Interconnection between house and fenced area: A case study of an LBK settlement in Hostivice-Sadová, Central Bohemia

Petra Schindlerová; Jana Klementová; Miroslav Popelka; Miroslava Šmolíková

doi:10.35686/AR.2024.236

Autoři

Petra Schindlerová Department of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0003-1681-6242
Jana Klementová The Central Bohemian Museum in Roztoky near Prague, Zámek 1, CZ-252 63 Czech Republic
Miroslav Popelka Department of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1, Czech Republic
Miroslava Šmolíková Department of Archeology, Prague City Museum, Pod Viaduktem 2595, CZ-155 00 Praha 13, Czech Republic

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2024.236

Klíčová slova:

kultura s lineární keramikou, střední Čechy, formativní procesy, dlouhý dům, ohrazený prostor

Abstrakt

Cílem článku je prozkoumat vztah mezi využíváním dlouhých domů a přilehlých ohrazených ploch na sídlišti kultury s lineární keramikou (LnK) v Hostivici-Sadové. Analýza se zaměřuje na domy č. 1 a 15 a ohrazené plochy obdélníkového tvaru vymezené převážně jednotlivými kůly, které byly odkryty při jejich východních stěnách. Studie zahrnuje reprezentativní keramické soubory ze sídlištních objektů a stavebních jam ze dvou po sobě následujících fází středního stupně LnK. V kombinaci s radiokarbonovým datováním byly analyzovány procesy formování a podíl výzdobných stylů. Článek se rovněž zabývá otázkou, zda byly ohrazené plochy později využívány jako prostory pro odkládání odpadu. Výsledky ukazují, že výplně objektů v ohrazených plochách byly uloženy později, než se formovaly soubory stavebních komplexů. V obou případech neexistují žádné výraznější doklady o pozdějším využívání ohrazených ploch k ukládání odpadu. Dále jsou diskutovány sociální a ekonomické aspekty těchto domů, neboť konstrukce, délka, ohrazení a koncentrace nálezů naznačují jejich důležitou sociální a ekonomickou roli v rámci sídliště.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Allard, P. – Hamon, C. – Bonnardin, S. – Cayol, N. – Chartier, M. et al. 2013: Linear Pottery domestic space: taphonomy, distribution of finds and economy in the Aisne valley settlements. In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Internationale Archäologie 17. Rahden/West.: Verlag Marie Leidorf, 9–28.

Baales, M. – Claßen, E. – Kempken, F. 2015: Viehkral, Garten oder was? In: T. Otten – J. Kunow – M. M. Rind – M. Trier (eds.), Revolution Jungsteinzeit. Archäologische Landesausstellung Nordrhein-Westfalen. Schriften zur Bodendenkmalpflege in Nordrhein-Westfalen 11. Darmstadt: Wiss, 337–340.

Bickle, P. 2013: Of time and the house: the Early Neolithic communities of the Paris Basin and their domestic architecture. In: D. Hofmann – J. Smyth (eds.), Tracking the Neolithic house in Europe. Sedentism, architecture, and practice. New York: Springer, 151–81. DOI: https://doi.org/10.1007/978-1-4614-5289-8_7

Bickle, P. 2020: The structure of chaos: decay and deposition in the Early Neolithic. In: D. Hofmann (eds.), Magical, mundane or marginal? Deposition practices in the Early Neolithic Linearbandkeramik culture. Leiden: Sidestone Press, 181–203.

Blažková, T. 2020: Uspořádání a chronologie prostoru mladoneolitického sídliště s rondelem v Praze-Ruzyni. Archeologie ve středních Čechách 24, 111–146.

Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates. Radiocarbon 51, 337–360. DOI: https://doi.org/10.1017/S0033822200033865

Coudart, A. 1998: Architecture et société néolithique: l’unité et la variance de la maison danubienne Paris: Éditions de la Maison des sciences de l’homme. DOI: https://doi.org/10.4000/books.editionsmsh.43980

Čtverák, V. – Rulf, J. 1984: Neolitický sídelní areál v Dolních Břežanech, okres Praha-západ. Archeologické rozhledy 36, 121–153.

Czerniak, L. 2013: House, household and village in the Early Neolithic of Central Europe: a case study of the LBK in Little Poland. In: S. Kadrow – P. Włodarczak (eds.), Environment and subsistence: forty years after Janusz Kruk’s “Settlement studies…”. Studien zur Archäologie in Ostmitteleuropa 11. Bonn – Rzesow: Dr. Rudolf Habelt – Institute of Archaeology Rzeszów University, 43–68.

Dalidowski, M. – Hofmann, A. – Laurat, T. – Stäuble, H. – Tinapp, C. 2016: Linienbandkeramische Häuser bei Hain and Rötha, Lkr. Leipzig. Ausgrabungen in Sachsen 5, 62–77.

Gomart, L. – Hachem, L. – Hamon, C. – Giligny, F. – Ilett, M. 2015: Household interaction in Neolithic villages: A new model for the Linear Pottery Culture in west-central Europe. Journal of Anthropological Archaeology 40, 230–249. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaa.2015.08.003

Gronenborn, D. – Strien, H.-C. – Lemmen, C. 2017: Population dynamics, social resilience strategies, and Adaptive Cycles in early farming societies of SW Central Europe. Quaternary International 446, 54–65. DOI: https://doi.org/10.1016/j.quaint.2017.01.018

Hachem, L. 2000: New observations on the Bandkeramik house and social organization. Antiquity 74, 308–312. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00059342

Hachem, L. – Hamon, C. 2014: Linear Pottery Culture Household Organisation. An Economic Model. In: A. Whittle – P. Bickle (eds.), Early Farmers. The View from Archaeology and Science. Proceedings of the British Academy 198. Oxford: Oxford University Press, 159–180. DOI: https://doi.org/10.5871/bacad/9780197265758.003.0009

Havel, J. – Rulf, J. 1988: Neolitické osídlení v Praze 6 – Liboci. Archaeologica Pragensia 9, 5–22.

Hofmann, D. 2013: Narrating the houses. The transformation of longhouses in early Neolithic Europe. In: A. M. Chadwick – C. D. Gibson (eds.), Memory, Myth and Long-term Landscape Inhabitation. Oxford: Oxbow books, 32–54.

Husmann, H. – Cziesla, E. 2014: Bandkeramische Häuser, Brunnen und ein Erdwerk. In: E. Cziesla – T. Ibeling (eds.), Autobahn 4. Fundplatz der Extraklasse. Archäologie unter der neuen Bundesautobahn bei Arnoldsweiler. Langenweissbach: Verlag Beier & Beran, 71–118.

Končelová, M. – Květina, P. 2015: Neolithic longhouse seen as a witness of cultural change in the Post-LBK. Anthropologie 53, 431–446.

Kovačiková, L. – Bréhard, S. – Šumberová, R. – Balasse, M. – Tresset, A. 2012: The new insights into the subsistence and early farming from Neolithic settlements in Central Europe: the archaeozoological evidence from the Czech Republic. Archaeofauna 21, 71–97. DOI: https://doi.org/10.15366/archaeofauna2012.21.004

Kretschmer, S. – Viol, P. – Stäuble, H. – Herbig, C. – Muigg, B. – Tegel, W. – Tinapp, C. 2016: Der Fundplatz Droßdorf im Tagebaufeld Peres (Lkr. Leipzig). Ein früh-, mittel- und spätneolithisches Siedlungsareal mit zahlreichen Brunnen. Ausgrabungen in Sachsen 5, 30–57.

Kuna, M. 2015: Categories of Settlement Discard. In: K. Kristiansen – L. Šmejda – J. Turek (eds.), Paradigm Found. Archaeological Theory. Present, Past and Future. Essays in Honour of Evžen Neustupný. Oxford and Philadelphia: Oxbow Books, 278–292. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctvh1dpc1.25

Kustár, R. – Lantos, A. – Hajnalová, M. – Sümegi, P. 2014: Výskum neolitického sídliska na lokalite Harta-Gátőrház. Studia archaeologica Brunensia 19, 23–43.

Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu. In: I. Pavlů (ed.), Bylany Varia 2. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 21–38.

Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech. In: I. Pavlů (ed.), Bylany Varia 3. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 9–16.

Květina, P. 2010: The Spatial Analysis of Non-Ceramic Refuse From the Neolithic Site At Bylany, Czech Republic. European Journal of Archaeology 13, 336–367. DOI: https://doi.org/10.1177/1461957110386673

Květina, P. – Hrnčíř, V. 2013: Between archaeology and anthropology: imagining Neolithic settlements. Anthropologie 51, 323–347.

Květina, P. – Končelová, M. 2011a: Kategorie výzdobného stylu na lineární keramice z Bylan. Archeologické rozhledy 63, 195–219.

Květina, P. – Končelová, M. 2011b: Sherds on the map: Intra-site GIS of the Neolithic site of Bylany (Czech Republic). In: J. W. H. Verhagen – A. G. Posluschny – A. Danielisova (eds.), Go Your Own Least Cost Path. Spatial technology and archaeological interpretation. Proceedings of the GIS session at EAA 2009, Riva del Garda. Oxford: Archaeopress, 55–65.

Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Květina, P. – Řídký, J. 2017: Neolithic settlement space: waste, deposition and identity. In: D. Sosna – L. Brunclíková (eds.), Archaeologies of waste: encounters with the unwanted. Oxford: Oxbow Books, 127–144.

Květina, P. – Řídký, J. 2019: Traditional and archaic societies – problem linked to the search for social and power attributes in the archaeological record. In: J. Řídký et al., Big men or chiefs? Rondel builders of Neolithic Europe. Oxford–Philadelphia: Oxbow Books, 7–14. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv13nb7k7.6

Last, J. 1998: The residue of yesterday’s existence: settlement space and discard at Miskovice and Bylany. In: I. Pavlů (ed.), Bylany Varia 1. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 17–45.

Lenneis, E. 2012: Zur Anwendbarkeit des rheinischen Hofplatzmodells im östlichen Mitteleuropa. In: R. Smolnik (ed.), Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik: Beiträge der internationalen Tagung “Neue Fragen zur Bandkeramik oder alles beim Alten?!”, Leipzig, 23. bis 24. September 2010. Dresden: Landesamt für Archäologie, 47–52.

Lička, M. 2012: K otázce interpretace zahloubených objektů uvnitř pozdnělengyelského domu z Postoloprt, okr. Louny. Archeologie ve středních Čechách 16, 623–648.

Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of houseplans and their European settings. Památky archeologické 77, 383–394.

Neustupný, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice. Archeologické rozhledy 48, 490–509.

Olmerová, H. – Pavlů, I. 1991: Neolitický areál v Liboci, k. ú. Praha 6 – Dolní Liboc. Archeologica Pragensia 11, 5–64.

Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou. Památky archeologické 68, 5–55.

Pavlů, I. 1981: Počátky vyplňované pásky v české lineární keramice. Praehistorica 8. Varia Archaeologica 2, 21–25.

Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic site Bylany – situational analysis of artefacts. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Prostorová analýza keramiky. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Pavlů, I. 2013: The role of Linear Pottery houses in the process of neolithisation. Documenta Praehistorica 40, 31–37. DOI: https://doi.org/10.4312/dp.40.4

Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M. 1987: Theses of the Neolithic site of Bylany. Památky archeologické 77, 288–412.

Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1979: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické 70, 281–318.

Pavlů, I. (ed.) – Zápotocká, M. 2013: The prehistory of Bohemia 2. The Neolithic. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Pavúk, J. 1986: Linearkeramische Großbauten aus Čataj. Slovenská archeológia 34, 365–382.

Pechtl, J. 2009: A monumental prestige patchwork. In: D. Hofmann – P. Bickle (eds.), Creating Communities: New Advances in Central European Neolithic Research. Oxford – Oakville: Oxbow Books, 186–201.

