Strabón a Tacitus o počátcích dějin České kotliny

Několik poznámek k otázkám znovunastoleným Vladimírem Salačem

Abstrakt

V článku je probráno několik postřehů k interpretaci dvou zpráv antických autorů o poměrech v České kotlině v období přelomu letopočtů. Strabón (Geogr. VII 1,3) neprohlašuje Kvády za jeden ze suébských kmenů, ale staví oba termíny na tutéž úroveň. Búiaimon mohlo ležet na území jedněch i druhých. Pouze z téže pasáže není zcela zřejmé, že jen část Suébů podle Strabóna žije v Hercynském lese a část mimo něj, a teprve v pasáži, která následuje vzápětí, je to řečeno explicite. Búiaimon Strabón velmi pravděpodobně pokládal za královské sídlo, nikoli zemi. Argument uváděný ve prospěch této druhé možnosti není přesvědčivý a jiné, představené zde, nejsou samy o sobě dostačující. Tacitovi (Germ. 42,1) není bezpodmínečně nutné rozumět tak, že podle něho vyhnali Bóje z Boiohaema Markomani. Jeho formulace není jednoznačná, nicméně tento význam mít může a současně Tacitus neměl jinou možnost, jak se přirozeně vyjádřit, pokud to na mysli opravdu měl.