Forthcoming

Otázka „obnovení“ lovecko-sběračského způsobu života v oblasti mezi středními toky Jižního Bugu a Dněstru v post-LBK období

Autoři

  • Dmytro Kiosak Leibniz-Zentrum für Archäologie (LEIZA), Standort Schleswig, Schlossinsel 1, D-24837 Schleswig, Germany; Odesa I.I. Mechnikov National University, Dvorianska 2, UA-65082 Odesa, Ukraine https://orcid.org/0000-0002-3349-4989
  • Nadezhda Kotova Institute of Archaeology of the National Academy of Sciences of Ukraine, Volodymyr Ivasiuk avenue 12, UA-04210 Kyiv, Ukraine https://orcid.org/0000-0002-8197-7782

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2026.321

Klíčová slova:

de-neolitizace, para-neolit, keramičtí lovci a sběrači, radiokarbonová chronologie, bayesovské modelování

Abstrakt

Nové datování konce kultury s lineární keramikou (LBK) a expanze raného tripolského osídlení odhalilo v oblasti východně od Karpat a západně od Dněpru přibližně tři sta let trvající mezeru mezi těmito událostmi. Radiokarbonová data spadající do tohoto intervalu pocházejí z keramických lovecko-sběračských tábořišť. Tento článek přináší přehled lokalit pravděpodobně osídlených během této post-LBK fáze, z nichž mnohé byly spojovány se savranskou fází bugo-dněsterské kultury. Ačkoli samotná existence savranské fáze i bugo-dněsterské kultury zůstává sporná, je zřejmé, že tyto mladší lokality poskytly keramiku savranského typu. Přestože savranská keramika není omezena výlučně na toto období (vyskytovala se již dříve), dostupné doklady naznačují, že významná část jejího vývoje proběhla právě v době po zániku LBK. Keramické soubory z dotčených lokalit navíc obsahují řadu tvarů a výzdobných prvků připomínajících keramiku lovců a sběračů žijících severně a východně od studované oblasti. Autoři proto předkládají hypotézu o obnově lovecko-sběračského způsobu života v tomto regionu po zániku LBK a před expanzí pre-Cucutensko/raného tripolského horizontu. Kulturní krajina vytvořená nositeli LBK byla zjevně opuštěna. Tato obnova se projevila vznikem lokalit se savranskou keramikou, ovlivněnou severními a východními tradicemi výroby a výzdoby keramiky.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Amkreutz, L. – van de Velde, P. 2018: A world ends: the demise of the northwestern Bandkeramik. Analecta Praehistorica Leidensia 47, 19–36.

Bardetskiy, A. – Dębiec, M. – Potekhina, I. D. – Saile, T. 2017: Raptus Sabinae? Of a female calvarium from the Bandkeramik settlement of Rovantsi in Volhynia. Sprawozdania Archeologiczne 69, 235–251. DOI: https://doi.org/10.23858/SA69.2017.009

Bodean, S. 2001: Aşezarile culturii Precucuteni-Tripolie A din Republica Moldova (Repertoriu). Chişinău: Pontos.

Bodean, S. 2017: Faza Precucuteni II in Câmpia Prutului de Mijloc. In: V. Ghilaş – A. Dolghi (eds.), Patrimoniul cultural: cercetare, valorificare, promovare. Vol. I. Materialele conferinţei «Patrimoniul cultural: cercetare, valorificare, promovare», Ediţia a 9-a, Chişinău, 30–31 mai 2017. Chişinău: Institutul Patrimoniului Cultural, 20–21.

Boghian, D. – Enea, S.-C. 2013: The Pre-Cucuteni–Cucuteni/Tripolye cultural complex – between the West and the East. Revista archeologica 9(1), 30–47.

Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian Analysis of Radiocarbon Dates. Radiocarbon 51, 337–360. DOI: https://doi.org/10.1017/S0033822200033865

Bronk Ramsey, C. 2017: Methods for Summarizing Radiocarbon Datasets. Radiocarbon 59, 1809–1833. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2017.108

Burdo, N. B. 2003: Novye dannye dlia absolutnoj datirovki neolita i rannego eneolita na territorii Ukrainy. Stratum plus 2001–2002 (2), 431–446.

Chesworth, W. – Camps Arbestain, M. – Macías, F. – Spaargaren, O. – Spaargaren, O. et al. 2008: Chernozems. In: W. Chesworth (ed.), Encyclopedia of Soil Science. Dordrecht: Springer Netherlands, 108–109. DOI: https://doi.org/10.1007/978-1-4020-3995-9_99

Danilenko, V. M. 1974: Eneolit Ukrainy. Etnoistoricheskoe issledovanie. Kyiv: Naukova dumka.

