Ceramic technology evolution at the beginning of the Roman Period: Case study of the Mlékojedy settlement site (Central Bohemia)

Zdeněk Beneš; Karel Slavíček; Dalibor Všianský

doi:10.35686/AR.2024.3

Autoři

Zdeněk Beneš Department of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Celetná 20, CZ-110 00 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-6130-7565
Karel Slavíček Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-6662-927X
Dalibor Všianský Department of Geological Sciences, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlářská 2, CZ-611 37 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0001-9769-072X

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2024.3

Klíčová slova:

mladší doba římská, pozdní doba laténská, XRF, XRD, keramická petrografie

Abstrakt

Tato zjišťovací archeometrická studie zkoumá keramiku spojenou s významnou migrační vlnou ze severu do české kotliny na přelomu pozdní doby laténské a doby římské. Analýza keramiky ze sídliště Mlékojedy odhaluje doklady technologické diskontinuity ve dvou klíčových chronologických přechodech. K prvnímu a významnějšímu dochází mezi pozdní dobou laténskou a mladší dobou římskou (LT D/R A). Vyznačuje se změnou způsobu formování keramiky a odklonem od používání hrnčířského kruhu. V tomto období se také prosazují nové tvary keramiky a nová škála ornamentů, které mohou naznačovat kulturní import či/a migraci obyvatelstva. Technologické změny v hrnčířské výrobě však nebyly absolutní, neboť určité procesy přetrvávaly z předcházejícího období. Druhá technologická diskontinuita byla zjištěna mezi fázemi R A a R B1 doby římské. Vyznačuje se přirozeným vývojem keramické technologie, který byl pravděpodobně urychlen společenskými změnami ovlivněnými kontaktem s římsko-provinciální kulturou. Nálezy naznačují, že naprostá většina keramiky mohla být vyrobena z místních zdrojů.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Arnold, D. E. 2005: Linking Society with the Compositional Analyses of Pottery: a Model from Comparative Ethnography. In: A. Livingstone Smith – D. Bosquetand – R. Martineau (eds.), Pottery manufacturing processes: Reconstitution and interpretation. BAR International series 1349. Oxford: Archaeopress, 15–32.

Bajnok, K. – Kovács, Z. – Gait, J. – Maróti, B. – Csippán, P. et al. 2022: Integrated petrographic and geochemical analysis of the Langobard age pottery of Szólád, Western Hungary. Archaeological and Anthropological Sciences 14, 13. DOI: https://doi.org/10.1007/s12520-021-01467-1

Beneš, Z. 2021: Mlékojedy – sídliště z počátku doby římské ve středních Čechách a některé jeho chronologické a kulturně-historické souvislosti. In: E. Droberjar – B. Komoróczy (eds.), Příspěvky k poznání barbarských komunit (Archeologie barbarů 2016 a 2018). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 70. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 15–33.

Beneš, Z. – Bursák, D. – Jílek, J. 2017: Plaňany-Group in Bohemia. Three case studies with an emphasis on ceramics. In: A. Michałowski – M. Teska – P. Niedzielski – M. Żółkiewski (eds.), Settlements Pottery of the pre-Roman Iron Age in Central European Barbaricum – new research perspectives. Poznań: Biblioteka Telgte Wydawnictwo, 41–66.

Burmeister, S. 2020: Germanen? Die Facetten und Probleme eines germanischen Kollektivbegriffs vor dem Hintergrund der bekannten Quellen. In: G. Uelsberg – M. Wemhoff (eds.), Germanen. Eine archäologische Bestandaufsnahme. Darmstadt: Theiss: 416–431.

Bursák, D. – Danielisová, A. – Magna, T. – Pajdla, P. – Míková, J. – Rodovská, Z. – Strnad, L. – Trubač, J. 2022: Archaeometric perspective on the emergence of brass north of the Alps around the turn of the Era. Scientific Reports 12, 374. DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-021-04044-7

Czech geological survey 2023: Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Prague: Czech geological service. Available at: https://mapy.geology.cz/geocr50/ [accessed 2023-11-4].

Danielisová, A. 2020: Bohemia at the End of the La Tène Period: Objects, Materials, Chronology, and Main Development Trends – A Review. Památky archeologické 111, 113–157. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2020.3

Daszkiewicz, M. – Łuczkiewicz, P. – Kleemann, J. – Kuzioła, A. 2019: What shall we put in the grave? Archaeometric analyses of ceramics from a late Pre-Roman, Roman and Migration period cemetery in Malbork-Wielbark, northern Poland. Praehistorische Zeitschrift 94, 414–453. DOI: https://doi.org/10.1515/pz-2019-0018

Daszkiewicz, M. – Meyer, M. 2008: Archäokeramologische Studien an latènezeitlicher, übergangszeitlicher und kaiserzeitlicher Keramik. In: M. Meyer (ed.), Mardorf 23, Ldkr. Marburg-Biedenkopf. Berliner Archäologische Forschungen 5. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 311–351.

