Význam histotafonomie a terénní antropologie při rekonstrukci pohřebního ritu kultury se šňůrovou keramikou na Moravě

Anna Pankowská

doi:10.35686/AR.2022.22

Autoři

Anna Pankowská Katedra antropologie, Filozofická Fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Sedláčkova 15, CZ-30614 Plzeň

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2022.22

Klíčová slova:

archeothanatologie, bioeroze kosti, kultura se šňůrovou keramikou, mikrobiom, střední Morava, strojové učení

Abstrakt

Rekonstrukce prostředí hrobu představuje klíčový prvek v interpretaci pohřebního ritu. Metody terénní antropologie a histotafonomie mohou pomoci lépe poznat mikro-prostředí, ve kterém došlo k dekompozici mrtvého těla. Cílem studie je na příkladu pěti hrobů z období kultury se šňůrovou keramikou zjistit, v jakých podmínkách se těla mrtvých nacházela či jak byla posmrtně upravena. Kosterní pozůstatky čtyř jedinců nesly stopy po uložení do dutého prostoru. Na základě histologické analýzy bylo zjištěno, že dekompozice měkkých tkání u těchto jedinců musela být zastavena nebo naopak velmi urychlena, protože kostní mikrostruktura nebyla poškozena mikroorganismy. K urychlení dekompozice mohlo dojít rozkladem těla v otevřeném prostoru, jakým mohl být částečně zahloubený hrob s konstrukcí. Naopak k zastavení dekompozice mohlo dojít v důsledku působení vyšších teplot v podobě ohně nebo kouře, ale také vlivem opakovaně podmáčeného prostředí. Pro všechny možnosti existují na kosterních pozůstatcích konkrétní stopy. Komplexní tafonomická analýza kosterních pozůstatků přináší nové detailnější informace o okolnostech pohřbu, čímž výrazně rozšiřuje možnosti intepretace pojetí smrti v minulosti.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Baron, J. – Furmanek, M. – Hałuszko, A. – Kufel-Diakowska, B. 2019: Differentiation of burial practices in the Corded Ware Culture. The example of the Magnice site in SW Poland. Praehistorische Zeitschrift 93, 169–184. DOI: https://doi.org/10.1515/pz-2018-0009

Bell, L. S. 1990: Palaeopathology and diagenesis: an SEM evaluation of structural changes using backscattered electron imaging. Journal of Archaeological Science 17, 85–102. DOI: https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90016-X

Bell, L. S. – Skinner, M. F. – Jones, S. J. 1996: The speed of post mortem change to the human skeleton and its taphonomic significance. Forensic Science International 82, 129–140. DOI: https://doi.org/10.1016/0379-0738(96)01984-6

Bello, S. M. – Thomann, A. – Signoli, M. – Dutour, O. – Andrews, P. 2006: Age and sex bias in the reconstruction of past population structures. American Journal of Physical Anthropology 129, 24–38. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.20243

Booth, T. 2017: The Rot Sets In Low-Powered Microscopic Investigation of Taphonomic Changes to Bone Microstructure and its Application to Funerary Contexts. In: T. Thompson – D. Errickson (eds.), Human Remains: Another Dimension: Academic Press, 7–28. DOI: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-804602-9.00003-5

Booth, T. J. 2016: An Investigation Into the Relationship Between Funerary Treatment and Bacterial Bioerosion in European Archaeological Human Bone. Archaeometry 58, 484–499. DOI: https://doi.org/10.1111/arcm.12190

Booth, T. J. – Chamberlain, A. T. – Pearson, M. P. 2015: Mummification in Bronze Age Britain. Antiquity 89, 1155–1173. DOI: https://doi.org/10.15184/aqy.2015.111

Booth, T. J. – Madgwick, R. 2016: New evidence for diverse secondary burial practices in Iron Age Britain: A histological case study. Journal of Archaeological Science 67, 14–24. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jas.2016.01.010

Černý, V. 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu. Archeologické rozhledy 47, 301–313.

Chadefaux, C. – Reiche, I. 2009: Archaeological Bone from Macro- to Nanoscale: Heat-Induced Modifications at Low Temperatures. Journal of Nano Research 8, 157–172. DOI: https://doi.org/10.4028/www.scientific.net/JNanoR.8.157

Child, A. M. 1995a: Microbial Taphonomy of Archaeological Bone. Studies in Conservation 40(1), 19–30. DOI: https://doi.org/10.1179/sic.1995.40.1.19

Child, A. M. 1995b: Towards an understanding of the microbial decomposition of archaeological bone in the burial environment. Journal of Archaeological Science 22, 165–174. DOI: https://doi.org/10.1006/jasc.1995.0018

Delannoy, Y. – Colard, T. – Cannet, C. – Mesli, V. – Hédouin, V. – Penel, G. – Ludes, B. 2018: Characterization of bone diagenesis by histology in forensic contexts: a human taphonomic study. International Journal of Legal Medicine 132, 219–227. DOI: https://doi.org/10.1007/s00414-017-1699-y

