Socioekonomické determinanty výroby železa na polských územích v době římské

Fenomén hutnických center převorské kultury

Abstrakt

Hutnická činnost lidí žijících v oblasti známé jako Germania Magna se vyznačuje rozsahem a ad hoc charakterem, který se jasně odlišuje od centralizovaného římského modelu výroby. V tzv. barbarských částech Evropy však existovaly regiony, kde probíhala specializovaná masová výroba železa. Na polských územích působila tři taková centra – ve Svatokřížských horách, v západním Mazovsku a v některých oblastech Slezska. Přítomnost několika velkých metalurgických center v rámci jedné kulturní jednotky, fungujících na základě různých organizačních vzorů, je jevem výjimečným a opravňuje k úvahám o příčinách jejich vzniku a o významu výroby pro sousední oblasti. Tyto obrovské logistické projekty naznačují existenci dosud neznámé vzájemně závislé sociální struktury velkých pracovních týmů po dobu několika generací. Jejich rekonstrukce nám může pomoci pochopit alespoň některé aspekty společenského a ekonomického života na polských územích v době římské.