Interconnection between house and fenced area: A case study of an LBK settlement in Hostivice-Sadová, Central Bohemia

Petra Schindlerová; Jana Klementová; Miroslav Popelka; Miroslava Šmolíková

doi:10.35686/AR.2024.236

Authors

Petra Schindlerová Department of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0003-1681-6242
Jana Klementová The Central Bohemian Museum in Roztoky near Prague, Zámek 1, CZ-252 63 Czech Republic
Miroslav Popelka Department of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1, Czech Republic
Miroslava Šmolíková Department of Archeology, Prague City Museum, Pod Viaduktem 2595, CZ-155 00 Praha 13, Czech Republic

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2024.236

Keywords:

Linear pottery culture, Central Bohemia, formation processes, longhouse, fenced area

Abstract

The article aims to examine the relationship between the use of longhouses and adjacent fenced areas at the Linear Pottery culture (LBK) settlement in Hostivice-Sadová. The analysis focuses on house no. 1 and 15 and the rectangular fenced areas defined mainly by single posts that were excavated next to their eastern walls. The study includes representative pottery assemblages from settlement features and construction pits dated to the two subsequent phases in the middle stage of LBK. Formation processes and the proportion of decoration style were analysed in combination with radiocarbon dating. The article also addresses whether fenced areas were later used as refuse disposal spaces. The results show that the fills of the features in the fenced areas were deposited later than the house unit assemblages were formed. In both cases, there is no significant evidence of using fenced areas later for waste disposal. Additionally, the social and economic aspects of these houses are discussed as the construction, length, fenced areas, and concentration of finds indicate their important social and economic role within the settlement.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Allard, P. – Hamon, C. – Bonnardin, S. – Cayol, N. – Chartier, M. et al. 2013: Linear Pottery domestic space: taphonomy, distribution of finds and economy in the Aisne valley settlements. In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Internationale Archäologie 17. Rahden/West.: Verlag Marie Leidorf, 9–28.

Baales, M. – Claßen, E. – Kempken, F. 2015: Viehkral, Garten oder was? In: T. Otten – J. Kunow – M. M. Rind – M. Trier (eds.), Revolution Jungsteinzeit. Archäologische Landesausstellung Nordrhein-Westfalen. Schriften zur Bodendenkmalpflege in Nordrhein-Westfalen 11. Darmstadt: Wiss, 337–340.

Bickle, P. 2013: Of time and the house: the Early Neolithic communities of the Paris Basin and their domestic architecture. In: D. Hofmann – J. Smyth (eds.), Tracking the Neolithic house in Europe. Sedentism, architecture, and practice. New York: Springer, 151–81. DOI: https://doi.org/10.1007/978-1-4614-5289-8_7

Bickle, P. 2020: The structure of chaos: decay and deposition in the Early Neolithic. In: D. Hofmann (eds.), Magical, mundane or marginal? Deposition practices in the Early Neolithic Linearbandkeramik culture. Leiden: Sidestone Press, 181–203.

Blažková, T. 2020: Uspořádání a chronologie prostoru mladoneolitického sídliště s rondelem v Praze-Ruzyni. Archeologie ve středních Čechách 24, 111–146.

Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates. Radiocarbon 51, 337–360. DOI: https://doi.org/10.1017/S0033822200033865

Coudart, A. 1998: Architecture et société néolithique: l’unité et la variance de la maison danubienne Paris: Éditions de la Maison des sciences de l’homme. DOI: https://doi.org/10.4000/books.editionsmsh.43980

Čtverák, V. – Rulf, J. 1984: Neolitický sídelní areál v Dolních Břežanech, okres Praha-západ. Archeologické rozhledy 36, 121–153.

Czerniak, L. 2013: House, household and village in the Early Neolithic of Central Europe: a case study of the LBK in Little Poland. In: S. Kadrow – P. Włodarczak (eds.), Environment and subsistence: forty years after Janusz Kruk’s “Settlement studies…”. Studien zur Archäologie in Ostmitteleuropa 11. Bonn – Rzesow: Dr. Rudolf Habelt – Institute of Archaeology Rzeszów University, 43–68.

