The die for the production of the hammered kaptorgas from Kouřim, Central Bohemia: An example of the local adoption of a Byzantine motif

Naďa Profantová; Daniel Dvořáček; Tomáš Kmječ

doi:10.35686/AR.2023.27

Authors

Naďa Profantová Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic
Daniel Dvořáček Regionální muzeum v Kolíně, Karlovo náměstí 8, CZ-280 02 Kolín, Czech Republic; Institute of Archaeology of the CAS, Prague, Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0003-3101-0159
Tomáš Kmječ Institute of Physics of the CAS, Na Slovance 2, CZ-182 00 Prague 8, Czech Republic; Department of Low Temperature Physics, Faculty of Mathematics and Physics, Charles University Prague, V Holešovičkách 2, CZ-180 00 Prague 8, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-9739-1612

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2023.27

Keywords:

kaptorga, goldsmithery, die/hammering form, Bohemia, Early Middle Ages, stronghold hinterland, Byzantine influence

Abstract

Kaptorgas were small trapezoidal boxes with lids worn by women and girls in early medieval central Europe as magic or protective amulets. The paper presents a new find of a bronze cast die for hammering the front side of kaptorgas, which was excavated at the Nad Dolnicí settlement site located in the hinterland of the important central Bohemian hillfort of Kouřim. The die was used to produce type 1A kaptorgas with a motif of a four-legged eared gryphon with an indication of a wing and a tail ending in a floral decorative element. Although kaptorgas with this particular motif have not been recorded in Bohemia, it has analogies in Bulgaria and Poland. Based on the stylistic assessment of this originally Mediterranean motif and the chronology of type IA kaptorgas in Bohemia, the die can be dated to the 10th and beginning of the 11th century. X-Ray fluorescence analysis and elemental mapping of the object's surface show that it was made from bronze with a significant lead admixture and a small admixture of zinc. The die is discussed in terms of the spread of Mediterranean motifs and their adaptation by local craftsmen.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Armbruster, B. – Eibracht, H. 2006: Technological aspects of the Viking age gold treasure from Hiddensee, Germany. Historical Metallurgy 40, 27–41.

Atanasov, G. 1999: On the origin, function and the owner of the adornments of the Preslav treasure from the 10th century. Archaeologia Bulgarica 3, 81–94.

Bálint, C. 1989: Die Archäologie der Steppe. Steppenvölker zwischen Volga und Donau vom 6. bis zum 10. Jahrhundert. Wien – Köln: Bohlau Verlag.

Bálint, C. 2010: Der Schatz von Nagyszentmiklós: Archäologische Studien zur frühmittelalterlichen Metallgefäßkunst des Orients, Byzanz und Steppe. Varia Archaeologica Hungarica 14b. Budapest: Balassi Kiadó.

Bálint, C. 2019: The Avars, Byzantium and Italy: A Study in Chronology and Cultural history. Varia Archaeologica Hungarica 31. Budapest: Institute of Archaeology, Research Centre for the Humanities, Hungarian Academy of Sciences.

Boháčová, I. (ed.) 2003: Stará Boleslav: Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia archaeologica 5. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Breuer, E. 2005: Byzanz an der Donau. Eine Einführung in Chronologie und Fundmaterial zur Archäologie im Frühmittelalter im mittleren Donau Raum. Archaeological Introductions 2. Tettnang: Lorenz Senn Verlag.

Ballók, Á. 2010: Byzantine Jewellery of the Hungarian Conquest period: A view from the Balkans. In: C. Entwistle – N. Adams (eds.), Intelligible Beauty. Recent Research on Byzantine Jewellery. British Museum Research Publication 178. London: British Museum Press, 173–185.

Czonstke, K. – Koperkiewicz, A. 2013: Biżuteria ze skarbu w Olbrachtówku. In: J. Sobieraj (ed.), Średnio-wieczne skarby srebrne z Pojezierza Iławskiego w zbiorach Muzeum Warmii i Mazur. Olsztyn: Muzeum Warmii i Mazur, 221–252.

Daim, F. 1990: Der awarische Greif und die byzantinische Antike. Überlegungen zu einem frühmittelalterlichen Motiv. In: H. Wolfram – W. Pohl – H. Friesinger – F. Daim (eds.), Typen der Ethnogenese unter besonderer Berücksichtigung der Bayern. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, von 27. bis 30. Oktober 1986, Stift Zwettl, Niederösterreich 1–2, Denkschriften der ÖAW 204, Philosophisch-Historische Klasse. Wien: Verlag der ÖAW, 273–303.