Duday, H. 2009: The archaeology of the dead. Lectures in Archaeothanatology. Studies in Funerary Archaeology Vol. 3. Oxford and Oakville: Oxbow. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctt1cd0pkv

Duday, H. – Courtaud, P. – Crubezy, E. – Sellier, P. – Tillier, A-M. 1990: L'Anthropologie «de terrain»: reconnaissance et interprétation des gestes funéraires. Bulletins et Mémoires de la Société d'Anthropologie de Paris 2, 29–49. DOI: https://doi.org/10.3406/bmsap.1990.1740

Fernández-Jalvo, Y. – Andrews, P. – Pesquero, D. – Smith, C. – Marín-Monfort, D. – Sánchez, B. – Geigl, E.-M. – Alonso, A. 2010: Early bone diagenesis in temperate environments: Part I: Surface features and histology. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 288, 62–81. DOI: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2009.12.016

Fernández-Jalvo, Y. – Andrews, P. 2016: Atlas of Taphonomic Identifications: 1001+ Images of Fossil and Recent Mammal Bone Modification. New York – London: Springer Dordrecht.. DOI: https://doi.org/10.1007/978-94-017-7432-1

García-López, Z. – Martínez Cortizas, A. – Álvarez-Fernández, N. – López-Costas, O. 2022: Understanding Necrosol pedogenetical processes in post-Roman burials developed on dunes sands. Scientific Reports 12, 10619. DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-022-14750-5

Hackett, C. J. 1981: Microscopical Focal Destruction (Tunnels) in Exhumed Human Bones. Medicine, Science and the Law 21, 243–265. DOI: https://doi.org/10.1177/002580248102100403

Hadrava, V. 2017: Nálezová zpráva Hulín - Pravčice 1 "U obrázku" Nálezová zpráva v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, č. M-TX-201900100.

Hałuszko, A. – Kadej, M. – Gmyrek, G. – Guziński, M. 2022: Let’s make a mess, maybe no one will notice. The impact of bioturbation activity on the urn fill condition. PLoS One 17, e0274068. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0274068

Harris, N. J. – Tayles, N. 2012: Burial containers – A hidden aspect of mortuary practices: Archaeothanatology at Ban Non Wat, Thailand. Journal of Anthropological Archaeology 31, 227–239. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaa.2012.01.001

Hedges, R. E. M. – Millard, A. R. – Pike, A. W. G. 1995: Measurements and Relationships of Diagenetic Alteration of Bone from Three Archaeological Sites. Journal of Archaeological Science 22, 201–209. DOI: https://doi.org/10.1006/jasc.1995.0022

Hollund, H. I. – Blank, M. – Sjögren, K-G. 2018: Dead and buried? Variation in post-mortem histories revealed through histotaphonomic characterisation of human bone from megalithic graves in Sweden. PLoS One 13, e0204662. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0204662

Hollund, H. I. – Jans, M. M. E. – Collins, M. J. – Kars, H. – Joosten, I. – Kars, S. M. 2012: What Happened Here? Bone Histology as a Tool in Decoding the Postmortem Histories of Archaeological Bone from Castricum, The Netherlands. International Journal of Osteoarchaeology 22, 537–548. DOI: https://doi.org/10.1002/oa.1273

Hyde, E. R. – Haarmann, D. P. – Lynne, A. M. – Bucheli, S. R. – Petrosino, J. F. 2013: The living dead: bacterial community structure of a cadaver at the onset and end of the bloat stage of decomposition. PLoS One 8, e77733. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0077733

Jans, M. 2008: Microbial bioerosion of bone - A review. In: M. Wisshak – L. Tapanila (eds.), Current Developments in Bioerosion. Erlangen Earth Conference Series. Berlin, Heidelberg: Springer, 397–413. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-540-77598-0_20

Jans, M. M. E. – Kars, H. – Nielsen–Marsh, C. M. – Smith, C. I. – Nord, A. G. – Arthur, P. – Earl, N. 2002: In situ preservation of archaeological bone: a histological study within a multidisciplinary approach. Archaeometry 44, 343–352. DOI: https://doi.org/10.1111/1475-4754.t01-1-00067

Jans, M. M. E. – Nielsen-Marsh, C. M. – Smith, C. I. – Collins, M. J. – Kars, H. 2004: Characterisation of microbial attack on archaeological bone. Journal of Archaeological Science 31, 87–95. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jas.2003.07.007

Knüsel, C. J. 2014: Crouching in fear: Terms of engagement for funerary remains. Journal of Social Archaeology 14, 26–58. DOI: https://doi.org/10.1177/1469605313518869

Kolář, J. 2018: Archaeology of local interactions. Social and spatial aspects of the corded ware communities in Moravia. Studien zur Archäologie Europas 31. Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH.