Dalidowski, M. – Hofmann, A. – Laurat, T. – Stäuble, H. – Tinapp, C. 2016: Linienbandkeramische Häuser bei Hain and Rötha, Lkr. Leipzig. Ausgrabungen in Sachsen 5, 62–77.

Gomart, L. – Hachem, L. – Hamon, C. – Giligny, F. – Ilett, M. 2015: Household interaction in Neolithic villages: A new model for the Linear Pottery Culture in west-central Europe. Journal of Anthropological Archaeology 40, 230–249. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaa.2015.08.003

Gronenborn, D. – Strien, H.-C. – Lemmen, C. 2017: Population dynamics, social resilience strategies, and Adaptive Cycles in early farming societies of SW Central Europe. Quaternary International 446, 54–65. DOI: https://doi.org/10.1016/j.quaint.2017.01.018

Hachem, L. 2000: New observations on the Bandkeramik house and social organization. Antiquity 74, 308–312. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00059342

Hachem, L. – Hamon, C. 2014: Linear Pottery Culture Household Organisation. An Economic Model. In: A. Whittle – P. Bickle (eds.), Early Farmers. The View from Archaeology and Science. Proceedings of the British Academy 198. Oxford: Oxford University Press, 159–180. DOI: https://doi.org/10.5871/bacad/9780197265758.003.0009

Havel, J. – Rulf, J. 1988: Neolitické osídlení v Praze 6 – Liboci. Archaeologica Pragensia 9, 5–22.

Hofmann, D. 2013: Narrating the houses. The transformation of longhouses in early Neolithic Europe. In: A. M. Chadwick – C. D. Gibson (eds.), Memory, Myth and Long-term Landscape Inhabitation. Oxford: Oxbow books, 32–54.

Husmann, H. – Cziesla, E. 2014: Bandkeramische Häuser, Brunnen und ein Erdwerk. In: E. Cziesla – T. Ibeling (eds.), Autobahn 4. Fundplatz der Extraklasse. Archäologie unter der neuen Bundesautobahn bei Arnoldsweiler. Langenweissbach: Verlag Beier & Beran, 71–118.

Končelová, M. – Květina, P. 2015: Neolithic longhouse seen as a witness of cultural change in the Post-LBK. Anthropologie 53, 431–446.

Kovačiková, L. – Bréhard, S. – Šumberová, R. – Balasse, M. – Tresset, A. 2012: The new insights into the subsistence and early farming from Neolithic settlements in Central Europe: the archaeozoological evidence from the Czech Republic. Archaeofauna 21, 71–97. DOI: https://doi.org/10.15366/archaeofauna2012.21.004

Kretschmer, S. – Viol, P. – Stäuble, H. – Herbig, C. – Muigg, B. – Tegel, W. – Tinapp, C. 2016: Der Fundplatz Droßdorf im Tagebaufeld Peres (Lkr. Leipzig). Ein früh-, mittel- und spätneolithisches Siedlungsareal mit zahlreichen Brunnen. Ausgrabungen in Sachsen 5, 30–57.

Kuna, M. 2015: Categories of Settlement Discard. In: K. Kristiansen – L. Šmejda – J. Turek (eds.), Paradigm Found. Archaeological Theory. Present, Past and Future. Essays in Honour of Evžen Neustupný. Oxford and Philadelphia: Oxbow Books, 278–292. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctvh1dpc1.25

Kustár, R. – Lantos, A. – Hajnalová, M. – Sümegi, P. 2014: Výskum neolitického sídliska na lokalite Harta-Gátőrház. Studia archaeologica Brunensia 19, 23–43.

Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu. In: I. Pavlů (ed.), Bylany Varia 2. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 21–38.

Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech. In: I. Pavlů (ed.), Bylany Varia 3. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 9–16.

