Metalický depot z doby popelnicových polí z Babího lomu u Svinošic (okr. Blansko) a výpověď jeho kulturně-chronologického, sémantického a environmentálního kontextu

Milan Salaš; Tereza Šálková; Petra Houfková; Matěj Kmošek

doi:10.35686/AR.2020.2

Autoři

Milan Salaš Archeologický ústav, Moravské zemské muzeum, Zelný trh 6, CZ-659 37 Brno
Tereza Šálková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Branišovská 31a, CZ-370 05 České Budějovice https://orcid.org/0000-0002-7429-5185
Petra Houfková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Branišovská 1760, CZ-370 05 České Budějovice
Matěj Kmošek Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19, CZ-602 00 Brno https://orcid.org/0000-0002-5471-2201

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2020.2

Klíčová slova:

pozdní doba bronzová, Morava, depot, symbolické jednání, zbraně, archeobotanika

Abstrakt

Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě.