K stavebním proměnám venkovského domu v pozdním středověku a raném novověku:: příklad ze Zbečna u Křivoklátu

Jan Kypta; Filip Laval; Zdeněk Neustupný; Barbara Marethová

doi:10.35686/AR.2020.21

Autoři

Jan Kypta Národní památkový ústav – ú. o. p. středních Čech v Praze, Sabinova 5, CZ-130 11 Praha 3
Filip Laval Národní památkový ústav – ú. o. p. středních Čech v Praze, Sabinova 5, CZ-130 11 Praha 3
Zdeněk Neustupný Národní památkový ústav – ú. o. p. středních Čech v Praze, Sabinova 5, CZ-130 11 Praha 3
Barbara Marethová Národní památkový ústav – ú. o. p. v Ostravě, Odboje 1, CZ-702 00 Ostrava

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2020.21

Klíčová slova:

středověk, raný novověk, poddanská usedlost, vesnická architektura, roubená konstrukce, jizba

Abstrakt

Památkově mimořádně hodnotný dům čp. 22 ve středočeské vsi Zbečno (okr. Rakovník) prošel v raném novověku složitým stavebním vývojem. Nejstarší dochované konstrukce pocházejí z 16. století, výrazné přestavby proběhly v 18. století. Geneze domu je však podstatně starší. Předmětem článku je komplexní prezentace výsledků archeologického výzkumu realizovaného v dvojici obytných místností a na dvoře usedlosti. V souvrství pod dnešními podlahami se podařilo rozlišit pozůstatky tří po sobě následujících středověkých staveb, jejichž vnitřní dispozice korespondovala s dispozicí dnešního domu. Dva z těchto domů shořely. Výstavbu nejstaršího domu lze podle keramiky datovat do 2. poloviny 13. až 1. poloviny 14. století. Třebaže jsou současné stěny mírně půdorysně posunuty oproti středověkým vývojovým fázím, orientace hlavní dispoziční osy se nezměnila.