Danilenko, V. N. 1969: Neolit Ukrainy: Glavy drevnejshej istorii Jugo-Vostochnoj Evropy. Kyiv: Naukova dumka.

Dumitrescu, H. 1957: Contributii la problema originii culturii Precucuteni. Studii şi cercetari de Istorie Veche 8, 1–4, 53–72.

Endo, E. – Nasu, H. – Haskevych, D. – Gershkovych, Y. – Videiko, M. – Yanevich, O. 2022: Re-identification of plant impressions on prehistoric pottery from Ukraine. Journal of Archaeological Science: Reports 42, 103364. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2022.103364

Garvăn, D. – Buzea, D. – Frînculeasa, A. – Dumitroaia, G. 2009: Precucuteni: originea unei mari civilizaţii. Catalog de expoziţie. Piatra-Neamţ: Ed. Constantin Matasă.

Gaskevych, D. L. 2010: North-Pontic Impresso: Origin of the Neolithic Pottery with Comb Decoration in the South of Eastern Europe. Stratum Plus 2010 (2), 213–251.

Gaskevych, D. L. 2011: A new approach to the problem of the Neolithisation of the North-Pontic area: is there a north-eastern kind of Mediterranean Impresso pottery? Documenta Praehistorica 36, 275–290. DOI: https://doi.org/10.4312/dp.38.22

Gaskevych, D. L. 2012: Melnychna Krucha – bagatosharova pamiatka pervisnoji doby na pivdni lisostepovogo Pobuzhzhia. Arheologija i davnia istorija Ukrainy 8, 13–22.

Gaskevych, D. L. 2013: V. M. Danilenko ta periodyzatsija neolitu Pivdennogo Bugu; novi zapytannia do staryh dzherel. Arheologia 4, 3–17.

Gaskevych, D. L. 2014: Problemy radiovugletsevogo datuvannia bugo-dnistrovskoji neolitychnoji kul’tury. Arheologia 4, 3–17.

Gomart, L. 2014: Traditions techniques et production céramique au Néolithique ancien. Étude de huit sites rubanés du nord est de la France et de Belgique. Leiden: Sidestone Press.

Haskevych, D. L. 2017: Painted Pottery in Neolithic of the Southern Bug Area. Stratum Plus 2, 231–255.

Haskevych, D. L. 2018: Revizia periodyzatsii poselennia Bazkiv Ostriv iak osnovy dlia periodyzatsii buho-dnistrovskoi neolitychnoi kultury. Kamiana doba Ukrainy 17–18, 188–215.

Haskevych, D. L. 2021: Beside or by turn? The Buh-Dnister foragers and the Linear Band Pottery farmers on the Southern Buh River (Ukraine). Sprawozdania Archeologiczne 73, 9–55. DOI: https://doi.org/10.23858/SA/73.2021.1.2480

Haskevych, D. L. 2024: Cataloguing and mapping the Linear Band Pottery sites in Ukraine. Documenta Praehistorica 51, 2–30. DOI: https://doi.org/10.4312/dp.51.1

Haskevych, D. L. – Endo, E. – Kunikita, D. – Yanevich, O. 2019: New AMS dates from the Sub-Neolithic sites in the Southern Buh area (Ukraine) and problems in the Buh-Dnister Culture chronology. Documenta Praehistorica 46, 216–245. DOI: https://doi.org/10.4312/dp.46.14

Heyd, V. 2017: Kossinna’s smile. Antiquity 91, 348–359. DOI: https://doi.org/10.15184/aqy.2017.21

Kiosak, D. 2014: Settlements and Indigenous Populations at the Easternmost Fringe of the Linear Pottery Culture. Eurasia Antiqua 20, 117–141.

Kiosak, D. 2016: K interpretatsii kremneobrabotki Precucuteni-Trypillia A. Tyragetia 10 (25), 147–163.

