Traseologická identifikace dílenských aktivit

Zpracování parohoviny na sídlišti Zlechov-Padělky (okr. Uherské Hradiště) v pozdní době římské

Autoři

  • Anna Nováčková Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno
  • Ludmila Kaňáková Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno https://orcid.org/0000-0001-8580-7193
  • Tomáš Zeman Katedra historie, sekce archeologie, Filozofická fakulta, Univerzity Palackého v Olomouci, Na Hradě 5, CZ-771 80 Olomouc https://orcid.org/0000-0001-5214-2009

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2022.3

Klíčová slova:

traseologie, zpracování parohoviny, doba římská, dílenské areály, hřebeny

Abstrakt

Sídlištní objekty obsahující parohovou surovinu v různých fázích zpracování nejsou zcela neobvyklým jevem na germánských sídlištích. Jejich spojení s řemeslnou výrobou a následné interpretace jako dílny produkující parohové předměty jsou však často apriorní, aniž by byly podloženy hlubší analýzou. Dlouholetý výzkum germánského sídliště z pozdní doby římské a počátku stěhování národů v poloze Zlechov-Padělky na jižní Moravě, realizovaný v 2. polovině 20. století, odkryl hned několik možných dílenských objektů na zpracování parohového materiálu. Výroba mohla souviset zejména s produkcí složených parohových hřebenů, které jsou pro daná období typické. Využití traseologické analýzy podpořené výsledky výrobního experimentu nám umožnilo opřít podobné interpretace o objektivní data. Po zhodnocení aspektů výrobního procesu je možné zlechovské objekty porovnat s podobnými objekty z jiných sídlišť sledovaného období. To přispívá k objasnění míry organizace výroby a distribuce složených hřebenů v horizontu 4. a 5. století na území barbarika.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Ashby, S. 2005: Craft and Industries: Bone, antler and horn-working. In: C. A. Spall – N. J. Toop eds., Blue Bridge Lane & Fishergate House, York Report on Excavations, July 2000 to July 2002. http://www.mgassocs.com/mono/001/rep_bone_work.html

Ashby, S. 2013: The Deer and the Viking. Deer. Journal of the British Deer Societ, vol. 16, no. 7, 18–21.

Bednarczyk, J. 1998: Everyday Life in the Roman Period/Życie codzienne w okresie rzymskim. In: M. Chłodnicki – L. Krzyżaniak eds., Pipeline of Archaeological Treasures/Gazociąg pełen skarbów archeologicznych, Poznań: Poznańskie Towarzystwo Prehistoryczne, 69–93.

Bicker, F. K. 1936: Germanisches Dorf des 3. und 4. Jahrh. n. d. Z. bei Großjena, Kr. Weißenfels (ehem. Kr. Naumburg). Nachrichten für Deutsche Vorzeit 12, 294–295.

Bíró, T. M. – Choyke, M. A. – Vass, L. – Vecsey, Á. 2012: Aquincumi Csonttárgyak. Bone Objects in Aquincum. Aquincumi Múzeum Gyűjteménye 2. Budapest: Aquincumi Múzeum.

Brzeziński, W. 1980: Przyczynek do badań nad rogownictwem na ziemiach polskich u schyłku starożytności (IV–V w. n.e.). Kwartalnik historii kultury materialnej XXVIII, 27–39.

Březinová, G. et al. 2003: Nitra-Chrenová. Archeologické výskumy na plochách stavenísk SHELL a BAUMAX. Archaeologica Slovaca Monographiae Catalogi, Tomus IX. Nitra: Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied.

Březinová, G. – Hrnčiarik, E. 2021: An antler workshop in a Germanic settlement in Nitra, Slovakia. In: M. Wild et al. eds., Bones at a Crossroads: Integrating Worked Bone Research with Archaeometry and Social Zooarchaeology, Leiden: Sidestone Press, 119–132.

Carlsson, D. 2004: Viking comb and comb making in Viking Age and Middle Ages. Visby. Downloaded 25. 10. 2020 https://the-vikings.wdfiles.com/local-files/ archeological-reports/Combs%20and%20comb%20making%20in%20Viking%20Age%20and%20 Middle%20Ages%20.pdf

Choyke, A. M. 2012: The Bone Workshop in the church of San Lorenzo in Lucina. In: San Lorenzo in Lucina. The transformations of a Roman quarter. Acta Instituti Romani Regni Sueciae 61, 335–346.

Cnotliwy, E. 1973: Rzemiosło rogownicze na pomorzu wczesnośredniowiecznym. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich Wydawnictwo PAN.

Cnotliwy, E. 2013: Przedmioty z poroża i kości z Janowa Pomorskiego. Studia nad Truso, Tom II. Elbląg: Muzeum Archeologiczno-Historyczne w Elblągu.

Cofta-Broniewska, A. 1979: Grupa kruszańska kultury przeworskiej. Ze studiów nad rozwojem regionalizmu społeczeństw Kujaw. Poznań: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza.

Coles, J. 1973: Archaeology by experiment. London: Routledge.

