pramenů v textu:
… je zachycen i v písmených pramenech (OeStA Wien, Hofkammerarchiv, HZAB bd 102/1656, rolle 143).
… zmíněný v závěti z roku 1496 (MZA Brno, SOkA Pelhřimov, AMP, č. 29).
Lokalita byla zmíněna v depeši z 29. března 1619 (SOA Třeboň, RA Buquoyů, II/T 36, inv. č. 730, kart. 102, 67/I/670).
V případě citací webových stránek v textu se rozlišuje, zda je uveden autor a datum vydání (zpřístupnění online) či nikoliv. Pokud není známo datum, uvádí se „n.d.“. Pokud není znám autor, uvádí se název organizace, která webové stránky provozuje.
Příklady citací webových stránek v textu:
… je obecně známo (Wikipedie n.d.)..
… již byla zmiňována (Mikešová n.d.).
… jak soudí někteří badatelé (Smith 2018).
Citace databází a dalších online dat jsou uváděny v textu. Závorky obsahují název databáze nebo zdroje kurzivou a, pokud je to možné, rovněž identifikátor daného záznamu.
Příklady citací databází a jiných online dat v textu:
Pro tento region je k dispozici pouze malý počet radiokarbonových dat (IsoMemo database).
Dosud je v Čechách známo 324 depotů z doby bronzové (databáze AMČR).
… byl nedávno na této lokalitě zkoumán (databáze AMČR, M-201400460A).
*Upozorňujeme, že zde je citován záznam AMČR, nikoliv dokument Digitálního archivu AMČR. Tyto dokumenty lze v textu citovat stejně jako standardní články.
Citace v seznamu literatury
Soupis použité literatury je umístěn na konci vlastního textu. Řazení je abecední a následně chronologické. Pokud pro daný zdroj existuje DOI (Digital Object Identifier, příklady citování viz níže v části Články v časopisech), musí být u odkazu uvedeno. Všechny bibliografické odkazy musí úplné a správné. Prosíme autory o jejich pečlivou kontrolou.
Monografie:
Childe, V. G. 1929: The Danube in prehistory. Oxford: Clarendon Press.
Binford, L. R. 2001: Constructing frames of reference. An analytical method for archaeological theory building using hunter-gatherer and environmental data sets. London: University of California.
Ammerman, A. J. – Cavalli-Sforza, L. L. 1984: The Neolithic transition and the genetics of populations in Europe. Princeton: Princeton University Press.
Lutovský, M. – Sláma, J. – Profantová, N. 1995: Sámova říše. Praha: Academia.
Lutovský, M. – Smejtek, L. et al. 2005: Pravěká Praha. Praha: Libri.
*Pokud je autorský kolektiv explicitně uveden v titulu knihy, je přípustná zkrácená citace autorského kolektivu také v seznamu literatury.
Monografické řady:
Pahlow, M. 2006: Gold der Bronzezeit in Schleswig-Holstein. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 137. Bonn: Habelt.
Klíma, B. 1995: Dolní Věstonice II: ein Mammutjägerrastplatz und seine Bestattungen. Dolnověstonické stuide 3, Études et recherches archéologiques de l’Université de Liège 73. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno.
Zápotocký, M. – Vencl, S. 2000: Cimburk und die Höhensiedlungen des frühen und älteren Äneolithikums in Böhmen. Památky archeologické, Supplementum 12. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Editované sborníky a monografie:
Hofmann, D. (ed.) 2020: Magical, mundane, or marginal? Deposition practices in the Early Neolithic Linearbandkeramik culture. Leiden: Sidestone Press.
Venclová, N. (eds.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Bickle, P. – Whittle, A. (eds.) 2013: The first farmers of central Europe. Diversity in LBK lifeways. Oxford: Oxbow Books.
Beneš, J. – Pokorný, P. (eds.) 2008: Bioarcheologie v České republice. České Budějovice – Praha: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Sborníky z konferencí:
Verhagen, P. – Posluschny, A. G. – Danielisová, A. (eds.) 2011: Go your own least cost path. Spatial technology and archaeological interpretation. Proceedings of the GIS session at EAA 2009, Riva del Garda. BAR International Series 2284. Oxford: Archaeopress.
Prostředník, J. (ed.) 1998: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 16. pracovního zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Čech, Moravy a Slovenska, Lázně Sedmihorky 23.-25. září 1997. Turnov – Hradec Králové: Okresní muzeum Českého ráje – Muzeum východních Čech.
Kapitoly v monografii či konferenčním sborníku:
Kuna, M. 1998: The memory of landscapes. In: E. Neustupný (ed.), Space in prehistoric Bohemia. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 106–115.
Jockenhövel, A. 2013: Germany in the Bronze Age. In: H. Fokkens – A. Harding (eds.), The Oxford handbook of the European Bronze Age. Oxford: Oxford University Press, 723–745.
Furholt, M. 2021: Resisting the 'violence-inequality complex' – A new model for third millennium BC mobility in Europe. In: V. Heyd – G. Kulcsár – B. Preda-Bălănică, B. (eds.), Yamnaya Interactions. Proceedings of the International Workshop held in Helsinki, 25–26 April 2019. The Yamnaya Impact on Prehistoric Europe 2. Budapest: Archaeolingua, 57–82.
