K otázce původu a pěstování révy vinné na území Čech, Moravy a Slovenska

Michaela Látková

doi:10.35686/AR.2024.245

Authors

Michaela Látková Institute of Archaeology in Brno, Czech Academy of Sciences, Čechyňská 363/19, CZ-602 00 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-8855-3165

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2024.245

Keywords:

grapevine, archaeobotany, Mikulčice, Early Middle Ages, morphology

Abstract

The study addresses the history of grape cultivation and viticulture in Czech-Slovak territory and examines the related economic and ecological aspects in individual historical periods – from the first finds of grapevine to the Early Middle Ages, when wine was an important liturgical symbol associated with Christianisation, to the high medieval and modern periods, when viticulture became an important economic sector. The paper discusses methods of identifying archaeobotanical grapevine finds, which had been problematic due to morphological changes caused by diagenetic processes. Although the accuracy of morphometric methods is low when coupled with the macroscopic assessment of finds, they can be effective for distinguishing between cultivated forms of grapevine and their wild counterparts. Despite the difficulties in classifying the finds, archaeobotanical studies are an important source of information on the history of viticulture and grapevine cultivation in the region.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Arnold, C. – Bachmann, O. – Schnitzler, A. 2017: Insights into the Vitis complex in the Danube floodplain (Austria). Ecology and Evolution 7, 7796–7806. DOI: https://doi.org/10.1002/ece3.3187

Barta, P. – Hajnalová, M. – Látková, M. 2014: Radiocarbon dating of plant macro-remains from river channel at PL 93 in Mikulčice and its implication for reconstruction of sediment deposition processes. In: L. Poláček (ed.), Mikulčice River Archaeology. New Interdisciplinary Research into Bridge No. 1. Internationale Tagungen in Mikulčice X. Brno: Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Brno, 113–116.

Beranová, M. 2000: Slované. Praha: Libri.

Beranová, M. – Kubačák, A. 2010: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha: Libri.

Bernardová, A. – Novák, J. – Houfková, P. – Meduna, P. 2010: The reconstruction of the Early Medieval vegetation in the Mělník vineyard region, Czech Republic. In: Terra Nostra. Schriften der GeoUnion Alfred-Wegener-Stiftung – 2010/2, 15th International Conference of the International Work Group for Palaeoethnobotany. Programme and Abstracts. Berlin: GeoUnion Alfred-Wegener-Stiftung, 110.

Boardman, S. – Jones, G. 1990: Experiments on the effects of charring on cereal plant components. Journal of Archaeological Science 17, 1–11. DOI: https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90012-T

Bojňanský, V. – Fargašová, A. 2007: Atlas of Seeds and Fruits of Central and East-European Flora: the Carpathian Mountains Region. Dordrecht: Springer.

Borzová, Z. 2005: Poľnohospodárske náradia a nástroje v období 6.–12. storočia na území dnešného Slovenska. Nitra: Univerzita Konštatína Filozofa v Nitra. Unpublished PhD thesis.

Borzová, Z. – Pažinová, N. 2010: Vybrané problémy súčasného poľnohospodárstva v Sedmohradsku (prípadová štúdia z obce Bezid). Ethnologia Actualis – Revue pre výskum kultúr etnických spoločenstiev 11, 169–187. DOI: https://doi.org/10.2143/REJ.169.1.2047043

Bouby, L. – Figueiral, I. – Bouchette, A. – Rovira, N. – Ivorra, S. – Lacombe, T. – Pastor, T. – Picq, S. – Marinval, P. – Terral, J. F. 2013: Bioarchaeological insights into the process of domestication of grapevine (Vitis vinifera L.) during Roman time in Southern France. PLoS One 8, e63195. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0063195

ter Braak, C. J. F. 1996: Unimodal models to relate species to environment. Wageningen: DLO-Agricultural Mathematics Group.