Daszkiewicz, M. – Meyer, M. – Munteanu, O. – Iarmulschi, V. 2017: Pottery found at the Horodca Mică and Ulmu Iron Age settlements – results of archaeoceramological analysis. PLURAL. History, Culture, Society 5(2), 32–74. DOI: https://doi.org/10.37710/plural.v5i2_2

Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfelder der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 23. Prague: National museum.

Droberjar, E. 2006a: Plaňanská skupina grossromstedtské kultury. K chronologii germánských nálezů a lokalit v Čechách na sklonku doby laténské a v počátcích doby římské. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.), Archeologie barbarů 2005. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 11–90.

Droberjar, E. 2006b: Hornolabští Svébové-Markomani. K problematice dalšího vývoje großromstedtské kultury ve stupni Eggers B1 ("Zeitgruppe 3") v Čechách (dobřichovská skupina). Archeologie ve středních Čechách 10, 599–712.

Droberjar, E. 2007: "Veteres illic Sueborum praedae et nostris e provinciis lixae ac negotiatores reperti…" (Tacitus, Ann. II,62,3). K interpretaci římských importů u českých Svébů v době Marobudově. In: E. Droberjar – O. Chvojka (eds.), Archeologie barbarů 2006. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 3. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 43–93.

Droberjar, E. 2008: K chronologii nejstarších labsko-germánských (svébských) sídlišť v Čechách. In: E. Droberjar – B. Komoróczy – D. Vachůtová (eds.), Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 37. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 99–110.

Frank, K. 2009: Frühe Germanen im Taubergebiet. In: V. Salač – J. Bemmann (eds.), Mitteleuropa zur Zeit Marbods. Praha – Bonn: Archeologický ústav AV ČR, Praha – Vor- und Frühgeschichtliche Archäologie der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn, 453–472.

Jílek, J. – Vokolek, V. – Beková, M. – Bek, T. – Urbanová, K. – Hornik, P. 2015: Sídliště z časné doby římské ve Slepoticích. Archeologie východních Čech 6, 21–334.

Heimann, R. B. 2017: X-Ray Powder Diffraction (XRPD). In: A. M. W. Hunt (ed.), The Oxford Handbook of Archaeological Ceramic Analysis. Oxford: Oxford University Press, 327–341. DOI: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199681532.013.19

Holmquist, E. 2021: Why not let them rest in pieces? Grog-temper, its provenance and social meanings of recycled ceramics in the Baltic Sea Region (2900–2300 BCE). Archaeometry 64, 8–25. DOI: https://doi.org/10.1111/arcm.12727

Husson, F. – Josse, J. – Pagès, J. 2010: Principal component methods – hierarchical clustering – partitional clustering: why would we need to choose for visualizing data? Technical report. Available at: http://factominer.free.fr/more/HCPC_husson_josse.pdf

Kehne, P. 2009: Das Reich der Markomannen und seine auswärtigen Beziehungen unter König Marbod (Maroboduus) ca. 3 v. – 18 n. Chr. In: V. Salač – J. Bemmann (eds.), Mitteleuropa zur Zeit Marbods. Praha – Bonn: Archeologický ústav AV ČR, Praha – Vor- und Frühgeschichtliche Archäologie der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn, 53–66.

Kostka, M. – Jiřík, J. 2009: Polozemnice z časné doby římské v Dejvicích-Podbabě. Archaeologica Pragensia 19, 137–160.

Kowalski, Ł. – Weckwert, P. – Chabowski, M. – Adamczak, K. – Jodłowski, P. et al. 2020: Towards ritualisation: Insights into bone-tempered pottery from the TRB settlement in Kałdus (Poland, 3500–3350 BC). Ceramics International 46, 3099–3112. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ceramint.2019.10.012

Kretschmer, S. 2019: Zwenkau-Nord. Eine Siedlung der späten Latènezeit am Übergang zur Römischen Kaiserzeit aus Mitteldeutschland. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen 69. Dresden: Landesamt für Archäologie Freistaat Sachsen.

Kreuz, A. 2005: Landwirtschaft im Umbruch? Archäobotanische Untersuchungen zu den Jahrhunderten um Christi Geburt in Hessen und Mainfranken. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 85, 97–292.

