Towards direct casting: Archaeometallurgical insight into a bronze mould from Elgiszewo, Poland, 900–700 BC

Łukasz Kowalski; Aldona Garbacz-Klempka; Jacek Gackowski; Dominik Ścibior; Małgorzata Perek-Nowak; Kamil Adamczak; Piotr Długosz

doi:10.35686/AR.2019.3

Autoři

Łukasz Kowalski Nicolaus Copernicus University in Toruń, Institute of Archaeology, Szosa Bydgoska 44/48, PL–87-100 Toruń https://orcid.org/0000-0003-0647-826X
Aldona Garbacz-Klempka AGH-University of Science and Technology, Faculty of Foundry Engineering, Historical Layers Research Centre, Reymonta 23, PL–30-059 Kraków https://orcid.org/0000-0001-8417-6131
Jacek Gackowski Nicolaus Copernicus University in Toruń, Institute of Archaeology, Szosa Bydgoska 44/48, PL–87-100 Toruń https://orcid.org/0000-0002-5848-5771
Dominik Ścibior AGH-University of Science and Technology, Faculty of Foundry Engineering, Historical Layers Research Centre, Reymonta 23, PL–30-059 Kraków
Małgorzata Perek-Nowak AGH-University of Science and Technology, Faculty of Non-Ferrous Metals, Mickiewicza 30, PL–30-059 Kraków https://orcid.org/0000-0003-0323-1624
Kamil Adamczak Nicolaus Copernicus University in Toruń, Institute of Archaeology, Szosa Bydgoska 44/48, PL–87-100 Toruń https://orcid.org/0000-0002-8847-5670
Piotr Długosz Foundry Research Institute, Zakopiańska 73, PL–30-418 Kraków

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2019.3

Klíčová slova:

licí forma, lužická kultura, komplex popelnicových polí, pozdní doba bronzová, archeometalurgie

Abstrakt

Studie prezentuje výsledky archeometalurgického výzkumu kompletní dvoudílné bronzové licí formy nalezené v obci Elgiszewo (Kujavsko-pomořské vojvodství). Forma pochází z depotu zlomků, který byl uložen na jižních hranicích územní skupiny Chełmno mezi lety 900 a 700 př. n. l. Průzkum formy zahrnul spektrální (ED XRF, SEM-EDS, rtg.) a mikroskopické (SEM-EDS, OM) analýzy. V rámci studie bylo provedeno i experimentální odlití modelů formy a tulejkovité sekerky. Chemické složení formy nasvědčuje užití žárově (oxidačně) rafinovaného zlomkového bronzu získaného hutněním sulfidických měděných rud (řady tetraedrit-tennantit), jejichž původ lze hledat nejspíše v severním Tyrolsku. Metalografické výsledky ukazují i na skutečnost, že kovolitci lužické kultury záměrně pominuli příměs cínu z důvodu zachování tepelné odolnosti formy pro přímé lití. Po analýze výsledků výzkumu lze konstatovat, že forma z Elgiszewa umožňovala přímé lití a že toto zařízení bylo skutečně využíváno.