Fragment měděného sekeromlatu z počátku eneolitu z Krhova na Moravě jako příklad materiálové skupiny Hrádok

Jaroslav Peška; Zuzana Jarůšková; Filip Ondrkál; Michael Kamarád

doi:10.35686/AR.2025.269

Authors

Jaroslav Peška Archeologické centrum Olomouc, p.o, U Hradiska 42/6, CZ-779 00 Olomouc, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-0827-4255
Zuzana Jarůšková Muzeum regionu Boskovicka, p.o., Hradní 642/1, CZ-680 01 Boskovice, Czech Republic
Filip Ondrkál Ústav pro archeologii FF UK, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1, Czech Republic https://orcid.org/0000-0002-4776-9699
Michael Kamarád Archeologické centrum Olomouc, p.o., U Hradiska 42/6, CZ-779 00 Olomouc, Czech Republic https://orcid.org/0009-0009-1073-7368

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2025.269

Keywords:

Székely-Nádudvar type hammer-axe, Handlová-type hammer-axe, Early Eneolithic, copper material group, paleometallurgy, use-wear analysis

Abstract

The article discusses an intriguing find of a fragment of a copper axe-hammer from the Boskovice Furrow area in Moravia. This is a new detector discovery of a fragment of the rear section of an axe-hammer, found at the site of Krhov-Písečný, Blansko district, in the central part of the Boskovice Furrow. It belongs to the broader group of so-called heavy copper industry, genetically linked to similar types such as Szendrő, Székely-Nádudvar, Handlová, etc. Typologically, it does not represent a completely distinct type, showing the greatest similarity to the Székely-Nádudvar and Handlová types. For the latter type of axe-hammers, their dating is reassessed, based on associated inventories in hoards (including the eponymous Handlová), shifting from the Early/Middle Eneolithic to the Early Eneolithic and the cultural environments of the Ludanice culture (Slovakia) and the Jordanów culture (Moravia). Paleometallurgical analysis of the Krhov artefact provides an interesting finding, showing a difference from the traditional material, represented by Handlová-type copper, and similarity to the newly defined material group of Hrádok-type copper. The typical so-called Axtmarks are interpreted as a certain indicator of prestige (social, symbolic?) or the trade value of the artefact. The artefact itself is interpreted as a symbol of power, wealth, and the social status of its owner.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Antonović, D. 2014: Kupferzeitliche Äxte und Beile in Serbien. Prähistorische Bronzefunde 9/27. Stuttgart: Franz Steiner.

Bergfest, A. 1953: Rudné výskyty v Malých Karpatoch a na Inovci III. Banská Štiavnica Nepublikované.

Budaváry, V. 1930: Hromadný medený nález z Handlovej (okr. Prievidza). Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti 24, 95–98.

Dobeš, M. 2013: Měď v eneolitických Čechách. In: J. Klápště – Z. Měřínský (eds.), Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 16. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Dobeš, M. – Fikrle, M. – Drechsler, A. – Faltýnek, K. – Fojtík, P. – Halama, J. – Jarůšková, Z. – Kalábek, M. – Langová, J. – Schenk, Z. – Španihel, S. – Peška, J. 2019: Eneolitická měděná industrie na Moravě. Nové a staronové nálezy ve světle stávajících poznatků o vývoji středoevropské metalurgie. Památky archeologické 110, 5–58.

Dobeš, M. – Řezáč, M. – Smíšek, K. – Šteffl, J. 2015: Nové a staronové nálezy měděné industrie v Čechách. Archeologie ve středních Čechách 19, 167–177.

Farkaš, Z. – Peška, J. – Ondrkál, F. 2023: Eneolitický depot z Beckova a jeho transkarpatské interakcie. Slovenská archeológia 71, 1–23. DOI: https://doi.org/10.31577/slovarch.2023.71.1

Farkaš, Z. – Ritterová, B. 2024: Nové nálezy medených sekeromlatov typu Pločnik, Szendrő, Handlová a Şiria zo Slovenska. Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia 34, 21–55. DOI: https://doi.org/10.55015/FFLA9750

Heeb, J. 2011: Copper Shaft-Hole Axes and Early Metallurgy in South-Eastern Europe. Exeter: University of Exeter. Nepublikovaná disertační práce.