Květina, P. 2010: The Spatial Analysis of Non-Ceramic Refuse From the Neolithic Site At Bylany, Czech Republic. European Journal of Archaeology 13, 336–367. DOI: https://doi.org/10.1177/1461957110386673

Květina, P. – Hrnčíř, V. 2013: Between archaeology and anthropology: imagining Neolithic settlements. Anthropologie 51, 323–347.

Květina, P. – Končelová, M. 2011a: Kategorie výzdobného stylu na lineární keramice z Bylan. Archeologické rozhledy 63, 195–219.

Květina, P. – Končelová, M. 2011b: Sherds on the map: Intra-site GIS of the Neolithic site of Bylany (Czech Republic). In: J. W. H. Verhagen – A. G. Posluschny – A. Danielisova (eds.), Go Your Own Least Cost Path. Spatial technology and archaeological interpretation. Proceedings of the GIS session at EAA 2009, Riva del Garda. Oxford: Archaeopress, 55–65.

Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Květina, P. – Řídký, J. 2017: Neolithic settlement space: waste, deposition and identity. In: D. Sosna – L. Brunclíková (eds.), Archaeologies of waste: encounters with the unwanted. Oxford: Oxbow Books, 127–144.

Květina, P. – Řídký, J. 2019: Traditional and archaic societies – problem linked to the search for social and power attributes in the archaeological record. In: J. Řídký et al., Big men or chiefs? Rondel builders of Neolithic Europe. Oxford–Philadelphia: Oxbow Books, 7–14. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv13nb7k7.6

Last, J. 1998: The residue of yesterday’s existence: settlement space and discard at Miskovice and Bylany. In: I. Pavlů (ed.), Bylany Varia 1. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 17–45.

Lenneis, E. 2012: Zur Anwendbarkeit des rheinischen Hofplatzmodells im östlichen Mitteleuropa. In: R. Smolnik (ed.), Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik: Beiträge der internationalen Tagung “Neue Fragen zur Bandkeramik oder alles beim Alten?!”, Leipzig, 23. bis 24. September 2010. Dresden: Landesamt für Archäologie, 47–52.

Lička, M. 2012: K otázce interpretace zahloubených objektů uvnitř pozdnělengyelského domu z Postoloprt, okr. Louny. Archeologie ve středních Čechách 16, 623–648.

Modderman, P. J. R. 1986: On the typology of houseplans and their European settings. Památky archeologické 77, 383–394.

Neustupný, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice. Archeologické rozhledy 48, 490–509.

Olmerová, H. – Pavlů, I. 1991: Neolitický areál v Liboci, k. ú. Praha 6 – Dolní Liboc. Archeologica Pragensia 11, 5–64.

Pavlů, I. 1977: K metodice analýzy sídlišť s lineární keramikou. Památky archeologické 68, 5–55.

Pavlů, I. 1981: Počátky vyplňované pásky v české lineární keramice. Praehistorica 8. Varia Archaeologica 2, 21–25.

Pavlů, I. 2000: Life on a Neolithic site Bylany – situational analysis of artefacts. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Prostorová analýza keramiky. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Pavlů, I. 2013: The role of Linear Pottery houses in the process of neolithisation. Documenta Praehistorica 40, 31–37. DOI: https://doi.org/10.4312/dp.40.4

Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M. 1987: Theses of the Neolithic site of Bylany. Památky archeologické 77, 288–412.

Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1979: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické 70, 281–318.

Pavlů, I. (ed.) – Zápotocká, M. 2013: The prehistory of Bohemia 2. The Neolithic. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Pavúk, J. 1986: Linearkeramische Großbauten aus Čataj. Slovenská archeológia 34, 365–382.

Pechtl, J. 2009: A monumental prestige patchwork. In: D. Hofmann – P. Bickle (eds.), Creating Communities: New Advances in Central European Neolithic Research. Oxford – Oakville: Oxbow Books, 186–201.

Pechtl, J. 2015: Linearbandkeramik Pottery and Society. In: C. Fowler – J. Harding – D. Hofmann (eds.), The Oxford Handbook of Neolithic Europe. Oxford: Oxford University Press, 555–572.