Daim, F. 2010: Byzantine Belt Ornaments of the 7th and 8th centuries in Avar Contexts. In: C. Entwistle – N. Adams (eds.), Intelligible Beauty: Recent Research on Byzantine Jewellery. British Museum Research Publication 178. London: British Museum Press, 61–71.

Daim, F. (ed.) 2010: Byzanz: Pracht und Alltag. Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Bonn, 26. Februar bis 13. Juni 2010. München: Hirmer.

Dvořáček, D. 2021: Povrchové sběry v poloze nad Dolnicí v blízkém zázemí hradiště Kouřim – sv. Jiří. Archeologie ve středních Čechách 25, 189–199.

Dvořáček, D. 2023: Pokračování záchranného výzkumu raně středověkého pohřebiště Žalov – „Na Panenské“. Středočeský vlastivědný sborník 41, 161–162.

Fodor, I. (ed.) 1996: The Ancient Hungarians: exhibition catalogue. Budapest: Hungarian National Museum.

Frolíková-Kaliszová, D. 2023: Raně středověké pohřebiště Triangl v Praze-Střešovicích. Praha: Archeologický ústav AV ČR. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2023.suppl.3.13

Gąssowska, E. 1979: Bizancjum a ziemie północno-zachodnio-słowiańskie we wczesnym średniowieczu: studium archaeologiczne. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.

Hedenstierna-Jonson, C. 2012: Traces of contacts: Magyar material culture in the Swedish Viking Age context of Birka. In: T. Bengeuz (ed.), Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik. Internationaler Workshop des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz am 4. und 5. Dezember 2009. RGZM-Tagungen 17. Mainz: Römisch-Germanisches Zentralmuseum, 29–48.

Horníčková, K. 1999: The Byzantine Reliquary Pectoral Crosses in Central Europe. Byzantinoslavica 90, 213–250.

Knific, T. – Nabergoj, T. 2016: Srednjeveške zgodbe s stičišča svetov. Ljubljana: Narodni muzej Slovenije.

Kaszewska, E. – Kaszewski, Z. 1971: Wczesnośredniowieczne cmentarzysko w Brześciu Kujawskim, pow. Włocławek. Materiały Starożytne i Wczesnośredniowieczne 1, 365–434.

Kóćka-Krenz, H. 2014: Wczesnośredniowieczna biżuteria zachodniosłowiańska. Studia Lednickie 13, 27–38.

Kostrzewski, J. 1962: Kultura prapolska (3rd Edition). Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe.

Košta, J. – Barčáková, L. 2023: Šperk za časů gombíků. Příběh luxusních ženských ozdob 9. a 10. století v Čechách. Praha: Národní muzeum.

Kouřil, P. – Procházka, R. 2018: Moravian Centres between the Mojmirids and Přemyslids, In: P. Kouřil – R. Procházka (eds.), Moravia between the Mojmirids and Přemyslids. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 57. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 41–72.

Kryda, M. 2021: The Viking Age Amulet Box with the Goats of the God Thor from Biskupin, Poland. Santa Clara: Viking Poland Project.

Kurasiński, T. 2021: Magia – religia – ostentacja. Kaptorgi z wczesnośredniowiecznego cmentarzyska w Radomiu w ujęciu komparatystycznym. Slavia Antiqua 62, 233–284. DOI: https://doi.org/10.14746/sa.2021.62.11

László, G. 1971: Steppenvölker und Germanen. Kunst der Völkerwanderungszeit. Wien – München: Schroll.

Lutovský, M. – Špaček, J. 2020: Raně středověké pohřebiště v Zelenči. Archeologie ve středních Čechách, Supplementum 1. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech.

Mařík, J. 2018: Long-distance contacts of the Early Medieval stronghold of Libice nad Cidlinou. In: O. Chvojka – M. Chytráček – H. Gruber – L. Husty – J. Michálek – R. Sandner – K. Schmotz – S. Traxler (eds.), Fines Transire. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich, 27. Treffen, 21. bis 24. Juni 2017 in Schlögen. Rahden: Verlag Marie Leidorf, 195–203.

Ottenwelter, E. – Děd, J. – Barčáková, L. 2014: Technical study of “Lumbe’s Garden” necropolis jewellery. In: J. Frolík et al., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě II. Castrum Pragense 12. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 233–237.

Pletnyov, V. 2004: Proizvodstvo na kolanni garnituri v rannosrednovekovna Bulgaria. In: T. Totev – P. Georgiev – S. Bonev (eds.), Preslav T. 6. Sofia: Verlag der BAW. 228–240.