Heeb, J. 2014: Copper Shaft-Hole Axes and Early Metallurgy in South-Eastern Europe. Oxford: Archaeopress. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctvqc6jzt

Horňák, M. – Kissová, M. – Barta, P. 2020: Využívanie jaskynných priestorov v staršom eneolite na príklade jaskyne Cigánka II pri Ráztočne. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 67, 39–52. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2020.67.2

Jarecki, H. – Moser, A. 2014: Zur Erforschung der Salzmünder Kultur. In: H. Meller – S. Friederich (eds.), Salzmünde-Schiepzig – ein Ort, zwei Kulturen. Ausgrabungen an der Westumfahrung Halle (A 143) Teil I. Archäologie in Sachsen-Anhalt, Sonderband 21. Halle (Saale) Landesamt für Denkmalpﬂege und Archäologie Sachsen-Anhalt, 211–222.

Jockenhövel, A. 2003: Querverbindungen in Handwerk und Symbolik zwischen Gold und Bronzetoreutik. In: T. Springer (ed.), Gold und Kult der Bronzezeit, Nürnberg: Germanisches Nationalmuseum, 106–118.

Junghans, S. – Sangmeister, E. – Schröder, M. 1960: Metallanalysen kupferzeitlicher und frühbronzezeitlicher Bodenfunde aus Europa. Studien zu den Anfängen der Metallurgie. Band 1. Berlin: Mann.

Junghans, S. – Sangmeister, E. – Schröder, E. 1968: Kupfer und Bronze in der frühen Metallzeit Europas. Tafeln, Tabellen, Diagramme, Karten. Studien zu den Anfängen der Metallurgie, Band 2.3. Berlin: Mann.

Klassen, L. 2000: Frühes Kupfer im Norden: Untersuchungen zu Chronologie, Herkunft und Bedeutung der Kupferfunde der Nordgruppe der Trichterbecherkultur. Aarhus: Jutland Archaeological Society.

Krause, R. 2003: Studien zur kupfer- und frühbronzezeitlichen Metallurgie zwischen Karpatenbecken und Ostsee. Vorgeschichtliche Forschungen 24. Rahden/Westf.: Marie Leidorf.

Kvietok, M. 2013: Nové eneolitické nálezy z Banskej Bystrice a okolia. In: I. Cheben (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2013. Zborník referátov z 32. pracovného stretnutia bádateľov pre výskum neolitu a eneolitu Čiech, Moravy a Slovenska. Rimavská Sobota 23–26. 9. 2013. Archaeologica Slovaca Monographiae, Communicationes, Tomus 16. Nitra: Archeologický ústav SAV, 151–168.

Kvietok, M. 2017: Záchranné výskumy Stredoslovenského múzea. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2012, 100–103.

Lechtman, H. 1996: Arsenic bronze: dirty copper or chosen alloy? A view from the Americas. Journal of Field Archaeology 23, 477–514. DOI: https://doi.org/10.1179/009346996791973774

Mayer, E. F. 1977: Die Äxte und Beile in Österreich. Prähistorische Bronzefunde 9/9. München: C. H. Beck.

Matuschik, I. 1997: Eine donauländische Axt vom Typ Şiria aus Überlingen am Bodensee – Ein Beitrag zur Kenntnis des frühesten kupferführenden Horizonts im zentralen Nordalpengebiet. Prähistorische Zeitschrift 72, 81–105. DOI: https://doi.org/10.1515/prhz.1997.72.1.81

Nevizánsky, G. – Šalkovský, P. – Zachar, T. 2017: Archeologický výskum v Slovenskom Pravne. Príspevok k poznaniu metalurgie medi v období eneolitu. Zborník Slovenského národného múzea v Martine, Kmetianum 14, 37–47.