Costin, C. L. 1991: Craft Specialization: Issues in Defining, Documenting, and Explaining the Organization of Production. Archaeological Method and Theory 3, 1–56.

Czarnecka, K. 2001: Grzebień z pancerza żółwia z cmentarzyska w Oblinie. O potrzebie badań archeologicznych zabytków „kościanych“. In: W. Nowakowski – A. Szela red., Officina archaeologica optima. Studia ofiarowane Jerzemu Okuliczowi-Kozarynowi w siedemdziesiątą rocznicę urodzin. Światowit – Supplement Series P: Prehistory and Middle Ages, vol. VII, Warszawa: Instytut Archeologii Uniwersytetu Warszawskiego, 65–68.

Deringer, H. 1967: Frühgeschichtliche Knochenkämme aus Oberösterreich. Jahrbuch des Oberösterreichischen Musealvereins 112, 35–56.

Droberjar, E. 1988: Sídliště z doby římské ve Vlčnově – Dolním Němčí a projevy římského impéria ve středním Pomoraví. Ms. depon. at the Faculty of Arts of Masaryk University, Brno.

Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen. Der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren, Fontes Archaeologici Pragenses 21. Prag: Museum Nationale Pragae.

Grimm, P. 1930: Die Kammacherwerkstätte von Quenstedt. Jahresschrift für die Vorgeschichte des sächsischen-thüringischen Länder 18, 169.

Harhoiu, R. 2005: Die untere Donau während der späten Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit. In: C. von Carnap-Bornheim – H. Friesinger eds., Wasserwege: Lebensadern – Trennungslinien, 15. Internationales Symposium Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum, Schleswig 30. November – 4. Dezember 2002, Neumünster: Wachholtz Verlag, 157–191.

Hodges, R. 1982: Dark Age Economics. The Origins of Towns and Trade, A.D. 600–1000. London: Bristol Classical Press.

Hodges, R. 2000: Towns and Trade in the Age of Charlemange. London: Bristol Classical Press. DOI: https://doi.org/10.5040/9781350114012

Hrnčiarik, E. 2011: Belege der germanischen handwerklichen Tätigkeit in der Slowakei. Anodos. Studies of the Ancient World 11, 149–157.

Hrnčiarik, E. 2017: Bone and antler artefacts from the Roman fort at Iža. Archaeologica Slovaca Monographiae Fontes, Tomus XXIII. Nitra etc.: Trnavská univerzita, Filozofická fakulta.

Kaňáková, L. 2013: Posteneolitická štípaná industrie na Moravě. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 15. Brno: Masarykova univerzita.

Kolník, T. 1962: Nové sídliskové nálezy z doby rímskej na Slovensku. Archeologické rozhledy 14, 344–368, 371–380, 385–397.

Kolník, T. 1964: Stredné Považie v mladšej dobe rímskej. Ms. depon. in Archeologický institut SAV, Nitra.

Konečný, T. 2019: Germánské sídliště s výrobními aktivitami v Držovicích. Ms. depon. at the Faculty of Arts of Palacký University, Olomouc.

Koperski, A. 1986: Osada z okresu wpływów rzymskich z elementami kultury czerniachowskiej w Przemyślu przy ul. Rycerskiej. In: J. Gurba red., Zachodnia strefa osadnictwa kultury czerniachowskiej. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 91–110.

Kučera, V. 1934–1935: Nález kostěného hřebenu z mladší doby prov. římské v Mostě. Památky archeologické 30, 115–116.

Leeuw, S. E. van der 1977: Towards a study of the economics of pottery making. Ex Horreo 4, 68–76.

MacGregor, A. 1985: Bone, antler, ivory, and horn: the technology of skeletal materials since the Roman period. London: Routledge Library Editions: Archaeology.

Magomedov, B. V. 2001: Černjachovskaja kultura. Problema etnosa, Monumenta studia Gothica, Tom 1, Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.

Macháček, J. 2005: Pohansko u Břeclavi, Raně středověké centrum jako socioekonomický systém. Význam, smysl a funkce. Ms. depon. at the Faculty of Arts of Masaryk University, Brno.

Marković, N. – Stamenković, S. 2016: Antler workshop in Caričin Grad (Justiniana Prima): Reconstruction of the technological process. In: S. Vitezović ed., Close to the bone: current studies in bone technologies, Belgrade: Institute of Archaeology, 218–226.

Motyková-Šneidrová, K. 1964: Příspěvek ke studiu výrobků z kosti v době římské v Čechách. In: Archeologické studijní materiály I, Praha: Archeologický ústav AV ČR, 202–210.

Musteață, S. 2017: Antler manufacturing in the central and Eastern Europe during Late Antiquity. In: A. Rubel ed., Die Barbaren Roms. Inklusion, Exklusion und Identität im Römischen Reich und im Barbaricum (1.–3. Jahrhundert n. Chr.), Konstanz: Hartung-Gorre Verlag, 199–237.

Nováčková, A. 2021: Analýza parohových a kostěných hřebenů protohistorie a raného středověku. Ms. depon. at the Faculty of Arts of Masaryk University, Brno.