Profantová, N. 2008: Byzantské nálezy v 6.–11. stol. v Čechách a na Moravě. In: P. Charvát – P. Maříková Vlčková (eds.), Země Koruny české a východní Středomoří ve středověku a novověku. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 73–120.

Profantová, N. 2016: Tepací formy 7.–8. století z České republiky. In: B. Chudzińska – M. Wojenka – M. Wołoszyn (eds.), Od Bachórza do Światowida ze Zbrucza. Tworzenie się słowiańskiej Europy w ujęciu archeologicznym, historycznym i językoznawczym. Księga jubileuszowa Profesora Michała Parczewskiego. Kraków – Rzesów: Uniwersytet Jagelloński – Uniwersytet Rzesowski, 57–72.

Profantová, N. 2018a: Fremd und örtlich. Fernkontakte und die Einbindung fremder Elemente in die lokale Kultur, Beispiel Mittelböhmen. In: O. Chvojka – M. Chytráček – H. Gruber – L. Husty – J. Michálek – R. Sandner – K. Schmotz – S. Traxler (eds.), Fines Transire. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich, 27. Treffen, 21. bis 24. Juni 2017 in Schlögen. Rahden: Verlag Marie Leidorf, 235–251.

Profantová, N. 2018b: New archaeological evidences of traces of pagan rituals in Bohemia, In: J. Lux – B. Štular – K. Zanier (eds.), Slovani, naša dediščina / Our heritage: the Slavs. Ljubljana: Zavod za varstvo kulturne dediščine Slovenije, 108–122.

Profantová, N. 2020: Early medieval depictions of falconry from eastern Central Europe in the 8th–9th centuries. In: O. Grimm – K. H. Gersmann – A. L. Tropato (eds.), Raptor on the fist: falconry, its imagery and similar motifs throughout the millennia on a global scale II. Kiel: Wachholtz, 587–603.

Profantová, N. 2021: Luxus aus dem Süden. Das Depot aus Domoušice, Bez. Louny, und die Fernkontakte Böhmens im 8. Jahrhundert. In: F. Daim – H. Meller – W. Pohl (eds.), Nomaden und Reiterkrieger aus dem Osten. Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 23. Halle an der Saale: Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt, Landesmuseum für Vorgeschichte Halle, 167–189.

Profantová, N. 2022: A New Type of Animal Style Jewellery from the Klecany I Burial Ground and the so called Prague “Silver Workshop”. In: F. Bierman – A. Kieseler – E. Pernicka – J. von Richthofen (eds.), Frühmittelalterliches Hacksilber im nordlichen westslawischen Raum – Archäologie und Archäometallurgie. Beiträge der internationalen Konferenz im Kulturhistorischen Museum Görlitz, 18./19. Oktober 2019, Studien zur Archäologie Europas 36. Bonn: Habelt, 263–279.

Profantová, N. 2023: Byzanc, Vrap a Čechy. Dvě nová luxusní kování opasku ze středních Čech. In: M. Holeščák (ed.), Slovenská archeológia, Suppl. 3, 49–60. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2023.suppl.3.4

Profantová, N – Hulínský, V. – Jonášová, Š. – Krutina, I. – Tomková, K. – Nývltová-Fišáková, M. – Lisá, L. 2015: Klecany. Raně středověká pohřebiště I. Praha: Epocha.

Profantová, N. – Křivánek, R. – Fikrle, M. – Zavřel, J. 2020: Tismice jako produkční a nadregionální centrum Čech 8. a 9. Století. Památky archeologické 111, 193–272. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2020.5

Profantová, N. – Daněček, D. 2017: Nová stříbrná kaptorga ze středních Čech v souvislosti s konkrétním výrobním okruhem(?) v Praze. Slavia Antiqua 58, 91–113. DOI: https://doi.org/10.14746/sa.2017.58.7

Profantová, N. – Stolz, D. 2007: Nový nález relikviářového křížku z Kouřimi. In: E. Doležalová – R. Šimůnek (eds.), Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 124–130.

Profantová, N. – Stolz, D. 2009: Nový relikviářový křížek z hradiště Dřevíč (ob. Kozojedy) – New Reliquiary Cross from the Stronghold Dřevíč. In: P. Maříková Vlčková – J. Mynářová – M. Tomášek (eds.), My Things Changed Things. Social development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages. Prague: Charles University, 199–210.

Profantová, N. – Stolz, D. – Videman, J. 2012: Kovové ozdoby a mince z hradiště Dřevíč. Archeologie západních Čech 4, 29–36.