Články v časopisech:
Hennius, A. 2018: Viking Age tar production and outland exploitation. Antiquity 92, 1349–1361. https://doi.org/10.15184/aqy.2018.22
Dobeš, M. – Šumberová, R. 2015: Klasický stupeň badenské kultury v Čechách na příkladu sídliště v Kolíně. Památky archeologické 106, 43–93.
Mangel, T. – Milo, P. – Tencer, T. – Jošková, T. 2020: New findings about the arrangement of internal buildings in La Tène quadrangular enclosures in Bohemia based on the example of the site of Markvartice, East Bohemia. Archeologické rozhledy 72, 427–449. https://doi.org/10.35686/AR.2020.15
Kolenda, J. – Zamelska-Monczak, K. v tisku: The North or the South? Early medieval ceramics decorated with a zoned ornament – the result of local changes or interregional contacts?. Archeologické rozhledy.
* Pokud má časopis zvláštní číslování pro každý sešit, lze v citaci uvádět i číslo sešitu:
Dyčka, M. 2016: To see and to be seen – the Antonine Wall in the context of spatial analysis. Studia Hercynia 20(2), 40–66.
* Pokud má článek víc jak 10 autorů a DOI, je povoleno výčet autorů zkrátit na pět:
Papac, L. – Ernée, M. – Dobeš, M. – Langová, M. – Rohrlach, A. B. et al. 2021: Dynamic changes in genomic and social structures in third millennium BCE central Europe. Science Advances 7, eabi6941. https://doi.org/10.1126/sciadv.abi6941
Edice klasických autorů a historických pramenů:
Citace klasických autorů a historických pramenů jsou uvedeny ve stejném soupisu jako standardní literatura. Povšimněte si, že daný zdroj je v soupisu uveden primárně podle editora/překladatele, nikoliv podle původního autora.
Kadečková, H. (ed.) 2003: Snorri Sturluson. Edda a sága o Ynglinzích. Praha: Argo.
Hrdina, K. – Bláhová, M. – Moravová, M. (eds.) 2011: Kosmas. Kronika Čechů. Praha: Argo.
Bureš, I. (ed.) 1964: Gaius Julius Caesar. Zápisky o válce galské. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění.
Needitované archivní prameny:
Citace archivních pramenů jsou uvedeny ve stejném soupisu jako standardní literatura. Povšimněte si, že daný zdroj je v soupisu uveden primárně podle archivující instituce a jejích fondů.
OeStA Wien, Hofkammerarchiv, HZAB: Österreichisches Staatsarchiv Wien, Hofkammerarchiv, Sammlung der Hofzahlamtsbücher.
MZA Brno, SOkA Pelhřimov, AMP: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Pelhřimov, fond Archiv města Pelhřimov.
Nepublikované diplomové práce:
Divišová, M. 2011: Characteristics of the end of the Mesolithic in Central Europe based on findings of artefactual and environmental archaeology. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Nepublikovaná bakalářská práce.
Golitko, M. L. 2010: Warfare and alliance building during the Belgian Early Neolithic, late sixth millennium BC. Chicago: University of Illinois at Chicago. Nepublikovaná disertační práce.
Řada Výzkumy v Čechách (dříve Bulletin záchranného oddělení):
Vokolek, V. – Rataj, J. 1964: Ostroměř, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1963, 31.
Břicháček, P. 1982: Neplachov, okr. České Budějovice. Výzkumy v Čechách 1978–1979, 79.
*Doporučujeme tyto zdroje citovat jako online dokumenty Digitálního archivu AMČR (viz níže).
Digitální archiv AMČR:
Břicháček, P. 1982: Dokument C-TX-198504255. Digitální archiv AMČR. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-198504255.
Černý, M. 2015: Dokument C-TX-201504078. Digitální archiv AMČR. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-201504078.
anonym 1981: Dokument C-TX-198105281. Digitální archiv AMČR. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-198105281.
Gojda, M. 2004: Dokument C-DL-200400059. Digitální archiv AMČR. https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-DL-200400059.
Archeologická mapa České republiky (AMČR):
citace jednotlivých záznamů:
AMČR: Archeologická mapa České republiky. Záznam M-201400460A. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/M-201400460A [cit. 24-12-2021].
citace databáze jako celku:
AMČR: Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/ [cit. 24-12-2021].
Webové stránky:
Wikipedie (n.d.): Archeologie. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Archeologie [cit. 24-12-2021].
Mikešová, V. (n.d.): Problematika archeologického dědictví. Dostupné z: https://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/zakladni-informace/archeologicke-dedictvi [cit. 24-12-2021].
Smith, M. E. 2018: When big data are bad data. Dostupné z: https://publishingarchaeology.blogspot.com/ [cit. 24-12-2021].
Databáze a další online data:
IsoMemo: a Big isotopic Data iniciative. Dostupné z: https://isomemo.com [cit. 24-12-2021].
Barta, P. – Demján, P. – Hladíková, K. – Kmeťová, P. – Piatničková K. 2013: Database of radiocarbon dates measured on archaeological samples from Slovakia, Czechia, and adjacent regions. Dostupné z: http://www.c14.sk [cit. 24-12-2021].
