Středověký olověný amulet z hradiště Dřevíč (k. ú. Kozojedy, o. Rakovník)

Kateřina Blažková; Zdeněk Šámal; Daniela Urbanová; Konrad Knauber; Dalibor Havel

doi:10.35686/AR.2017.6

Autoři

Kateřina Blažková Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, CZ-269 01 Rakovník
Zdeněk Šámal Ústav pro archeologii, FF UK Praha, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1
Daniela Urbanová Ústav klasických studií FF MU v Brně, A. Nováka 1, CZ-602 00 Brno
Konrad Knauber Institut für Ur- und Frühgeschichte, Universität Heidelberg, Marstallhof 4, D-69117 Heidelberg
Dalibor Havel Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU v Brně, A. Nováka 1, CZ-602 00 Brno

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2017.6

Klíčová slova:

raný středověk, hradiště, křesťanský amulet, spektrální analýza, paleografický rozbor, adiuro, alb (elf), pozdní karolínská minuskula, Čechy

Abstrakt

V roce 2014 byl při pravidelných průzkumech stavu orané plochy a erodovaných zalesněných svahů polykulturního hradiště v poloze Na Dřevíči u Kozojed (o. Rakovník) nalezen detektorem kovů olověný amulet s vyrytým latinským textem. Tento předmět dosud nemá v českém prostředí analogie a jeho určení proběhlo na základě srovnání s nálezy olověných destiček s latinskými texty z německého a skandinávského prostředí z 11.–13. století, jež byly ve většině případů za účelem přečtení rozloženy. V tomto příspěvku prezentujeme okolnosti a kontext nálezu, výsledky mikroskopického pozorování, popis amuletu a výsledky materiálových analýz, včetně vytvoření modelových vizualizací struktury olověné tabulky, překlad a komentář latinského textu a jeho zasazení do širšího kontextu analogických nálezů z Evropy. Prováděné analýzy zároveň otevírají problematiku nedestruktivního zkoumání artefaktů výjimečných svým provedením. Obvyklé postupy rozvinutí olověného plechu jsou invazivní a neumožňují zachovat autenticitu předmětu v jeho původní složené podobě.