Čech, P. – Kočár, P. – Kozáková, R. – Kočárová, R. 2013: Ekonomika a životní prostředí raně středověké aglomerace v Žatci. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Čulíková, V. 2008: Rostlinné makrozbytky z pravěkých a raně středověkých antropogenních sedimentů v Lovosicích. Archeologické rozhledy 60, 61–74.

Dřímal, J. 1965: Vinice brněnských měšťanů v Brně a na jižní Moravě do roku 1526. In: Ročenka okresního archivu pro okres Břeclav v Mikulově. Mikulov: Okresní archiv, 17–44.

Facsar, G. – Jerem, E. 1985: Zum urgeschichtlichen Weinbau in Mitteleuropa, Rebkernfunde von Vitis vinifera L. aus der urnenfelder-, hallstatt- und latènezeitlichen Siedlung Sopron-Krautacker. Wissenschaftliche Arbeiten aus dem Burgenland 71, 121–144.

Fietz, A. 1941: Mikroskopische Untersuchung von drei mittelalterlichen Bauopfern aus Brünn. Mitteilungen und Verhandlungen der naturforschenden Vereinigung Brünn 72, 62–70.

Frolec, V. 1973: Vinohradnictví. Kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno: Blok.

Hajnalová, E. 1989: Archeobotanické pramene vinohradníctva na Slovensku. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Historica 39–40, 171–176.

Hajnalová, E. 2001: Ovocie a ovocinárstvo v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Acta Interdisciplinaria Archaeologica 10. Nitra: Archeologický ústav SAV.

Hajnalová, M. – Elschek, K. 2015: Ein dendrodatierter Brunnenfud des 8. Jhs. aus Malacky (Westslowakei): Archäobotanische und Archäologische Untersuchungen. In: H. Friesinger – A. Stuppner (eds.), Mensch und Umwelt – Ökoarchäologische probleme in der Frühgeschichte. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften, 153–172. DOI: https://doi.org/10.1553/0x00328eb3

Hajnalová, M. 2012: Archeobotanika doby bronzovej na Slovensku. Štúdie ku klime, prírodnému prostrediu, pol'nohospodárstvu a paleoekonómii. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa.

Hajnalová, M. – Látková, M. – Kajanová, M. – Eliaš, P. – Ďurišová, Ľ. 2023: Wild or cultivated? a study of Vitis sylvestris in natura in Slovakia and implications for archaeology and archaeobotany (morphometric approach). Vegetation History and Archaeobotany 32, 321–337. DOI: https://doi.org/10.1007/s00334-023-00909-1

Hajnalová, M. – Rajtár, J. 2009: Supply and subsistence: the Roman fort at Iža. In: W. S. Hanson (ed.), The Army and Frontiers of Rome. Papers offered to David Breeze on the occasion of his sixty-fifth birthday and his retirement from Historic Scotland. Journal of Roman Archaeology Supplementary Series 74. Portsmouth: Journal of Roman Archaeology, 192–207.

Hegi, G. 1925: Illustrierte Flora von Mittel-Europa. München: J. F. Lehmanns Verlag, 359–456.

Hlavatá, J. 2015: Archeobotanické nálezy rastlín a ich vypovedacia schopnosť vo vzťahu k poľnohospodárstvu včasného stredoveku. In: Z. Borzová (ed.), Interdisciplinárne o poľnohospodárstve včasného stredoveku. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 9–44.

Klíma, B. 2011: Znojmo (okr. Znojmo). Hradiště sv. Hypolita. Středohradištní, mladohradištní období. Pohřebiště. Záchranný a předstihový výzkum. Přehled výzkumů 52, 212–213.

Kočár, P. – Kočárová, R. – Opravil, E. – Procházka, R. 2014: Archeobotanická výpověď brněnských parcel. Přehledy výzkumů 55, 125–166.

Köhler-Schneider, M. 2001: Verkohlte Kultur – und Wildpflanzenreste aus Stillfried an der March als Spiegel spätbronze Landwirtschaft im Weinviertel. Niederösterreich. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften.

Köhler-Schneider, M. 2003: Contents of a storage pit from late Bronze Age Stillfried, Austria: another record of the "new" glume wheat. Vegetation History and Archaeobotany 12, 105–111. DOI: https://doi.org/10.1007/s00334-003-0010-y

Kolník, T. 1971: Prehľad a stav bádania o dobe rímskej a sťahovaní národov. Slovenská archeólogia 19, 499–540.

Komárková, V. 2005: Analýza rostlinných makrozbytků ze slovanských zásobních jam ve Statenicích. Archeologie ve středních Čechách 9, 549–555.

Kraus, V. 2009: Vinitorium historicum. Praha: Radix.

Krčová, D. 2016: Zdroje obživy, príprava jedál a stravovacie zvyklosti Germánov v strednom Podunajsku vo svetle historických a hmotných prameňov. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitra. Unpublished PhD thesis.

Krekovič, E. 2000: Kniežacie hroby. Pamiatky a múzeá 3, 48–51.

Látková, M. 2017: The Archaeobotany of Mikulčice. Food Supply to the Early Medieval Stronghold. Studien zum Burgwall von Mikulčice XI. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 55. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Látková, M. – Hajnalová, M. 2014: Plant macro-remains from the palaeochannel sediments in Mikulčice, trench B 2012. In: L. Poláček (ed.), Mikulčice River Archaeology. New Interdisciplinary Research into Bridge No. 1. Internationale Tagungen in Mikulčice X. Brno: The Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Brno, 93–112.

Látková, M. – Hajnalová, M. – Havlík, M. 2019: Grape vine and viticulture tradition in Mikulčice. Přehled výzkumů 60, 79–91.

Logothetis, B. 1970: The development of the vine and of viticulture in Greece based on archaeological findings in the area. Epistimoniki Epetiris tis Geoponikis kai Dasologikis Sholis, University of Thessaloniky 13, 167–249.

Logothetis, B. 1974: The contribution of the vine and the wine to the civilization of Greece and Eastern Mediterranean. Epistimoniki Epetiris tis Geoponikis kai Dasologikis Sholis, University of Thessaloniky 17, 5–286.

Maděra, P. – Martinková, M. 2002: Assessing the occurrence of Vitis vinifera subsp. sylvestris (C. C. Gmelin) Hegi in the Czech Republic. Journal of Forest Science 48(11), 482–485. DOI: https://doi.org/10.17221/11916-JFS

Mangafa, M. – Kotsakis, K. 1996: A new metod for the identification of wild and cultivated charred grape seeds. Journal of Archaeological Science 23, 409–418. DOI: https://doi.org/10.1006/jasc.1996.0036

Meduna, P. 2017: Vinařství v Čechách v době předkarlovské. In: V. Žůrek (ed.), Karel IV. a burgundské. Tradice pěstování a pití burgundského vína v českých zemích od středověku dodnes. Praha: Univerzita Karlova, 13–18.

Měřínský, Z. 1972: Vinařský nůž z římské stanice u Mušova. Národopisný věstník českoslovanský 7, 103–112.

Miller, N. F. 2008: Sweeter than wine? The use of the grape in early Western Asia. Antiquity 82, 937–946. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00097696

Opravil, E. 1963: Z minulosti vinohradů ve Slezsku a na severní Moravě. Zprávy Slezského ústavu ČSAV v Opavě, řada B 124, 9.

Opravil, E. 1965: Rostliny ze středověkých nálezů v Olomouci. Archeologické rozhledy 17, 193–197.

Opravil, E. 1972: Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích (Výzkum z let 1954–1965). Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně 2. Praha: Academia.

Opravil, E. 1977: Vinná réva na území Československa v pravěku. Archeologické rozhledy 29, 361–365.

Opravil, E. 1980: K původnímu rozšíření lesní révy a její domestikaci. Moravín – Sborník vinohradnicko-vinařských aktualit, 81–83.

Opravil, E. 1985: Vinná réva a ovocné plodiny v Mikulčicích a na Pohansku v době hradištní. Moravín – Sborník vinohradnicko-vinařských aktualit, 95–97.

Opravil, E. 1997: Wilder Weinstock (Vitis vinifera subsp. sylvestris) in Äneolithikum Mährischen Pforte (Mähren, Tschechische Republic). Časopis Slezského zemského muzea A46, 169–172.

Opravil, E. 2000: Zur Umwelt des Burgwalls von Mikulčice und zur pflanzlichen Ernährung seiner Bewohner. In: L. Poláček (ed.), Studien zum Burgwall von Mikulčice IV. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Brno, 9–169.

Opravil, E. 2003: Vegetation des Burgwalls von Mikulčice und ihre wirtschaftliche Bedeutung. In: L. Poláček (ed.), Studien zum Burgwall von Mikulčice V. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Brno, 75–81.

Pagnoux, C. – Bouby, L. – Ivorra, S. – Petit, C. – Valamoti, S. M. – Pastor, T. – Picq, S. – Terral, J. F. 2015: Inferring the agrobiodiversity of Vitis Vinifera L. (grapevine) in ancient Greece by comparative shape analysis of archaeological and modern seeds. Vegetation History and Archaeobotany 24, 75–84. DOI: https://doi.org/10.1007/s00334-014-0482-y

Pagnoux, C. – Bouby, L. – Valamoti, S. M. – Bonhomme, V. – Ivorra, S. – Gkatzogia, E. – Karathanou, A. – Kotsachristou, D. – Kroll, H. – Terral, J. F. 2021: Local domestication or diffusion? Insights into viticulture in Greece from Neolithic to Archaic times, using geometric morphometric analyses of archaeological grape seeds. Journal of Archaeological Science 125, 105263. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jas.2020.105263

Pokorná, A. – Dreslerová, D. – Křivánková, D. 2011: Archaeobotanical Database of the Czech Republic, an Interim Report. Interdisciplinaria archaeologica – Natural Sciences in Archaeology II/1, 49–53. DOI: https://doi.org/10.24916/iansa.2011.1.5

Pospíšilová, D. – Šimora, R. 2019: Lesný vinič Vitis vinifera ssp. silvestris Gmel. a jeho výskyt na Slovensku. Bratislava: VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

Rebay-Salisbury, K. 2002: Die hallstattzeitliche Grabhügelgruppe von Zagersdorf im Burgenland. Wissenschaftliche Arbeiten aus dem Burgenland 107. Eisenstadt: Amt der Burgenländischen Landesregierung.

Rebay-Salisbury, K. 2003: Wein in der Eisenzeit. In: J. Leskovar – G. Schwanzar – G. Winkler (eds.), Worauf wir stehen: Archäologie in Oberösterreich. Linz: Oberösterreichische Landesmuseen, 289–297.

Renfrew, J. M. 1973: Palaeoethnobotany. The prehistoric food plants of the Near East and Europe. London: Methuen.

Rösch, M. 2002: Der Inhalt der beiden Bronzekannen. In: H. Baitinger – B. Pinsker (eds.), Glaube – Mythos – Wirklichkeit. Das Rätsel der Kelten vom Glauberg. Stuttgart: Theiss, 119–120.

Rzehak, A. 1909: Die Gefässfunde im Baugrund der Brünner Häuser. Zeitschrift des mährischen Landesmuseums 9, 92–135.

Smith, H. – Jones, G. 1990: Experiments on the effects of charring on cultivated grape seeds. Journal of Archaeological Science 17, 317–327. DOI: https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90026-2

Stika, H. P. 1999: Keltisches Bier aus Hochdorf. Schriften des Keltenmuseums Hochdorf/Enz 1, 64–75.

Stöllner, T. 1993: Weissgrundige Keramik der Frühlatènezeit in Böhmen: Ein Beitrag zur Frage des Keramikhandels bei den Kelten. In: J. Waldhauser (u. a.), Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen. Archeologický výzkum v severních Čechách 21 (1993). Praha, 250–256.

Stöllner, T. 2002: Die Hallstattzeit und der Beginn der Latènezeit im Inn-Salzach-Raum. Archäologie in Salzburg 3/I. Salzburg: Amt der Salzburger Landesregierung (Landesarchäologie).

Stummer, A. 1911: Zur Urgeschichte der Rebe und des Weinbaues. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 41, 283–296.

Šálková, T. – Bezděk, A. – Březinová, H. – Farkašová, K. – Houfková, P. et al. 2015: Bioarchaeologická rekonstrukce pohřebního ritu – případová studie na základě organického materiálu z halštatské mohyly na lokalitě Zahrádka (jižní Čechy, Česká republika). Památky archeologické 106, 95–135.

Tejral, J. 2002: Doba římská v oblasti vodního díla. In: S. Stuchlík (ed.), Oblast vodního díla Nové mlýny od pravěku do středověku. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 291–328.

Terral, J. F. – Ta Bard, E. – Bouby, L. – Ivorra, S. – Pastor, T. et al. 2010: Evolution and history of grapevine (Vitis vinifera) under domestication. New morphometric perspectives to understand seed domestication syndrome and reveal origins of ancient European cultivars. Annals of Botany 105, 443–445. DOI: https://doi.org/10.1093/aob/mcp298

Tomková, K. 2021: K archeologickým nálezům peciček vinné révy a topografii vinic v raně středověkých Čechách. Archeologicke výzkumy v jižních Čechách 34, 319–323.

Turčan, V. 2012: Depoty z Bojnej a včasnostredoveké hromadné nálezy železných predmetov uložené v zbierkach Slovenského národného múzea – Archeologického múzea. Bratislava: Slovenské národné múzeum.

Valamoti, S. M. 2015: Harvesting the “wild”? Exploring the context of fruit and nut exploitation at Neolithic Dikili Tash, with special reference to wine. Vegetation History and Archaeobotany 24, 35–46. DOI: https://doi.org/10.1007/s00334-014-0487-6

Valamoti, S. M. – Darcque, P. – Koukouli-Chrysanthaki, C. – Malamidou, D. – Tsirtsoni, Z. 2015: An Archaeobotanical investigation of Prehistoric grape vine exploitation and wine making in Northern Greece: recent finds from Dikili Tash. In: A. Diler – K. Senol – Ü. Aydinoglu (eds.), Olive Oil and Wine Production in Eastern Mediterranean during Antiquity. International Symposium Proceedings 17–19 November 2011, Urla, Turkey. Ege Üniversitesi, Izmir, 125–139.

Valamoti, S. M. – Pagnoux, C. – Ntinou, M. – Bouby, L. – Bonhomme, V. – Terral, J. F. 2020: More than meets the eye: new archaeobotanical evidence on Bronze Age viticulture and wine making in the Peloponnese, Greece. Vegetation History and Archaeobotany 29, 35–50. DOI: https://doi.org/10.1007/s00334-019-00733-6

Varsik, V. 2000: Vidiecke sídlisko v zázemí kastela Gerulata. Pamiatky a múzeá 49(3), 15–17.

Webb, D. A. 1968: Vitaceae. In: T. G. Tutin – V. H. Heywood – N. A. Burges – D. M. Moore – D. H. Valentine – S. M. Walters – D. A. Webb, Flora Europaea 2. Rosaceae to Umbeliferae. Cambridge: Cambridge University Press, 246–247.

Zecca, G. – Mattia, F. – Lovicu, G. – Labra, M. – Sala, F. – Grassi, F. 2010: Wild grapevine: silvestris, hybrids or cultivars that escaped from vineyards? Molecular evidence in Sardinia. Plant Biology 12, 558–562. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1438-8677.2009.00226.x

van Zeist, W. 1991: Economic aspects. In: W. van Zeist – K. Wasylikowa – K. E. Behre (eds.), Progress in Old World palaeoethnobotany. Rotterdam: Balkema, 109–130.

Zohary, D. – Spiegel-Roy, P. 1975: Beginning of fruit growing in the Old World. Science 187, 319–327. DOI: https://doi.org/10.1126/science.187.4174.319