Kolář, J. – Dobisíková, M. – Dreslerová, G. – Drozdová, E. – Fojtová, M. – Hložek, M. – Gregerová, M. – Přichystal, A. – Urbanová, K. – Wagenknechtová, M. 2011: Kultura se šňůrovou keramikou v povodí říčky Hané na střední Moravě. Pohřební areály z prostoru dálnice D1 v úseku Vyškov–Mořice a dalších staveb. Pravěk Supplementum 23, Brno: Ústav archeologické památkové péče.

Mickleburgh, H. L. – Wescott, D. J. 2018: Controlled experimental observations on joint disarticulation and bone displacement of a human body in an open pit: Implications for funerary archaeology. Journal of Archaeological Science: Reports 20, 158–167. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2018.04.022

Miszkiewicz, J. – Mahoney, P. 2015: Ancient Human Bone Microstructure in Medieval England: Comparisons between Two Socio-Economic Groups. Anatomical record (Hoboken) 299, 42–59. DOI: https://doi.org/10.1002/ar.23285

Nicholson, R. A. 1998: Bone Degradation in a Compost Heap. Journal of Archaeological Science 25, 393–403. DOI: https://doi.org/10.1006/jasc.1997.0208

Pankowská, A. – Žižková, A. – Kapusta, J. – Moník, M. 2022: Variation in human bone bioerosion during the Late Eneolithic/Bronze Age in Moravia (Czech Republic): A novel approach to BSE-SEM image quality and quantity assessment. Archaeometry 65, 370–390. DOI: https://doi.org/10.1111/arcm.12816

Papakonstantinou, N. – Booth, T. – Triantaphyllou, S. 2020: Human remains under the microscope of funerary taphonomy: Investigating the histological biography of the decaying body in the prehistoric Aegean. Journal of Archaeological Science: Reports 34, 102654. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2020.102654

Peška, J. 2013: Morava na konci eneolitu. Olomouc: Akademické nakladatelství CERM.

Piepenbrink, H. 1986: Two examples of biogenous dead bone decomposition and their consequences for taphonomic interpretation. Journal of Archaeological Science 13, 417–430. DOI: https://doi.org/10.1016/0305-4403(86)90012-9

Piepenbrink, H. 1989: Examples of chemical changes during fossilisation. Applied Geochemistry 4, 273–280. DOI: https://doi.org/10.1016/0883-2927(89)90029-2

Průchová, E. – Chroustovský, L. 2009: Vícečetný pohřeb ze starší doby bronzové z Velkých Přílep. příspěvek ke studiu tafonomie, vzniku a účelu pohřebního komplexu. Archeologické rozhledy 61, 77–100.

Smith, M. – Brickley, M. 2009: People of the long barrows: life, death and burial in the earlier Neolithic. Birmingham: The History Press.

Šín, L. 2021a: Bystročice (okr. Olomouc) – U Topolánky. Parcela č. 362/14. Hrob H2, pohřeb 807. 10/2020. 60064. Antropologická zpráva. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc.

Šín, L. 2021b: Novostavba rodinného domu s garáží (Bystročice, Olomouc). Nálezová zpráva v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, č. M-TX-202100595.

Sládek, V. – Kavánová, B. 2003: Statistické hodnocení tafonomických, ostearcheologických a antropologických parametrů pohřebiště u 12. kostela v Mikulčicích. In: N. Profantová – B. Kavánová eds., Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Brno: Spisy Archeologického ústavu AV ČR 22, 435–460.

Smith, C. I. – Nielsen–Marsh, C. M. – Jans, M. M. E. – Arthur, P. – Nord, A. G. – Collins, M. J. 2002: The strange case of Apigliano: early ‘fossilization’ of medieval bone in southern Italy. Archaeometry 44, 405–415. DOI: https://doi.org/10.1111/1475-4754.t01-1-00073

Trueman, C. N. – Martill, D. M. 2002: The long–term survival of bone: the role of bioerosion. Archaeometry 44, 371–382. DOI: https://doi.org/10.1111/1475-4754.t01-1-00070

Tuccia, F. – Giordani, G. – Vanin, S. 2022: State of the art of the funerary archaeoentomological investigations in Italy. Archaeological and Anthropological Sciences 14, 70. DOI: https://doi.org/10.1007/s12520-022-01524-3

Végh, E. I. – Czermak, A. – Márquez-Grant, N. – Schulting, R. J. 2021: Assessing the reliability of microbial bioerosion features in burnt bones: A novel approach using feature-labelling in histotaphonomical analysis. Journal of Archaeological Science: Reports 37, 102906. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2021.102906

White, L. – Booth, T. J. 2014: The origin of bacteria responsible for bioerosion to the internal bone microstructure: Results from experimentally-deposited pig carcasses. Forensic Science International 239, 92–-102. DOI: https://doi.org/10.1016/j.forsciint.2014.03.024