Dendrochronology vs. dating of complex stratigraphic sequences: The example of medieval Wrocław

Marek Krąpiec; Jerzy Piekalski

doi:10.35686/AR.2019.12

Autoři

Marek Krąpiec Faculty of Geology, Geophysics and Environmental Protection, AGH University of Science and Technology, Al. Mickiewicza 30, PL30-039 Kraków https://orcid.org/0000-0003-4270-1668
Jerzy Piekalski Institute of Archaeology, University of Wroclaw, pl. Uniwersytecki 1, PL 50 139 Wrocław https://orcid.org/0000-0002-8206-1856

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2019.12

Klíčová slova:

dendrochronologie, zhodnocení metody, stratigrafie, středověk, město

Abstrakt

Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.