Lê, S. – Josse, J. – Husson, F. 2008: FactoMineR: An R Package for Multivariate Analysis. Journal of Statistical Software 25, 1–18. DOI: https://doi.org/10.18637/jss.v025.i01

Lenz-Bernhard, G. 2002: LOPODVNVM III. Die neckarswebische Siedlung und Villa rustica im Gewann „Ziegelscheuer“. Forschungen und Berichte zu Vor- und Frühgeschichte in Baden-Württemberg 77. Stuttgart: Theiss.

Leube, A. 1978: Neubrandenburg – ein germanischer Bestattungsplatz des 1. Jahrhunderts u.Z. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte der Bezirke Rostock, Schwerin und Neubrandenburg 11. Berlin: VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften.

Lichardus, J. 1984: Körpergräber der frühen Kaiserzeit im Gebiet der südlichen Elbgermanen. Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde 43. Bonn: Habelt.

Losert, J. 1993: Zpráva o výzkumu horninových materiálů ze sídliště Mlékojedy u Neratovic. In: K. Motyková – J. Losert – E. Opravil – Z. Tempír (eds.), Dokument C-TX-199300762. Archeologický ústav AV ČR, Praha. Available at: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199300762.

Mariotti Lippi, M. – Pallecchi, P. 2017: Organic Inclusions. In: A. M. W. Hunt (ed.), The Oxford Handbook of Archaeological Ceramic Analysis. Oxford: Oxford University Press, 565–581. DOI: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199681532.013.33

Meyer, M. 2008: Mardorf 23, Lkr. Marburg-Biedenkopf. Archäologische Studien zur Besiedlung des deutschen Mittelgebirgsraumes in den Jahrhunderten um Christi Geburt. Berliner Archäologische Forschungen 5. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf,

Militký, J. 2015: Oppidum Hradiště u Stradonic. Komentovaný katalog mincovních nálezů a dokladů mincovní výroby. Praha: Abalon s.r.o. – Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Minařík, A. – Hartmann, A. (eds.) 1975: Tacitus. Letopisy. Praha: Svoboda.

Motyková-Šneidrová, K. 1963: Žárové pohřebiště ze starší doby římské v Tišicích ve středních Čechách. Památky archeologické 54, 343–437.

Mouchová, B. (ed.) 2013: Velleius Paterculus a Florus. Dvojí pohled na římské dějiny. Praha: Svoboda.

von Müller, A. 1957: Formenkreise der älteren römischen Kaiserzeit im Raum zwischen Havelseenplatte und Ostsee. Berliner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 1. Berlin: Herbert Lehmann.

Nösler, D. – Stilborg, O. 2010: Shape and ware. Notes on a progressing study of Iron Age and Early Medieval pottery from Flögeln-Eekhöltjen and Loxstedt-Littstücke in the Elbe-Weser-Triangle. In: B. Ramminger – O. Stilborg (eds.), Naturwissenschaftliche Analysen vor- und frühgeschichtliche Keramik I. Methoden, Anwendungsbereiche, Auswertungsmöglichkeiten. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 176. Bonn: Habelt, 101–115.

Peschel, K. 1978: Anfänge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben – Hermunduren – Markomannen. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 12. Berlin: VEB deutscher Verlag der Wissenschaften.

Peschel, K. 2017: Das elbgermanische Gräberfeld Grossromstedt in Thüringen. Eine Bestandsaufnahme. Römisch-Germanischen Forschungen 74. Darmstadt: von Zabern.

Pieta, K. 2008: Keltské osídlenie Slovenska. Mladšia doba laténska. Archaeologica Slovaca Monographiae 11. Nitra: Archeologický ústav SAV.

Quinn, P. S. 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford: Archaeopress. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4

Radt, S. (ed.) 2003: Strabons Geographika, Band 2. Buch V–VIII: Text und Übersetzung. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. DOI: https://doi.org/10.13109/9783666259500

Rieckhoff, S. 1995: Süddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Römer. Studien zur Chronologie der Spätlatènezeit im südlichen Mitteleuropa. Trierer Zeitschrift für Geschichte und Kunst Trieres Landes und seiner Nachbargebiete, Beiheft 19. Trier: Rheinischen Landesmuseum Trier.

Rybová, A. – Drda, P. 1994: Hradiště by Stradonice. Rebirth of a Celtic Oppidum. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Salač, V. 2011a: Zum keltischen Erbe in der älteren Römischen Kaiserzeit in Böhmen und Mitteleuropa. Archeologické rozhledy 63, 256–283.