Profantová, N. – Šilhová, A. 2010: Raně středověké kaptorgy v Čechách: analýza nálezu z hrobu č. 22 na pohřebišti Klecany II. Památky archeologické 101, 283–310.

Profantová, N. – Špaček, J. – Novotná, M. 2011: Nové poznatky o výrobě a obsahu kaptorg, na základě studia hrobů ze Zelenče a Čelákovic, okr. Praha-východ. Archeologie ve středních Čechách 15, 539–552.

Ross, M. 1962: Catalogue of the Byzantine and Early mediaeval antiquities in the Dumbarton Oaks collection II. Washington: Dumbarton Oaks Research Library and Collection.

Schneidmüller, B. 2000: Ottonen – Heinriche – Liudolfinger. Eine Herrschergeschlecht aus Sachsen. In: A. Wieczorek – H. M. Hinz (eds.), Europas Mitte um 1000. Band 2. Handbuch zur Ausstellung. Stuttgart: Theiss, 676–688.

Śląski, J. – Tabaczyński, S. 1959: Wcezsnośredniowieczne skarby srebrne Wielkopolski. Polskie badania archeologiczne 1. Warszawa – Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.

Stiegmann, C. – Wemhoff, M. 1999: Kunst und Kultur der Karolingerzeit. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Mainz: Verlag Philipp von Zabern.

Sztyber, A. 2006: Wczesnośredniowieczne kaptorgi z terenu ziem Polski. Kraków: Uniwersytet Jagelloński, Unpublished MA thesis.

Sztyber, A. 2008: Kaptorgi. Przykład kunsztu wzesnośredniowiecznego złotnictwa. Alma mater 99, 283–286.

Sztyber, A. 2010: Funkcja i znaczenie kaptorg we wczesnym średniowieczu. In: P. Kucypera – S. Wadyla (ed.), Życie cozdienne przez pryzmat rzeczi. Tóruń: Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 43–62.

Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Monumenta archaeologica 15. Praha: Academia.

Šolle, M. 1981: Kouřim v průběhu věků. Praha: Academia.

Štefan, I. 2005: Kaptorgy: pokus o kontextuální analýzu. Studia Mediaevalia Pragensia 5, 21–60.

Tokaj, J. 2009: Wyobrażenie gryfa na kaptordze z cmentarzyska w Dąbrowie Górniczej-Strzemieszycach Wielkich. In: D. Rozmus – S. Witkowski (eds.), Gospodarka nad Przemszą i Brynicą od pradziejów do początków XX wieku w świetle badań interdyscyplinarnych, Dąbrowa Górnicza–Olkusz–Sosnowiec: Muzeum Miejskie „Sztygarka“ w Dąbrowie Górniczej – PTTK Olkusz – Instytut Zagłębiowski Wyższej Szkoły Humanitas, 240–243.

Tomanová, P. 2012: Kouřim – sv. Jiří. Přemyslovské správní centrum a problematika výzkumů raně středověkých centrálních lokalit (strategie a metody). Prague: Charles University. Unpublished MA thesis.

Váňa, Z. 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama.

Wachowski, K. 1975: Cmentarzyska doby wczesnopiastowskiej na Śłąsku. Prace Komisji Nauk Humanistycznych PAN 3. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk. Zakład Narodowy im. Ossolińskich.

Wamser, L. (ed.) 2004: Die Welt von Byzanz – Europas östliches Erbe. Glanz, Kristen und Fortleben einer tausendjährigen Kultur. München: Theiss.

Wrzesiński, J. – Wyrwa, A. M. 2011: Srebrny naszyjnik z kaptorgami i krzyźowatą zawieszką z Dziekanowic. Dziekanowice–Lednica: Muzeum pierwszych Piastów na Lednicy.

Yeroulanou, A. 2010: Important bracelets in Early Christian and Byzantine Art. In: C. Entwistle – N. Adams (eds.), Intelligible Beauty: Recent Research on Byzantine Jewellery. British Museum Research Publication 178. London: British Museum Press, 40–49.

Zawol, M. 2018: Motywy dekoracyjne kaptorg trapezowatych z terenów ziem polskich – próba interpretacji. In: B. Gediga – A. Grossman – W. Piotrowski (eds.), Inspiracje i funkcje sztuki pradziejowej i wczesnośredniowiecznej, Biskupin – Wrocław: Muzeum Archeologiczne w Biskupinie – Polska Akademia Nauk – Oddział we Wrocławiu, 467–490.