Kiosak, D. 2024: Modelling the Rhythm of Neolithisation Between the Carpathians and the Dnieper River. Antichistica 41. Venezia: Edizioni Ca’ Foscari. DOI: https://doi.org/10.30687/978-88-6969-851-4

Kiosak, D. – Bodean, S. – Kotova, N. – Szidat, S. – Tinner, W. 2024: The chronology of the Early Trypillian expansion. Radiocarbon 66, 650–663. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2024.88

Kiosak, D. – Kotova, N. 2020: Zakharivka I – a site with a microlithic assemblage on the southern slope of the Podillian upland. In: M. Dębiec – T. Saile (eds.), A Planitiebus Usque ad Montes. Studia archæologica Andreæ Pelisiak vitæ anno sexagesimo quinto oblata. Rzeszów: Wydawnictwo Uniwersytetu Rzeszowskiego, 153–164.

Kiosak, D. – Kotova, N. – Demchenko, O. – Bardec’kyi, A. – Werra, D. H. 2023: Verifying the chronology of Ukrainian Neolithic. Praehistorische Zeitschrift 98, 419–436. DOI: https://doi.org/10.1515/pz-2022-2058

Kiosak, D. – Kotova, N. – Tinner, W. – Szidat, S. – Nielsen, E. – Brugger, S. – de Capitani, A. – Gobet, E. – Makhortykh, S. 2021: The last hunter-gatherers and early farmers of the middle Southern Buh River valley (Central Ukraine) in VIII–V mill. BC. Radiocarbon 63, 121–137. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2020.120

Kotova, N. 2003: Neolithization in Ukraine. BAR International Series 1109. Oxford: Archaeopress. DOI: https://doi.org/10.30861/9781841713267

Kotova, N. 2009: The Neolithization of Northern Black Sea area in the context of climate changes. Documenta Praehistorica 36, 159–174. DOI: https://doi.org/10.4312/dp.36.10

Kotova, N. 2012: Eneoliticheskie i pozdneneoliticheskie materiali poselenia Buzki v lesostepnom Podneprovie. Arheologiia i davnia istoria Ukraini 8, 5–12.

Kotova, N. 2015: Drevnejshaja Keramika Ukrainy. Kyiv – Kharkiv: Maidan.

Kotova, N. – Tuboltsev, O. 1996: New settlements of the Neolithic-Eneolithic period at Melitopol. Eurasia Antiqua 2, 29–58.

Kovaliukh, N. N. – Kotova, N. S. – Okhrimenko, G. V. 2007: Novye dannye o hronologii neoliticheskih pamiatnikov Volyni. Materialy ta doslidzhennia z arheologii Shidnoji Ukrainy. Vid neolitu do kimmerijtsiv 7, 3–7.

Larina, O. 2006: Neoliticheskaja keramika poselenija Tetereuka Noue XV. Revista arheologică 2, 35–55.

Larina, O. V. – Dergaciov, V. A. 2017: Pamiatniki kul’tury lineino-lentochnoi keramiki Respubliki Moldova (svod istochnikov). Chisinau: Academy of Sciences of Moldova, Cultural Heritage Institute.

Larina, O. V. – Sapozhnikov, I. V. – Petrenko, V. G. 1999: Kul’tura linejno-lentochnoj keramiky Dniestrovsko-Bugskogo mezhdurechia. Starozhytnosti Pivnichnogo Prychornomoria i Krymu 7, 10–21.

Marinescu-Bîlcu, S. 1974: Cultura Precucuteni pe teritoriul României. Bucureşti: Editura Academii Republicii Socialiste România.

Markevich, V. I. 1974: Bugo-Dnestrovskaja kul’tura na territorii Moldavii. Chișinău: Stiinta.

Mazanec, J. – Hummel, S. – Saile, T. 2020: ‘Raptus Sabinae?’ complemented: molecular genetic studies on a female calvarium of the Bandkeramik settlement of Rovantsi in Volhynia (UA). Sprawozdania Archeologiczne 72, 202–211. DOI: https://doi.org/10.23858/SA/72.2020.2.1844

Meadows, J. 2020: Interpreting 14C ages of the total organic carbon content of prehistoric pottery. In: N. Burova – A. A. Vybornov – M. A. Kulkova (eds.), Radiouglerod v arkheologii i paleoekologii: proshloe, nastoiaschee, buduschee. Materialy mezhdunarodnoi konferentsii posviaschennoi 80-letiu starshego nuachnogo sotrudnika IIMK RAN, kandidata khimicheskih nauk Ganny Ivanovny Zaitsevoi, Saint-Petersburg: Porto-print, 54–57. DOI: https://doi.org/10.31600/978-5-91867-213-6-54-57