Salač, V. 2011b: Zur Drehscheibenware der Spätlatène- und frühesten Kaiserzeit in Böhmen und in Mitteleuropa. In: J. Bemmann – M. Hegewisch – M. Meyer – M. Schmauder (eds.), Drehscheibentöpferei im Barbaricum. Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Bonner Beiträge zur vor- und frühgeschichtlichen Archäologie 13. Bonn: Vor- und Frühgeschichtliche Archäologie der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn, 55–73.

Salač, V. 2014: K dokladům bojů na laténských oppidech. In: J. Čižmářová – N. Venclová – G. Březinová (eds.), Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií. Brno: Moravské zemské muzeum, 439–447.

Salač, V. 2021: Jak malá byla Marobudova říše? Památky archeologické 112, 301–332. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2021.6

Sauer, R. – Waksman, S. Y. 2005: Laboratory investigations of selected medieval sherds from the Artemision in Ephesus. In: F. Krinzinger (ed.), Spätantike und mittelalterliche Keramik aus Ephesos. Vienna: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 51–66.

Schmidt, B. – Nitzschke, W. 1989: Ein Gräberfeld der Spätlatènezeit und der frührömischen Kaiserzeit bei Schkopau, Kr. Merseburg. Veröffentlichungen des Landesmuseums für Vorgeschichte in Halle 42. Berlin: Landesmuseum für Vorgeschichte Halle.

Steidl, B. 2004: Mainfranken in den beiden Jahrhunderten zum Christi Geburt. In: C.-M. Hüssen – W. Irlinger – W. Zanier (eds.), Spätlatènezeit und frühe römische Kaiserzeit zwischen Alpenvorland und Donau. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 8. Bonn: Habelt, 223–235.

Stilborg, O. 2001: Temper for the sake of coherence: analyses of bone- and chaff-tempered ceramics from Iron Age Scandinavia. European Journal of Archaeology 4, 398–404. DOI: https://doi.org/10.1177/146195710100400316

Šulová, L. 2006: Osídlení z časné doby římské na katastru Horoměřic, okr. Praha-západ. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.), Archeologie barbarů 2005. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 319–336.

Taayke, E. 2006: Uslarien? Rijn-Wezer-Germaans aardewerk op Nederlandse bodem. In: O. Brinkkemper – J. Deeben – J. van Doesburg – D. P. Hallewas – E. M. Theunissen – A. D. Verlinde (red.), Vakken in vlakken. Archeologische kennis in lagen. Nederlandse Archeologische Rapporten 32. Amersfoort: Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek, 199–214.

Thér, R. 2014: Identification of Pottery Firing Structures Using the Thermal Characteristics of Firing. Archaeometry 56 – Supplement S1, 78–99. DOI: https://doi.org/10.1111/arcm.12052

Thér, R. – Mangel, T. – Gregor, M. 2017: Potter’s Wheel in the Iron Age in Central Europe: Process or Product Innovation? Journal of Archaeological Method and Theory 24, 1256–1299. DOI: https://doi.org/10.1007/s10816-016-9312-0

Thér, R. – Mangel, T. 2023: Introduction of the potter’s wheel as a reflection of social and economic changes during the La Tène period in Central Europe. Archaeological and Anthropological Sciences 16, 1. DOI: https://doi.org/10.1007/s12520-023-01890-6

Thér, R. – Toms, P. 2021: Orientation Patterns Characteristic for the Structure of the Ceramic Body of Wheel-thrown Pottery. Interdisciplinaria Archaeologica Natural Sciences in Archaeology 12, 143–154. DOI: https://doi.org/10.24916/iansa.2021.2.3

Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero 3rd – 2nd cent. B.C. Chronothèque 2. Sceaux: Kronos Editions.

Vích, D. 2017: Doba laténská v severní části Boskovické brázdy ve světle drobných kovových nálezů. Archeologické rozhledy 69, 629–671. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2017.33

Völling, T. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim Übergang von der vorrömischen Eisenzeit zur älteren römischen Kaiserzeit in der Germania Magna. BAR International Series 1360. Oxford: Archaeopress. DOI: https://doi.org/10.30861/9781841718057

Weinstein, R. A. – Dumas, A. A. 2008: The spread of shell-tempered ceramics along the northern coast of the Gulf of Mexico. Southeastern Archaeology 27, 202–221.

Whitbread, I. K. 1995: Greek Transport Amphorae – A Petrological and Archaeological Study. Fitch Laboratory Occasional Paper 4. Athens :The British School at Athens.