A Pottery kiln from the second half of the 13th century in Žďár nad Sázavou – Staré Město (Czech Republic):  Technological analysis of its batch

Karel Slavíček; Kateřina Těsnohlídková; Martin Košťál; Dominika Václavíková; Kristýna Trnová

doi:10.35686/AR.2023.28

Autoři

Karel Slavíček Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Brno, Čechyňská 363/19, CZ-602 00 Brno, Czech Republic; Masaryk University, Faculty of Science, Department of Geological Sciences, Kotlářská 267/2, CZ-602 00 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-6662-927X
Kateřina Těsnohlídková Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Brno; Čechyňská 363/19, CZ-602 00 Brno, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-9482-8137
Martin Košťál Masaryk University, Faculty of Arts, Department of Archaeology and Museology, Arna Nováka 1/1, CZ-602 00 Brno, Czech Republic
Dominika Václavíková Charles University, Faculty of Arts, Department of Archaeology, nám. Jana Palacha 1/2, CZ-116 38 Praha 1, Czech Republic
Kristýna Trnová Masaryk University, Faculty of Science, Department of Geological Sciences, Kotlářská 267/2, CZ-602 00 Brno, Czech Republic

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2023.28

Klíčová slova:

středověk, Českomoravská vysočina, Žďár nad Sázavou, hrnčířská pec, hrnčířská výroba, petrografie, XRF analýza

Abstrakt

Tato studie zkoumá středověkou hrnčířskou pec a její výplň odkrytou v rámci sídliště ze 13. století poblíž cisterciáckého kláštera ve Žďáru. Krátká 30–40letá existence sídliště poskytuje cenný vhled do způsobu výroby a vzhledu keramiky v chronologicky vymezeném časovém horizontu poloviny 13. století. Pec byla jednokomorová buď s otevřenou, nebo klenutou nástavbou s výškově velmi úzkým topným kanálem. Technologický rozbor keramiky uvnitř pece ukazuje na konzistentní výrobní postupy kombinující výrobu z válečků s ranými rotačními zařízeními a s rychlým výpalem. Interpretace techniky tvarování je podpořena 3D skenováním, které kvantifikuje variabilitu tloušťky stěn na různých částech nádoby. Srovnání se sídlištními nálezy ukazuje na jednotnou morfologii keramiky a technologické nuance, přičemž petrografická data naznačují jak místní, tak vnější materiálové vlivy. Studie rozšiřuje poznání socioekonomické dynamiky během středověké kolonizace na případu Žďárska a poskytuje východisko pro regionální výzkum středověké keramiky.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Bobrinskij, A. A. 1978: Gančarstvo Vostočnoj Evropy. Moskva: Nauka.

Buko, A. 1990: Ceramika Wczesnopolska. Wprowadzenie do badań. Wrocław: Polska Akademia Nauk.

Burkart, E. 1953: Moravské nerosty a jejich literatura. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

Čapek, L. – Preusz, M. 2019: Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách – kritické zhodnocení výpovědních možností studia. Archaeologia historica 44, 313–355. DOI: https://doi.org/10.5817/AH2019-1-14

Čapek, L. – Procházka, R. – Sedláčková, L. – Těsnohlídková, K. – Slavíček, K. – Plchová, S. – Plzák, J. – Nosek, V. – Zemancová, T. 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v Českých zemích. Výroba – regionalizace – metody – interpretace. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.

Čapek, L. – Slavíček, K. 2022: Petrografie keramiky. In: L. Čapek (ed.), Vrcholně a pozdně středověká keramiky v českých zemích. Výroba – regionalizace – interpretace. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 424–429.

Čapek, L. – Těsnohlídková, K. 2020: Zásady tvorby deskripčních systémů středověké keramiky a jejich databázové aplikace. Památkový postup [online]. Plzeň, Brno. Available at: https://drive.google.com/file/d/1-OO1TA-bkxIWNVp9w1Zw_7tqNiuM93CJ/view?usp=sharing [accessed 2022-08-09].

