The Wrocław–Szczytniki flanged axe from Koperniki: A contribution to archaeometallurgical studies on the Únětice axes in Poland

Łukasz Kowalski; Aldona Garbacz-Klempka; Krzysztof Dobrzański

doi:10.35686/AR.2017.31

Autoři

Łukasz Kowalski Nicolaus Copernicus University in Toruń, Institute of Archaeology, Szosa Bydgoska 44/48, PL 87–100 Toruń https://orcid.org/0000-0003-0647-826X
Aldona Garbacz-Klempka AGH–University of Science and Technology, Faculty of Foundry Engineering, Historical Layers Research Centre, Reymonta 23, PL 30–059 Kraków https://orcid.org/0000-0001-8417-6131
Krzysztof Dobrzański District Museum in Nysa, Biskupa Jarosława 11, PL 48–300 Nysa

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2017.31

Klíčová slova:

starší doba bronzová, únětická kultura, sekera s lištami, archeometallurgie, metalografie

Abstrakt

Článek je příspěvkem k archeometalurgickému studiu únětických seker s lištami v Polsku. Výzkum byl iniciován solitérním nálezem sekery s lištami typu Wrocław–Szczytniki učiněným v obci Koperniki (Dolní Slezsko, Polsko). Analýza sekery zahrnovala stanovení jejího prvkového složení (ED-XRF analýza) i posouzení mikro- a makrostruktury (optická mikroskopie). Pozornost byla věnována rovněž prostorové distribuci, nálezovému kontextu a základní materiálové charakterizaci ostatních seker únětické kultury ze středovýchodní Evropy, se zvláštním zřetelem na nálezy z polského území. Bylo prokázáno, že sekera z lokality Koperniki je odlitkem ze standardního cínového bronzu s příměsemi charakteristickými pro tzv. východoalpskou měď. Nález lze proto považovat za jednoho z posledních zástupců seker typu Wrocław–Szczytniki objevujících se v povodí Odry a Visly. Přestože byl odlitek podroben intenzivnímutváření, sama sekera z Kopernik pro práci použita nikdy nebyla. Proto soudíme, že měla sloužit spíše jako symbol prestiže a moci než jako pracovní nástroj. Výsledky výzkumu naznačují, že jednotlivé nálezy seker typu Wrocław–Szczytniki z vodního prostředí (včetně exempláře z lokality Koperniki) skutečně odrážejí hierofanii takového prostředí u jednotlivých depotů. Na základě analýzy výsledků daného průzkumu lze rovněž konstatovat, že základní materiálové charakteristiky některých únětických seker vykazují chronologickou citlivost, což potvrzuje jejich využitelnost pro datování pomocí základní charakterizace materiálu; týká se to především tzv. solitérních nálezů.