Pilař, D. – Květina, P. 2023: House unit of the Linear Pottery culture? Fill structure and pottery style analysis at the Bylany settlement. Archeologické rozhledy 75, 24–39. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2023.3

Podborský, V. 2011: Fenomén neolitického domu. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M14–15, 17–45.

Reimer, P. – Austin, W. – Bard, E. – Bayliss, A. – Blackwell, P. et al. 2020: The IntCal20 Northern Hemisphere Radiocarbon Age Calibration Curve (0–55 cal kBP). Radiocarbon 62, 725–757. DOI: https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41

Řídký, J. – Květina, P. – Limburský, P. – Končelová, M. – Burgert, P. – Šumberová, R. 2019: Big men or chiefs? Rondel builders of Neolithic Europe. Oxford–Philadelphia: Oxbow Books. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv13nb7k7

Řídký, J. – Květina, P. – Půlpán, M. – Kovačiková, L. – Stolz, D. et al. 2012: Analýza a interpretace nálezů z příkopu neolitického rondelu ve Vchynicích (okr. Litoměřice). Archeologické rozhledy 64, 628–694.

Řídký, J. – Stolz, D. – Zápotocká, M. 2009: Neolitické osídlení v Černém Vole (Praha-západ). Formy objektů, keramika a štípaná industrie z výzkumů 1975–77 a 1914. Praehistorica 28, 177–236.

Riedhammer, K. 2003: Ein neuer mittelneolithischer Hausgrundriss mit Zaun aus Niederbayern. In: J. Eckert – U. Eisenhauer – A. Zimmermann (eds.), Archäologische Perspektiven: Analysen und Interpretationen im Wandel. Festschrift für Jens Lüning zum 65. Geburtstag. Internationale Archäologie, Studia honoraria 20. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 471–488.

Rocek, T. R. 2020: Storage in the Central European Neolithic: A view from the US Southwest. Journal of Archaeological Science: Reports 31, 102268. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2020.102268

Rulf, J. 1991: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách. Keramika. Muzeum a současnost 10, 88–176.

Rulf, J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů. Archeologické rozhledy 49, 439–461.

Schiffer, M. B. 1972: Archaeological context and systemic context. American Antiquity 37, 156–165. DOI: https://doi.org/10.2307/278203

Schindlerová, P. 2019: Sídliště kultury s lineární keramikou v Praze-Liboci. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Unpublished master thesis.

Soudský, B. 1962: The Neolithic site of Bylany. Antiquity 36, 190–200. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00036577

Soudský, B. 1966: Bylany. Osada nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné. Praha: Academia.

Soudský, B. 1969: Étude de la maison néolithique. Slovenská archeologia 17, 5–96.

Stäuble, H. 1997: Häuser, Gruben und Fundverteilung. In: J. Lüning (ed.), Ein Siedlungsplatz der Ältesten Bandkeramik in Bruchenbrücken, Stadt Friedberg/Hessen, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 39. Bonn: Dr. Rudolf Habelt, 17–150.

Stäuble, H. 2013: What You See Is What It Was? In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Internationale Archäologie 17. Rahden/West.: Verlag Marie Leidorf, 231–245.

Trampota, F. – Květina, P. 2020: How do they fit together? A case study of Neolithic pottery typology and radiocarbon chronology. Archeologické rozhledy 72, 163–193. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2020.6

Vondrovský, V. 2021: Neolitický sídelní areál Praha-Krč, Společenská zahrada. Organizace prostoru sídelního areálu s rondely a problematika formativních procesů. České Budějovice: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích. Unpublished PhD thesis.

Wolfram, S. 2013: Two sides of the coin: ceramic taphonomy and domestic space in the Linear Pottery settlements Hanau–Klein-Auheim and Eythra (Germany). In: C. Hamon – P. Allard – M. Ilett (eds.), The Domestic Space in LBK Settlements. Internationale Archäologie 17. Rahden/West.: Verlag Marie Leidorf, 79–90.