Cháb, J. – Breitr, K. – Fatka, O. – Hladil, J. – Kalvoda, J. – Šimůnek, Z. – Štorch, P. – Vašíček, Z. – Zajíc, J. – Zapletal J. 2008: Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu. Praha: Vydavatelství ČGS.

Czech geological survey, 2023: Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Prague: Czech geological service. Available at: https://mapy.geology.cz/geocr50/ [accessed 2023-12-19].

Duffek, P. – Těsnohlídková. K. – Kuchař, A. – Jurnečková, L. – Běhoun, P. 2022: Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov). Available at: https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=1196 [accessed 25-3-2024].

Franke, W. 1989: Tectonostratigraphic units in the Variscan Belt of Central Europe. Geological Society of America Special Papers 230, 67–90. DOI: https://doi.org/10.1130/SPE230-p67

Geisler, M. 2004: Žďár nad Sázavou, sídliště Klafar II 2004 – akce č. 70/04. Field report. Ústav archeologické a památkové péče Brno.

Geisler, M. 2005: Žďár nad Sázavou. Sídliště Klafar II 2005 – akce č. 50/05. Field report. Ústav archeologické a památkové péče Brno.

Geisler, M. 2006: Žďár nad Sázavou 2006, sídliště Klafar II, akce č. 66/06. Field report. Ústav archeologické a památkové péče Brno.

Geisler, M. – Malý, K. 2005: Výsledek výzkumné sezóny 2004 a doklady železářské produkce ze středověkého městečka ve Žďáru nad Sázavou. Archeologia Technica 17, 117–110.

Goš, V. 1973: Slovanská osada v Mohelnici. Archeologické rozhledy 25, 371–380.

Goš, V. 1982: Hrnčířské pece severní Moravy. In: J. Merta – V. Herka (eds.), Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1979. Brno: Technické muzeum, 25–32.

Goš, V. 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích (Pět let archeologických výzkumů města). Archaeologia historica 8, 197–209.

Gregerová, M. – Procházka, R. 2007: Exkurz: K současnému stavu petrografického výzkumu brněnské keramiky 12.–13. století ve vztahu k distribuci surovin. Přehled výzkumů 48, 271–299.

Heiri, O. – Lotter, A. F. – Lemcke, G. 2001: Loss on ignition as a method for estimating organic and carbonate content in sediments: reproducibility and comparability of results. Journal of Paleolimnology 25, 101–110. DOI: https://doi.org/10.1023/A:1008119611481

Hołubowicz, W. 1950: Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Bialorusi. Toruń: Nakładem Towarzystwa Naukowego.

Hołubowicz, W. 1965: Garncarstwo wczesnośredniowieczne Słowian. Acta Universitatis Wratislaviensis 31, Studia archeologiczne 1. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego.

Husson, F. – Josse, J. – Pagès, J. 2010: Principal component methods – hierarchical clustering – partitional clustering: why would we need to choose for visualizing data? Technical report [online]. Available at: http://factominer.free.fr/more/HCPC_husson_josse.pdf [accessed 2024-03-27].

Kochan, Š. – Těsnohlídek, J. – Těsnohlídková, K. – Duffek, P. 2021: Hrnčířská pec U skály a další archeologické výzkumy Staré Jihlavy. Archeologické výzkumy na Vysočině 9, 118–127.

Košťál, M. – Slavíček. K. 2023: SUPPLEMENTARY MATERIALS: The Medieval Pottery Kiln from the Latter Half of the 13th Century in Žďár nad Sázavou Staré mesto, Archeologické rozhledy, 75(4). Zenodo [online]. Available at: https://zenodo.org/records/10137471 [accessed 2024-03-27].

Kovář, M. 2006: Předběžná zpráva o nálezu pozůstatků tří kamenických dílen. In: J. John – M. Kovář (eds.), Opracování kamene. Plzeň: Filozofická fakulta Západočeské univerzity, 65–72.

Lê, S. – Josse, J. – Husson, F. 2008: FactoMineR: An R Package for Multivariate Analysis. Journal of Statistical Software 25, 1–18. DOI: https://doi.org/10.18637/jss.v025.i01

Ludvikovský, J. – Zemek, M. – Pohanka, J. – Mertlík, R. 1964: Cronica domus Sarensis. Brno: Krajské nakladatelství.