Moskal-del Hoyo, M. – Kapcia, M. – Salavert, A. – Alexandrowicz, W. P. – Saile, T. – Kiosak, D. – Dębiec, M. 2023: Archaeobotanical and palaeoenvironmental analyses from the easternmost Early Neolithic sites at Kamyane-Zavallia (Ukraine) and Nicolaevca V (Moldova). Vegetation History and Archaeobotany 33, 49–61. DOI: https://doi.org/10.1007/s00334-023-00944-y

Motuzaitė Matuzevičiūtė, G. 2020: The adoption of agriculture: archaeobotanical studies and the earliest evidence for domesticated plants. In: M. Lillie – I. D. Potekhina (eds.), Prehistoric Ukraine: From the First Hunters to the First Farmers, Oxford: Oxbow Books, 309–326. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv13nb9rs.14

Motuzaitė Matuzevičiūtė, G. – Telizhenko, S. 2016: The First Farmers of Ukraine: an Archaeobotanical Investigation and AMS Dating of Wheat Grains from the Ratniv-2 Site. Archaeologia Lituana 17, 100–111. DOI: https://doi.org/10.15388/ArchLit.2016.17.10685

Nielsen, S. V. – Persson, P. – Solheim, S. 2019: De-Neolithisation in southern Norway inferred from statistical modelling of radiocarbon dates. Journal of Anthropological Archaeology 53, 82–91. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaa.2018.11.004

Nikitin, A. G. – Lazaridis, I. – Patterson, N. – Ivanova, S. – Videiko, M. et al. 2025: A genomic history of the North Pontic Region from the Neolithic to the Bronze Age. Nature 639, 124–131. DOI: https://doi.org/10.1038/s41586-024-08372-2

Okhrimenko, G. V. 2009: Kamyana doba na terytorii Pivnichno-Zahidnoji Ukrajiny (XII–III mill.BC), Lutsk: VAT ‘Volyns’ka oblasna drukarnia’.

Palaguta, I. 1998: K probleme sviazei Tripolia-Kukuteni s kul’turami eneolita stepnoi zony Severnogo Prichernomoria. Rossiiskaia Arheologiia 1, 5–14.

Passek, T. S. – Chernysh, E. K. 1963: Pamiatniki kul’tury lineino-lentochnoj keramiki na territorii SSSR. Svod arheologicheskih istochnikov, B I-II, 5–42.

Petrenko, V. G. 2009: Problema ‘Tripolie i Step’ i pamiatniki eneolita – rannej bronzi Severo-Zapadnogo Prichenomoria. Materiali po arheologii Severnogo Prichenomoria 11, 10–38.

Polischuk, L. Y. – Kiosak, D. 2018: Novi materialy do istorii arkheologichnogo vyvchennia Pivdennogo Pobuzhzhia. In: I. V. Nemchenko (ed.), Starodavne Prychornomoria, Odesa: ONU ‘I. I. Mechnikov’, 436–445.

Reimer, P. J. – Austin, W. – Bard, E. – Bayliss, A. – Blackwell, P. et al. 2020: The IntCal20 Northern Hemisphere Radiocarbon Age Calibration Curve (0–55 cal kBP). Radiocarbon 62, 725–757. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41

Riede, F. – Matzig, D. N. – Biard, M. – Crombé, P. – de Pablo, J. F.-L. et al. 2024: A quantitative analysis of Final Palaeolithic/earliest Mesolithic cultural taxonomy and evolution in Europe. PLOS ONE 19, e0299512. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0299512

Saile, T. 2020: On the Bandkeramik to the east of the Vistula River: At the limits of the possible. Quaternary International 560–561, 208–227. DOI: https://doi.org/10.1016/j.quaint.2020.04.036

Sanzharov, S. M. – Brytiuk, A. – Kotova, N. – Chernykh, E. A. 2000: Poselenia neolita – rannei bronzy Severskogo Dontsa. Lugansk: Vydavnytstvo SNU.

Shatilo, L. 2021: Tripolye typo-chronology. Mega and Smaller Sites in the Sinyukha River Basin. Leiden: Sidestone Press. DOI: https://doi.org/10.59641/m5457py

Sorokin, A. N. 2006: Problemy mezolitovedenia. Moscow: Grif and K.

Stäuble, H. 2013: What You See Is What It Was? In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Workshop 7–8 October 2010, Rahden/Westf.: Marie Leidorf, 231–245.

Telegin, D. 1968: Dnipro-donetska kultura. Do istorii naselennia epohi neolitu ranniogo metalu pivdnia Shidnoi Evropi, Kyiv: Naukova dumka.