Palade, V. 1966: Atelierele pentru lucrat piepteni din os din secolul al IV-lea e.n. de la Bîrlad-Valea Seacã. Archeologia Moldovei IV, 169–189.

Palade, V. 2004: Aşezarea şi necropola de la Bârlad-Valea Seacă (Sfărşitul sec. al III-lea – A doua jumătate a sec. al V-lea), Bukureşti: Editura ARC 2000.

Párducz, M. – Korek, J. 1959: Eine Siedlung aus der Kaiserzeit in Ózd. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 10, 159–207.

Peacock, D. P. S. 1982: Pottery in the Roman World: An Ethnoarchaeological Approach. London and New York: Longman.

Peškař, I. 1971: Přírůstky moravských nálezů z doby římské za rok 1969. Přehled výzkumů 1969, 20–21.

Petković, S. 1995: Rimski predmeti od kosti i roga sa teritorije Gornje Mezije. Posebna izdanja, knjiga 28. Beograd: Arheološki Institut Beograd.

Picod, C. – Rodet-Belarbi, I. – Châtelet, M. 2016: La fabrication des peignes en bois de cerf et en os de l’Antiquité tardive et du haut Moyen Âge: étude tracéologique et expérimentation sur les peignes d’Obernai et de Marlenheim (Bas-Rhin). Instrumentum: Bulletin du groupe de travail européen sur l’artisanat et les productions manufacturées dans l’Antiquité, 36–43.

Rice, P. 1981: Evolution of Specialized Pottery Production: A Trial Model. Current Anthropology 1981, vol. 22, no. 3. Chicago: The University of Chicago Press on behalf of Wenner-Gren Foundation for Anthropological Research, 219–240. DOI: https://doi.org/10.1086/202661

Schmidt, B. 1967: Kammacherwerkstätten der spätrömischen Kaiserzeit. Ausgrabungen und Funde 12, 43–46.

Sůvová, Z. – Kočárová, R. – Kočár, P. 2008: Environmentální analýzy. In: T. Zeman., Zlechov. Sídliště ze závěru doby římské a počáteční fáze stěhování národů a jeho postavení v rámci pozdního svébského osídlení Moravy. Ms. depon. at the Faculty of Arts of Masaryk University, Brno, 161–211.

Szabová, A. 2019: Súčasný stav výskumu problematiky remeselnej výroby u Germánov v oblasti juhozápadného Slovenska a Moravy v dobe rímskej. Studia Archaeologica Brunensia 24/1, 77–112. DOI: https://doi.org/10.5817/SAB2019-1-4

Szpondowski, P. 2017: Technologia obróbki kości i poroża w kulturze przeworskiej. Ms. depon. in Instytut Archeologii, Uniwersytet Warszawski, Warszawa.

Šumberová, R. 2012: Cesta napříč časem a krajinou. Katalog k výstavě nálezů ze záchranného archeologického výzkumu v trase obchvatu Kolína 2008-2010. Praha: Archeologický ústav AV ČR.

Teichert, M. 1983: Geweihreste aus der germanischen Siedlung bei Mühlberg, Kr. Gotha. Zeitschrift für Archäologie 17, 115–122.

Tejral, J. 1975: Siedlungsobjekt aus der Völkerwanderungszeit in Drslavice. Přehled výzkumů 1974, 41–42.

Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha: Academia.

Tejral, J. 1985: Naše země a římské Podunají na počátku doby stěhování národů. Památky archeologické 74, 308–397.

Thér, R. – Mangel, T. 2014: Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby. Archeologické rozhledy 66, 3–69.

Vlach, M. 2007: Nové sídlištní nálezy z mladší a pozdní doby římské ze Sudoměřic. In: E. Droberjar – O. Chvojka eds., Archeologie barbarů 2006. Příspěvky z II. protohistorické konference, České Budějovice 21. – 24. 11. 2006. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 3, svazek II, České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 449–471.

Zeman, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 6, 107–147.

Zeman, T. 2008: Zlechov. Sídliště ze závěru doby římské a počáteční fáze stěhování národů a jeho postavení v rámci pozdního svébského osídlení Moravy. Ms. depon. at the Faculty of Arts of Masaryk University, Brno.

Zeman, T. 2009: Nové germánské sídliště v Modré u Velehradu. Zborník Slovenského národného múzea 53 – Archeológia 19, 271–282.

Zeman, T. 2017: Střední Pomoraví v době římské. Svědectví povrchové prospekce. Archaeologica Olomucensia – Tomus II. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.

Stahování

Publikováno

01-07-2022

Jak citovat

Nováčková, A., Kaňáková, L., & Zeman, T. (2022). Traseologická identifikace dílenských aktivit: Zpracování parohoviny na sídlišti Zlechov-Padělky (okr. Uherské Hradiště) v pozdní době římské. Archeologické Rozhledy, 74(1), 84–109. https://doi.org/10.35686/AR.2022.3

Číslo

Sekce

Výzkumný článek

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)