Lidská oběť z pozdní doby halštatské v jižních Čechách? K interpretaci nálezů pod výšinnou lokalitou starší doby železné na Vraném vrchu u Spolí, okr. Český Krumlov

Miloslav Chytráček; Ondřej Chvojka; Jan John; Jan Michálek; Petra Stránská; Tereza Šálková

doi:10.35686/AR.2017.32

Autoři

Miloslav Chytráček Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i., Letenská 4, CZ-118 01 Praha
Ondřej Chvojka Jihočeské muzeum, Dukelská 1, CZ-370 51 České Budějovice; Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Branišovská 31a, CZ-370 05 České Budějovice
Jan John Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Branišovská 31a, CZ-370 05 České Budějovice https://orcid.org/0000-0001-9292-5630
Jan Michálek Nádražní 120, CZ-397 01 Písek
Petra Stránská Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i., Letenská 4, CZ-118 01 Praha
Tereza Šálková Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Branišovská 31a, CZ-370 05 České Budějovice https://orcid.org/0000-0002-7429-5185

DOI:

https://doi.org/10.35686/AR.2017.32

Klíčová slova:

pozdní doba halštatská, depot, rituál, lidská oběť, situlové umění, šperk, antropologická analýza, makrozbytková analýza, dálkové komunikace

Abstrakt

Příspěvek se věnuje nálezům odkrytým na Vraném vrchu u Spolí, okr. Český Krumlov. V nadmořské výšce 635 m u paty skalního výběžku na svahu spadajícím příkře k Vltavě byla v hl. 20 cm nalezena skupina šesti bronzových náramků z pozdní doby halštatské. Při následném sondážním výzkumu ověřujícím místo nálezu se ve stejné hloubce našlo deset zlomků dislokovaných lidských kostí z dospělého jedince, v těsné blízkosti náramků ležel skleněný kroužek hnědožluté barvy o průměru 34 mm. Celková situace svědčí pravděpodobně o „obětním“ charakteru lokality. Určení rostlinných makrozbytků umožnilo částečně rekonstruovat přírodní prostředí zkoumaného místa. Analýza artefaktů i celé nálezové situace, evidence dalších nálezů v širším okolí depotu náramků, svědectví výjevů na soudobém situlovém umění i paralely z prostoru střední a jižní Evropy umožňují položit si řadu otázek o podobách různých náboženských rituálů starší doby železné. Výjimečný skleněný artefakt ze Spolí prozrazuje nadregionální kontakty, práce se v širších souvislostech zabývá též problematikou rekonstrukce dálkových koridorů.