Novák, M. 2015: Opevněné výšinné sídliště na „Malém Chlumu“ u Krhova a jeho zázemí v pozdní době bronzové a v době halštatské. Pravěk – Supplementum 31. Brno: Ústav archeologické památkové péče.

Novotná, M. 1955: Medené nástroje a problém najstaršej ťažby medi na Slovensku. Slovenská archeológia 3, 70–110.

Novotná, M. 1970: Die Äxte und Beile in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde 9/3. München: C. H. Beck.

Novotná, M. 1974: Einige Bemerkungen zur Datierung der Kupferindustrie in der Slowakei, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 13, 5–22.

Novotná, M. – Zachar, T. – Dzúrik, J. 2021a: Fascinácia špirálou. Depot medených ozdobných predmetov zo staršieho eneolitu z Hrádku, okr. Nové Mesto nad Váhom. Archeologické rozhledy 73, 507–532. DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2021.16

Novotná, M. – Zachar, T. – Dzúrik, J. – Kvietok, M. 2021b: Depot medených predmetov z Mníchovej Lehoty (okr. Trenčín). Príspevok k poznaniu antimónovej medi typu Nógrádmarcal v období staršieho eneolitu. Památky archeologické 112, 71–100. DOI: https://doi.org/10.35686/PA2021.2

Patay, P. 1958: Príspevky k spracúvaniu kovov v dobe medenej na Slovensku. Slovenská archeológia 6, 301–313.

Patay, P. 1984: Kupferzeitliche Meißel, Beile und Äxte in Ungarn. Prähistorische Bronzefunde 9/15. München: C. H. Beck.

Peška, J. 2020: Nejstarší kovová industrie Moravy. In: I. Cheben – P. Kalábková – M. Metlička (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2017–2019. Archaeologica Slovaca Monographiae – Communicationes 26, Nitra – Olomouc – Plzeň: Archeologický ústav SAV, 161–190.

Peška, J. 2021: Časně eneolitické depozitum v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí. Přehled výzkumů 62, 69–77. DOI: https://doi.org/10.47382/pv0621-03

Peška, J. 2022a: A remarkable hoard of copper objects in the foothills of the White Carpathians in Eastern Moravia. In: M. Dębiec – J. Górski – J. Müller – M. Nowak – A. Pelisiak – T. Saile – P. Włodarczak (eds.), From Farmers to Heroes? Archaeological Studies in honour of Sławomir Kadrow. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 376. Bonn: Rudolf Habelt, 317–335.

Peška, J. 2022b: Časně eneolitická těžká měděná industrie ve sbírkách muzea v Kroměříži. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 69, 223–234. DOI: https://doi.org/10.31577/szausav.2022.69.12

Peška, J. – Ondrkál, F. v tisku: Nové depoty medí typu Handlová a Hrádok na Západnom Slovensku. Slovenská archeológia.

Peška, J. – Králík, M. – Selucká, A. 2006: Rezidua a otisky organických látek v korozních produktech mědi a jejích slitin. Pilotní studie. Industrie starší doby bronzové. Památky archeologické 97, 5–46.

Peška, J. – Salaš, M. 2020: Nález časně eneolitické tzv. těžké měděné industrie z Moravského krasu na Blanensku. Studia Archaeologica Brunensia 25, 79–102. DOI: https://doi.org/10.5817/SAB2020-2-3

Pulszky, F. 1881: Szegedi leletek. Archaeologiae Értésitö 1, 1–6.

Remiášová, M. 1971: Nový nález medeného sekeromlatu. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Musaica 11, 3–7.

Remondino, F. – El-Hakim, S. 2006: Image-based 3D modelling: a review. Photogrammetric Record 21(115), 269–291. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1477-9730.2006.00383.x

Rožnovský, D. – Šmíd, M. 2015: Objekt kultury nálevkovitých pohárů s doklady metalurgie mědi z obce Dyje, okr. Znojmo. Pravěk NŘ 23, 35–56.

Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde 9/17. Stuttgart: Franz Steiner.