Pechtl, J. 2015: Linearbandkeramik Pottery and Society. In: C. Fowler – J. Harding – D. Hofmann (eds.), The Oxford Handbook of Neolithic Europe. Oxford: Oxford University Press, 555–572.

Pilař, D. – Květina, P. 2023: House unit of the Linear Pottery culture? Fill structure and pottery style analysis at the Bylany settlement. Archeologické rozhledy 75, 24–39. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2023.3

Podborský, V. 2011: Fenomén neolitického domu. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M14–15, 17–45.

Reimer, P. – Austin, W. – Bard, E. – Bayliss, A. – Blackwell, P. et al. 2020: The IntCal20 Northern Hemisphere Radiocarbon Age Calibration Curve (0–55 cal kBP). Radiocarbon 62, 725–757. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41

Řídký, J. – Květina, P. – Limburský, P. – Končelová, M. – Burgert, P. – Šumberová, R. 2019: Big men or chiefs? Rondel builders of Neolithic Europe. Oxford–Philadelphia: Oxbow Books. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv13nb7k7

Řídký, J. – Květina, P. – Půlpán, M. – Kovačiková, L. – Stolz, D. et al. 2012: Analýza a interpretace nálezů z příkopu neolitického rondelu ve Vchynicích (okr. Litoměřice). Archeologické rozhledy 64, 628–694.

Řídký, J. – Stolz, D. – Zápotocká, M. 2009: Neolitické osídlení v Černém Vole (Praha-západ). Formy objektů, keramika a štípaná industrie z výzkumů 1975–77 a 1914. Praehistorica 28, 177–236.

Riedhammer, K. 2003: Ein neuer mittelneolithischer Hausgrundriss mit Zaun aus Niederbayern. In: J. Eckert – U. Eisenhauer – A. Zimmermann (eds.), Archäologische Perspektiven: Analysen und Interpretationen im Wandel. Festschrift für Jens Lüning zum 65. Geburtstag. Internationale Archäologie, Studia honoraria 20. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 471–488.

Rocek, T. R. 2020: Storage in the Central European Neolithic: A view from the US Southwest. Journal of Archaeological Science: Reports 31, 102268. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2020.102268

Rulf, J. 1991: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách. Keramika. Muzeum a současnost 10, 88–176.

Rulf, J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů. Archeologické rozhledy 49, 439–461.

Schiffer, M. B. 1972: Archaeological context and systemic context. American Antiquity 37, 156–165. DOI: https://doi.org/10.2307/278203

Schindlerová, P. 2019: Sídliště kultury s lineární keramikou v Praze-Liboci. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Unpublished master thesis.

Soudský, B. 1962: The Neolithic site of Bylany. Antiquity 36, 190–200. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00036577

Soudský, B. 1966: Bylany. Osada nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné. Praha: Academia.

Soudský, B. 1969: Étude de la maison néolithique. Slovenská archeologia 17, 5–96.

Stäuble, H. 1997: Häuser, Gruben und Fundverteilung. In: J. Lüning (ed.), Ein Siedlungsplatz der Ältesten Bandkeramik in Bruchenbrücken, Stadt Friedberg/Hessen, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 39. Bonn: Dr. Rudolf Habelt, 17–150.

Stäuble, H. 2013: What You See Is What It Was? In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Internationale Archäologie 17. Rahden/West.: Verlag Marie Leidorf, 231–245.

Trampota, F. – Květina, P. 2020: How do they fit together? A case study of Neolithic pottery typology and radiocarbon chronology. Archeologické rozhledy 72, 163–193. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2020.6

Vondrovský, V. 2021: Neolitický sídelní areál Praha-Krč, Společenská zahrada. Organizace prostoru sídelního areálu s rondely a problematika formativních procesů. České Budějovice: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích. Unpublished PhD thesis.

Wolfram, S. 2013: Two sides of the coin: ceramic taphonomy and domestic space in the Linear Pottery settlements Hanau–Klein-Auheim and Eythra (Germany). In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Internationale Archäologie 17. Rahden/West.: Verlag Marie Leidorf, 79–90.