Telegin, D. 1971: O kulturno-territorialnom chlenenii i periodizatsii neolita Ukrainy i Belorussii. Sovetskaia arheologiia 2, 3–31.

Telegin, D. 1973: Neoliticheskie pamiatniki Severnoi Ukrainy i Iuzhnoi Belarusii. Materialy i issledovaniia po arheologii SSSR 172, 173–183.

Telegin, D. 1977: Review of Markevich V. I. Bugo-Dnestrovskaja kul’tura na territorii Modavii. Arheologia 23, 89–91.

Telegin, D. 1985: Voprosy kul’turno-hronologicheskogo chlenennija i sinchronizatsii pamiatnikov neolita. In: D. Telegin (ed.), Arheologija Ukrainskoj SSR 1, Pervobytnaia Arheologia. Kyiv: Naukova dumka, 110–118.

Telegin, D. J. 1987: Neolithic cultures of the Ukraine and adjacent areas and their chronology. Journal of World Prehistory 1(3), 307–331. DOI: https://doi.org/10.1007/BF00975323

Telegin, D. J. 1992: Osnovni periody istorychnogo rozvytku naselennia teritorii Ukrainy v V – pershii polovyni IV tys do n.e. Arheologia 1992 (4), 3–10.

Telegin, D. Y. – Kovaliukh, N. – Potekhina, I. – Lillie, M. 2000: Chronology of Mariupol type cemeteries and subdivision of the Neolithic-Copper Age Cultures into periods for Ukraine. Radiocarbon and Archaeology 1(1), 59–74.

Tkachev, O. Yu. 2017: Early Neolithic Pottery of Western Belarus: Current State of Research and Future Perspectives. Samara Journal of Science 4, 110–116. DOI: https://doi.org/10.17816/snv201764201

Tovkailo, M. 1996: Periodisierung und Chronologie des Spätneolithikums in den Steppen am Südlichen Bug. Eurasia Antiqua 2, 9–28.

Tovkailo, M. 2005: Neolit Stepovogo Pobuzhzhia. Kyiv: Shliakh.

Tovkailo, M. 2020: The Neolithic period in Ukraine. In: M. Lillie – I. D. Potekhina (eds.), Prehistoric Ukraine: From the First Hunters to the First Farmers, Oxford: Oxbow Books, 111–154. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv13nb9rs.9

Tovkailo, M. T. 2004: Do problemy datuvannia bugo-dnistrovs’kogo neolitu. Kamyana doba Ukrainy 5, 236–246.

Tovkailo, M. T. 2014: Neolitizatsija Jugo-Zapadnoj Ukrainy v svete novyh issledovanij poselenija Gard. Stratum Plus 2014 (2), 183–245.

Tringham, R. 1971: Hunters, Fishers and Farmers of Eastern Europe 6000–3000 BC. London: Hutchinson.

Wechler, K.-P. 2001: Studien zum Neolithikum der osteuropäischen Steppe. Archäologie in Eurasien 12. Mainz: Deutsches Archäologisches Institut, Eurasien Abteilung.

Wechler, K.-P. – Dergačev, V. A. – Larina, O. V. 1998: Neue Forschungen zum Neolithikum Osteuropas. Ergebnisse der moldawisch-deutschen Geländearbeiten 1996 und 1997. Prähistorische Zeitschrift 73, 151–166. DOI: https://doi.org/10.1515/prhz.1998.73.2.151

Zaliznyak, L. – Tovkailo, M. T. – Man’ko, V. O. – Sorokin, A. A. 2013: Stojanky bilia hutora Dobryanka t’a problema neolityzatsii Bugo-Dnistrovs’kogo mezhyrichia. Kamyana doba Ukrainy 15, 194–257.

Zbenovich, V. G. 1989: Ranny etap Trypol’skoi kul’tury na territorii Ukrainy. Kyiv: Naukova dumka.

Zbenovich, V. G. 1996: Siedlungen den frühen Tripol’e-Kultur zwischen Dnestr und Südlichem Bug. Espelkamp: Verlag Marie Leidorf.

Zhuravlev, O. P. – Kotova, N. S. 1996: Tvarynnytsvo neolitychnogo naselennia Ukrainy. Arheologia 1996 (2), 3–17.

Stahování

Publikováno

22-08-2026

Jak citovat

Kiosak, D., & Kotova, N. (2026). Otázka „obnovení“ lovecko-sběračského způsobu života v oblasti mezi středními toky Jižního Bugu a Dněstru v post-LBK období. Archeologické Rozhledy. https://doi.org/10.35686/AR.2026.321