Seger, H. 1904: Das Gräberfeld von Marschwitz, Kreis Ohlau. Schlesiens Vorzeit in Bild und Schrift N.F. 3, 27–42.

Schmitz, A. 2004: Typologische, chronologische und paläomatallurgische Untersuchungen zu den frühkupferzetlichen Kupferflachbeilen und Kupfermeißeln in Alteuropa. Saarbrücken: Universität des Saarlandes. Nepublikovaná disertační práce.

Schreiner, M. 2007: Erzlagerstätten im Hrontal. Slowakei. Genese und Prähistorische Nutzung. Forschungen zur Archäometrie und Altertumswissenschaft 3. Rahden/Westf: Marie Leidorf.

Schubert, F. 1965: Zu den südosteuropäischen Kupferäxten. Germania 43, 274–295.

Schubert, E. 1982: Grundzüge der metallurgischen Entwicklung im nordwestlichen Karpatenbecken bis zur Mitte des 2. Jahrtausends v. u. Z. Archeologia Polski 27, 315–317.

Schubert, E. – Schubert, F. 1999: Die Hammeräxte vom Typus Handlová. In: F. R. Hermann (ed.), Festschrift für Günter Smolla II. Materialien zur Vor und Frühgeschichte in Hessen 8. Wiesbaden: Landesamt für Denkmalpflege, 657–671.

Schunke, T. 2013: Die Salzmünde Kultur – eine aussergewöhnliche Steinzeitkultur in Mitteleuropa. In: H. Meller (ed.), 3300 BC. Mysteriöse Steinzeittote und ihre Welt. Halle (Saale): Nünnerich-Asmus 246–256.

Siklósi, Z. – Horváth, E. – Villa, I.M. – Nisi, S. – Mozgai, V. – Bajnóczi, B. 2022: The provenance of the raw material and the manufacturing technology of copper artefacts from the Copper Age hoard from Magyaregres, Hungary. PLoS ONE 17/11, e0278116. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0278116

Šalkovský, P. 1977: Sídlisko z doby rímskej v Slovenskom Pravne. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1976, 261–262.

Šmíd, M. 2017: Nálevkovité poháry na Moravě. Pravěk – Supplementum 33. Brno: Ústav archeologické památkové péče.

Todorova, H. 1981: Die kupferzeitlichen Äxte und Beile in Bulgarien. Prähistorische Bronzefunde 9/14. München: C. H. Beck.

Vaškových, M. 2004: Měděné předměty z Velehradu a Sušic-Traplic, okr. Uherské Hradiště. In: E. Kazdová – Z. Měřínský – K. Šabatová (eds.), K poctě Vladimíru Podborskému. Přátelé a žáci k sedmdesátým narozeninám. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 161–165.

Volko, J. 1923: Bešeňovské praobydlenisko z neolithu a bronzu. Obzor Praehistorický II, 125–127.

Vulpe, A. 1975: Die Äxte und Beile in Rumänien II. Prähistorische Bronzefunde 9/5. München: C. H. Beck.

Wedepohl, K. H. 1978: Handbook of Geochemistry 11. Sections 73. B–G. Berlin – Heidelberg – New York: Springer.

Zachar, T. – Bartík, J. – Farkaš, Z. 2019: Chemická analýza medených a bronzových predmetov z depotu zo Svätého Jura I. In: I. Bazovský – G. Březinová (eds.): Ľudia a hory – Archeologická perspektíva. Bratislava – Nitra, 103–118.

Zachar, T. – Bartík, J. – Struhár, V. – Ozdín, D. – Pašteka, R. – Nývltová Fišáková, M. – David, W. 2023: Early Copper Age settlement with evidence of copper smelting metallurgy from Horná Mičiná (central Slovakia). Zborník Slovenského Národného múzea CXVII, Archeológia 33, 7–24. DOI: https://doi.org/10.55015/CTQL8512

Žeravica, Z. 1993: Äxte und Beile aus Dalmatien und anderen Teilen Kroatiens, Montenegro, Bosnien und Herzegowina. Prähistorische Bronzefunde 9/18. Stuttgart: Franz Steiner.