Malý, K. – Gonda, R. 2017: Žďársko. In: R. Gonda – M. Kovář– K. Malý – J. Říhošek – O. Skružná – J. Válek (eds.), Po stopách žďárského mramoru. Praha: Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, 31–56.

Měchurová, Z. 1991: Předběžné výsledky výzkumu na Kapucínském náměstí 5 a 8 v Brně. Archaeologia historica 16, 145–168.

Mísař, Z. – Dudek, A. – Havlena, V. – Weiss, J. 1983: Geologie ČSSR I – Český masiv. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

Nekuda, V. 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně.

Procházka, R. 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: L. Grunwald (ed.), Der Töpfern auf der Spur – Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung. Mainz: Verlag des Römisch-Germanischen Zentralmuseums, 215–224.

Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12. – 13./14. Století. Přehled výzkumů 48, 143–232.

Quinn, P. S. 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford: Archaeopress. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4

Richter, M. 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďáru nad Sázavou. In: A. Bartušek et al. (eds.), Dějiny Žďáru nad Sázavou III. Brno – Žďár nad Sázavou: Muzejní spolek v Brně, 231–240.

Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha: Academia.

Richter, M. – Krajíc, R. 2001: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města. 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1968. Praha – Tábor – Sezimovo Ústí: Archeologický ústav AV ČR etc.

Roux, V. 2019: Ceramic and Society. A Technological Approach to Archaeological Assemblages. Cham: Springer. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-030-03973-8

Saldaña, M. 2015: An Integrated Approach to the Procedural Modeling of Ancient Cities and Buildings. Digital Scholarship in the Humanities 30, i148–i163. DOI: https://doi.org/10.1093/llc/fqv013

Sauer, R. – Waksman, Y. 2005: Laboratory investigations of selected medieval sherds from the Artemision in Ephesus. In: F. Krinzinger (ed.), Spätantike und mittelalterliche Keramik aus Ephesos. Vienna: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 51–66.

Těsnohlídková, K. 2021: Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky. Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Unpublished PhD thesis.

Těsnohlídková, K. 2022: Analysis of pottery from Žďár nad Sázavou – Staré město with a focus on the technology of the assemblage. Přehled výzkumů 63, 61–109. DOI: https://doi.org/10.47382/pv0632-01

Thér, R. – Wilczek, J. 2022: Identifying the contribution of rotational movement in pottery forming based on statistical surface analysis. Archaeological and Anthropological Sciences 14, 98. DOI: https://doi.org/10.1007/s12520-022-01561-y

Varadzin, L. 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech. Archeologické rozhledy 67, 17–71.

Vrána, S. – Blümel, P. – Petrakakis, K. 1995: Metamorphic evolution (Moldanubian region: Moldanubian zone, ch. VII.CA). In: R. D. Dallmeyer – W. Franke – K. Weber (eds.), Pre-Permian Geology of Central and Eastern Europe. Berlin – Heidelberg: Springer, 403–410. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-642-77518-5_45

Vyšohlíd, M. 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: první etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296. Archeologie ve středních Čechách 19, 411–430.

Wallis, N. J. – Cordell, A. S. – Newsom, L. A. 2011: Using hearths for temper: petrographic analysis of Middle Woodland charcoal-tempered pottery in Northeast Florida. Journal of Archaeological Science 38, 2914–2924. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jas.2011.05.024

Zatloukal, R. 1998: Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí. Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských 11, 27–44.

Zatloukal, R. 1999a: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou v letech 1996–1999. Mediaevalia archaeologica 1, 193–207.

Zatloukal, R. 1999b: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku. Archeologia technica 11, 60–74.

Zatloukal, R. 2000: Fórum cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou a jeho postavení v rámci podobných tržních útvarů 13. věku i osídlení regionu. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Unpublished MA thesis.

Zimola, D. 2021: Vrcholně středověká keramika objevená spolu s hrnčířskou pecí v Kostelci u Jihlavy. Archeologické výzkumy na Vysočině 9, 102–117.